Jakubův žebřík

Psycho, ktoré sa chvíľami mení na horror a podtým všetkým po celý čas tlie hustá a silná dráma o manipulácii, výdatne podporovaná geniálnym výkonom Tima Robbinsa. /Pozor, vyletí spoiler: Po filme Carnival of Souls /1962/ už druhý film v poradí, ktorý pointou predbehol Shyamalanov 6. zmysel/1999/. (05.10.2006)

Akce: již při prvním čtení dostanete gigantickou várku spoilerů zdarma. Jakubův žebřík není úplně lehké uchopit, protože divákovi v ničem nenadbíhá. Nejde tu o prvoplánové obviňování US vlády z experimentů na vojácích – tím nejpodstatnějším, čeho se Lyne snaží dosáhnout, je alegoricky a za pomoci náboženských prvků (v Bibli je Jakubův žebřík metaforou k posmrtné cestě duše do nebe) se vyjádřit k post-vietnamskému traumatu a vyrovnat se s ním. Stejně jako Jacob může vystoupat po žebříku za synem do nebe a nalézt klid v duši teprve, když se po hororové cestě peklem (ironicky zastoupeném i smyslným vztahem s „pohanskou královnou“ Jezabel) vzdal všech pout vážících ho k zemi, tak se může voják (personifikované Státy) svého traumatu zbavit, až když na něm přestane viset a nimrat se v něm a přijme celou záležitost jako svoji „mrtvou část“. (28.11.2009)

Nejvíc mi vadila paradoxně právě ta haluzovost, kdy divák nemá ani tucha, co se skutečně děje, co je flashback a co je jenom haluškový výmysl. Být to jen o trochu přehlednější, a mít to lepší konec (tenhle mě zklamal) neváhám s pátou hvězdou. Tim Robbins zde dokazuje, jak dobrý je herec. Hororové vsuvky se nesou v duchu devadesátek, jsou nechutné a děsivé. Těžké a depresivní, přesně jak to máme rádi. Poslední výhrada, která v originále odpadá - malý Macaulay Culkin nadabovaný podle mě dospělou ženou, ten jeho hlas je naprosto strašný! (01.01.2017)

V pekle hoří jen to, co se nedokáže rozloučit se životem... Silná káva, byť někomu nemusí sednout, že se přelévá mezi dvěma hrníčky (nelogičnost v tom ovšem není, což se pokuším dokázat níže, ve spoileroidní části komentu). Pokud máte slabost pro Lyneovy stylové prostředky k navozování atmosféry a příběhy, kde do poslední chvíle nevíte, co je pravdou, co iluzí a o čem má snímek vlastně vypovídat, s Jacob's Ladder nemůžete šlápnout vedle. ___!!! SPOILER ALERT !!!___ Je mi jasné, že závěrečná scéna následovaná "dokumentárním" titulkem mohla být matoucí (měl ten titulek vůbec smysl, když se to celé Jacobovi jen zdálo?), ale fakticky k žádnému logickému lapsu nedochází (všechno před Jacobovým zraněním je krutá realita, Žebřík tedy opravdu nesl vinu na sebezničujícím řádění jeho čety). Závěr přestane působit jako něco prvoplánového a násilně přilepeného, když si uvědomíme, že hlavním tématem Jakubova Žebříku není stejnojmená droga, ale nahlížení do mysli a duše člověka zmítajícího se na prahu smrti a na rozhraní mezi nebem a peklem (a po žebříků se od pekelných kotlů uniká). Když ležíte nekdě v daleko od domova s roztrženým břichem, najednou máte spoustu důvodů zůstat naživu a přemýšlet o svém životě. Je spousta věcí, co byste měli ještě udělat a spousta otázek, na které chcete znát odpovědi. Byli jste dostatečně šťastní se svou ženou, nebo by vám bylo lépe s pohlednou kolegyní z práce? Věnovali jste se dostatečně tragicky zemřelému synovi a setkáte se sním snad ještě? Neměli byste ještě navštívit staré kamárady? A zjistit co se to vlastně s vámi stalo, že tu teď musíte ležet s vyhřezlými střevy a vyřídit si to s viníky? Tento motiv je tím, co posunuje film mnohem výš, než by dosáhla pouhá báchorka a halucinacemi o trpicím veteránovi. (04.02.2009)

Adrian Lyne mimo svoj obľúbený kvázi umelecký milostný žáner. Jeden z prvých mysterióznych filmov s veľkou pointov v 90tych rokov. Bohužiaľ som bol na niečo prekvapivé upozornený vopred a tá pointa mi došla behom prvých pár minút. Našťastie to neznižuje pôžitok z veľmi sugestívneho a intenzívneho filmu, kde aj po znalosti onej pointy neviete, čo sú skutočné spomienky, čo sú predstavy a čo je skreslená realita. Škoda, že nie je u nás príliš známy. (10.06.2012)