Magnolia

Magnolia je moje třetí setkání s režisérem Paulem Thomasem Andersonem a opět moc nevim, jak tohle ohodnotit. V tom filmu prostě "něco" je, herci jsou super, ale je to takový zmatený, divný a taky trochu zbytečně zdlouhavý. Kdyby se mě někdo zeptal, jestli to stojí za vidění, tak mu asi nedokážu odpovědět. Nakonec dávám opět neutrální 3 hvězdy. Stejně jsem hodnotil i Hříšné noci a Opilí láskou. (25.01.2022)

Upřímně mě udivilo, nakolik jsem se já - odpůrce přehnaných stopáží - u takhle dlouhého filmu bez souvislého našlapaného děje bavil. Když jsem si před projekcí přečetl obsah a uviděl "devět příběhů", tak jsem si hned představil, jak to bude složité, spletité, jak se budu v ději ztrácet, nebude mě to bavit atd... Nicméně on je každý z těch devíti příběhů celkem jednoduchý, přímočarý, dal by se popsat pár větami. Scénář je proplétá nenásilně, uvědoměle, přehledně, nesnaží se zbytečně diváka mást ani podvádět. Magnolia zkrátka patří k těm filmům, které i přes ne úplně nejjednodušší děj nevyžadují tři hodiny naplno šrotující mozek, ale spíše divákovu emoční empatii. Prostě se těm postavám zkuste vcítít do jejich příběhů a máte s Magnolií vyhráno. Jinak - film má čtyři vrcholy - úplný začátek, dlouhou a neuvěřitelně dobře gradovanou sekvenci bezprostředně po polovině stopáže, zpívanou scénu a závěrečnou žabí příhodu. Díky těmto čtyřem momentům dávám pět hvězd. 90 % (09.09.2010)

"Poslouchejte ptáka a zkroťte kundu!" Já tedy ptáka občas poslouchám, ale tentokrát to nebyl on, kdo mi pustil tento nekonečnej film. Film s velkejma ambicema, díky kterým asi chtěl ukázat všechnu bolest světa, takže se věnoval umírání, rakovině, týrání dětí, drogám, nevěře či hádkám. To jsou všechno témata, která nesnáším a v životě se jim vyhýbám. Jenže tentokrát mě dostihly a pro mě to nebylo jednoduché. Nejsem však mstivej a proto nebudu ke snímku tak zlej, jak byl on ke mně. Raději zkusím najít pozitiva, i když to není lehký. Takže bavila mě ta komplikovaná náhoda, Frankova kázání, správnej polda Jim, rapující černoušek a padající žáby. Jinak jsem trpěl víc než ti smutní, tápající a občas omdlívající herci. (19.03.2018)

10 / 10 Magnólia je ďalší z filmov, o ktorých sa veľmi ťažko niečo píše bez toho, aby ste ho neurazili - herecké výkony, hudba, réžia, scenár... to všetko ťahá za správny koniec a z plných síl a nám nezostáva nič iné len spokojne pokyvkávať hlavou. Ďalšie slová by už boli zbytočné - neváhajte ani sekundu, pozrite si to a urobte si svoj vlastný názor. (07.05.2005)

(1001) "Tiše vás soudím." Právě, může si říkat co chce, ale ve skutečnosti myslet třeba na hotdog. A takový mi přišel celý film. Úvod vcelku dobrý, v průběhu nějaké momenty taky ušly, ale "myšlenka", kterou se mi ani nepodařilo moc identifikovat v záplavě tápajících policistů a ublížených dětí, byla rozmělněna v patosu a sentimentu a bůhvíčem ještě, časté opakování motivů mi také příliš nesedlo. Stačí jeden stařík dohnaný blízkostí exitu k alibistické upřímnosti. Jako když pejsek s kočičkou vařili dort. Já bych si teda radši dala bramborák, než se prokousávat tímhle znova a snažit se luštit mezi řádky, že lidé jsou ze zásady zlí, ale měli by na sebe být místo toho radši hodní. Připomnělo mi to Donnieho Darka, který se mi ale zdál ve svém chaosu o mnoho plynulejší a přirozenější. (24.07.2009)