Häxan: Čarodějnictví v průběhu věků

Na rok 1922 je Häxan skutečně strhující dílo! Benjamin Christensen, který dokonce sám ztvárnil toho nejvyššího raracha, dal do kupy působivou výpravnou koláž ve které propojil něco málo z historie a jak lidstvo v raných dobách pohlíželo na okultno. Dále něco o čarodějnictví a jejich šílených procesech během kterých plno žen muselo krutě trpět. A v závěru i moderní vědecký posudek - podotýkám na svoji dobu. Nejvíce mě asi oslovila dramatická stránka filmu, protože Häxan se za ryze dokumentární moc považovat nedá. Je to prosté. Čarodějnictví jako takové rozebírá velmi z povrchu a v konečném důsledku na celou problematiku nahlíží spíše pod vědeckým úhlem pohledu. Nejedná se tedy o všestranný pohled pokrývající veškerá tajemství života a nevybízí k otázkám. Reflektuje převážně autorovu vizi na "čarodějnictví v průběhu věků". Každopádně ač tomu nebývá zvykem, tak musím uznat, že mě herecké výkony, kamera a celková výprava opravdu nadchla a ve střední části silně vtáhla do těch krutých dob inkvizice a davového šílenství. Nutno uznat, že ti skuteční šílenci byli představitelé katolické církve a za své činy se doufám navždy smaží v Pekle. V dávných dobách si toho museli lidi opravdu hodně vytrpět, takže je třeba cítit obrovský vděk v jaké žijeme době (i když není vždycky úplně růžová). Häxan na plný počet zkrátka nevidím, ale i tak se jedná o mistrovské Dílo, které dokáže okouzlit i dnes. (16.01.2018)

Pravděpodobně první Dánský horor(možná i film) na světě dopadl celkem obstojně, ale hned na začátku musím říct že jsem čekal něco trochu jinýho. Třeba u Nosferatu ze stejného roku jsem sral bobky i když film byl přes 80 let starej u tohohle jsem koukal naprosto beze strachu, ale na druhou stranu se mi líbila ta atmosféra a rozdělení do kapitol. To byl parádní nápad. Záběry jsou na krajinu jsou fajn a celý to vypadá pěkně, ale je to moc zdlouhavý a ke konci takový už celkem nudný. Možná by byla ta 80 minutová verze lepší. (09.09.2012)

Nie iba na svoju dobu mimoriadne originálna štruktúra kombinujúca tradičný dokument s hraným hororom/psychothrillerom na mňa fungovala parádne. Až som občas zabudol, že pozerám na 95 ročný film. Niektoré výjavy sú stále sila , už len preto, že praktiky inkvizície nedokážu nechať človeka chladným. 10/10 (26.07.2017)

Pozoruhodný důkaz, že už na začátku dvacátých let chtěla být kinematografie užívána jako manipulativní nástroj k přehnaně subjektivnímu vyjádření a šokováni diváka. Christensen má zmáklý koncept a skvělou výpravu, tudíž některé výjevy a myšlenky neomrzí ani po sto letech, ale přeci jen je to titulkami a ukazovátky přeplácané dokumentární pojetí docela otravné a interpretačně jalové. S odsuzováním inkvizice jsem samozřejmě souhlasil a obdivuji filmařské řemeslo, ale skloubení narativního a explicitně popisného přístupu mi už tolik neimponovalo, takže 4* hlavně z respektu nad tehdejší tvůrčí odvahou. 70% (17.03.2020)

Hľadať výživnú a originálnu tému alebo námet na film začiatkom minulého storočia, resp. kinematografie bolo zrejme oveľa jednoduchšie ako dnes, preto niekedy otváram ústa, čím všetkým ma dokážu tieto klasické filmy prekvapiť. Jedná sa o hraný historický dokument, originálny prvok číslo 1, zaoberajúci sa čarodejníctvom, originálny prvok číslo 2, obsahuje hrané epizódy, obsahujúce humor, originálny prvok číslo 3 atď....Navyše po vizuálnej a kostýmovej stránke sa jedná aj dnes o klenot. (18.05.2012)