Svět podle Daliborka

Proč se tu spousta lidí snaží kritizovat to, co není třeba ve filmu hledat? Tohle přece není "dokument" o náckovství, který o tom vypráví komplexně a každému dojde, že ty scény nejsou plně reálně někdy určitě přihrané. Ono jak by to asi jinak natočili, to měl štáb trávit 2,5 roky v Prostějově a doufat, že něco zachytí? Já to vnímal jako vyobrazení člověka typu "Daliborek" ve kterém je krásně vidět, jak se na světí dívá, jak uvažuje a jak žije a myslím, že tohle vyobrazení vůbec není daleko od většího množství reálných lidí. To je vše, co bych v tom hledal a je to vyobrazeno skvěle. Co mi trošku chybí, je hlubší rozbor cesty k tomuhle směru a větší vykreslení jeho mládí a vztahu s otcem. Byl jsem na premiéře za účasti Režiséra, tak nám tyhle otázky zodpověděl, ale hádám, že divák v Cinestaru tyhle možnosti nemá. A je pravda, že ta Osvětim už trošku nebyla nutná a nucená scéna. (23.07.2017)

Na čom podľa mňa Svět podle Daliborka padá, je neujasnenosť, či chce byť dokumentom, alebo hraným filmom, tým pádom mám problém si z neho čokoľvek vyvodiť, či odniesť. Vít Klusák je ako dokumentarista maximálne neprofesionálny, nesugestívny a neváha exploitovať duševného chudáka (obzvlášť na konci som nevedel či mi je trápnejšie za Daliborka alebo za neho). Je to škoda, pretože ide o veľmi zaujímavú a aktuálnu tému, úspešne zachycuje tragédiu človeka s dobrým srdcom vychovaného nesprávnym prostredím a hlavne - vyvoláva diskusiu - či už úmyselne (tú o náraste nebezpečného nacionalizmu v spoločnosti a jeho povahe) alebo neúmyselne (tú o dokumentaristickej morálke). (24.02.2018)

Není to dokument, který by skrze postavu Dalibora komentoval neonacistickou komunitu obecně, na to je totiž Dalibor až příliš unikátní, takže se s ním a s jeho názory dost pravděpodobně neztotožní ani neonacisté, ani kdokoli jiný. Daliborovi a jeho činům je snadné se smát, ale je v tom smíchu i nemálo soucitu a snad i lítosti, přičemž není možné ukázat si na něj prstem a označit jej za náckovskou xenofobní svini, která by zasloužila zkopat. Kromě Daliborových nenávistných a rasistických hesel a jeho ujeté video-produkce totiž snímek odhaluje i mnoho informací z jeho soukromí, poukazujících na to, o čem tento film je ve velké míře doopravdy - o zamindrákovaných a vnitřně nešťastných lidech, kteří nejsou spokojeni se svým životem, se svou prací a se svým zázemím, ale zoufale chtějí někam patřit, a tak se nebrání uchýlit i ke skupinkám zastávajícím názory poněkud extrémnější. Názory, které obvykle získali z "alternativních" online médií a od jiných, podobně smýšlejících jedinců, existenčně závislých na televizi a sociálních sítích jako na jediné dostupné formě zábavy. A takových lidí je v české a slovenské společnosti patrně hodně, akorát že Dalibor mezi nimi vyčuhuje tak moc, že je díky němu sledování filmu nejen výjimečným náhledem do jistého výseku společnosti, ale zároveň je to místy nehorázná sranda. Co scéna, to perla, ale také mrazení v zádech. (03.07.2017)

Klusák si vybral skupinku hloupých lidí s okázale špatnými názory a v řadě zjevně inscenovaných scén (kdy Dalibor žadoní o sex a předstírá nepřítomnost kamer, nebo kdy postavy přicházejí do scén s divadelním timingem - jaký je dokumentariskický smysl téhle umělosti?) nabízí 105 minut hřejivě bezproblémového bizáru, kde není o čem přemýšlet, který neobsahuje dvojznačnosti, kontroverzi ani nenastoluje zajímavé otázky, pouze a jenom ujišťuje diváka o jeho nadřazenosti nad bandou buranů, nad kterou se dá tu smát, tu je litovat, tu jimi pohrdat - ale nikdy není potřeba o ní začít přemýšlet jako o lidech. Zrůdného rozměru to nabírá ke konci, kdy Klusák využívá osvětimského panoramatu k vlastnímu zpřítomění v situaci tak uměle předpřipravené, až je z toho člověku trapně a lituje chudáka paní. Prázdná estráda potvrzující status quo. (08.07.2017)

Tak tady jdu zcela proti klukům z Čelistí. Shodit Daliborka s tím, že je to jen maškaráda pro dementa je příliš jednoduchý řešení. Klusák nabízí poměrně komplexní sondu, která nemá jen úroveň 'bavte se nad idiotem'. Daliborek v sobě totiž krom humoru a opovržení míchá i lítost a vypovídající hodnotu a hrst otázek s sebou přece jen nese. Jasně, ta debata se vždycky nejprv stočí nad formu "dokumentu", což asi neměla, ale když jsi trochu ochotnej můžeš jít dál a ptát se, proč je ten kluk takovej, jakej je, co ho formovalo, jestli jde jeho názory vůbec otočit nebo nalomit, jestli není největší zlo v novém příteli matky atd. Ok, možná je to málo, ale možná je to nejucelenější Klusákův dokument, protože drží pohromadě a když jej chcete poslouchat, tak fakt něco říká a říká možná víc, než Klusák sám zamýšlel. Klidně bych podepsal, že Klusák si Daliborka vybral jen pro svou bizarnost a chtěl tu bizarnost ukázat na kameru, což je zatraceně málo, ale asi se mu omylem povedlo víc. Ta sonda jde fakt o trochu hloubš. První polovina s sebou nese až Formanovskou kombinaci hlouposti s trapnotí a lítostí, druhá graduje k opravdovému dokumenty, kdy postavy už zcela nahé vytasí to, co v nich opravdu je a Daliborek je najednou skoro druhotnej lakmus skrz nějž se ukáží ostatní. Za mě jakože jo. Jen se nehodlám účastnit diskuze, kde publikum obviňuje režiséra ze stylizovanosti a Klusák publikum z netolerance a smíchu. S tím jsi Víte musel počítat, když jsi zvolil tuhle formu a to si teď musíš ustát. Nehraj na mě, žes do ničeho nezasahoval, když bez vás by žádná Osvětim nebyla. (02.08.2017)