Reklama

Reklama

Jako pocta jugoslávským partyzánům druhé světové války vzniklo v roce 1969 výjimečné dílo, ve kterém si zahrála také řada mezinárodních hvězd stříbrného plátna. Film se odehrává počátkem roku 1943, kdy se německá armáda vydává na osobní nařízení Hitlera na velkou ofenzívu proti jugoslávským partyzánům v západní Bosně. Němci mají velkou početní převahu. Jedinou únikovou cestu představuje pro partyzány a mnoho raněných a nakažených tyfem most přes Neretvu. Na jeho druhé straně čekají nepřátelské síly, chystající masakr raněných vojáků. Ti se však ještě nevzdávají a nařídí most strhnout. Překvapený nepřítel přemístí své síly, ale během jedné jediné noci partyzáni postaví provizorní most na místě toho zničeného a dostanou se na druhou stranu... (Řitka video)

(více)

Recenze (65)

mau 

všechny recenze uživatele

Nejmonumentálnější jugoslávský partyzánský film, tříhodinový opus, dokumentuje události Čtvrté německé ofenzivy roku 1943 na území nynější Bosny a Hercegoviny. Díky nebezpečnému manévru na řece Neretvě přelstí partyzáni nepřítele a donutí jej stáhnout se do zálohy. Spektakulární podívaná staví na nepřetržité záplavě bitevní vřavy, dramatických a tragických situacích i zástupu jugoslávské herecké elity, kterou doplňují hvězdy zahraniční. Mezi nimi vynikají Yul Brynner v roli jugoslávského ženisty a Franco Nero jako italský důstojník sympatizující s partyzány. Postava Tita zde nevystupuje. Budoucí maršál je přítomen pouze jako neotřesitelná autorita, autor písemných rozkazů, které jsou „svaté“. S patosem zobrazené hrdinství partyzánů čelících technické i početní přesile vzbuzuje obdiv a respekt. Muži a ženy bojují za ideály, svobodu a revoluci a v nelehké situaci s sebou převážejí i tisíce raněných. Přes četné ztráty se jugoslávský lid vydává na cestu ke svobodě. Režisér Veljko Bulajić natočil o sedm let dříve další slavný partyzánský velkofilm, Kozaru. ()

Dale 

všechny recenze uživatele

Tento film je hlavne o bojových scénach, ktoré tvoria väčšinu minutáže a sú na vysokej úrovni, zvlášť s ohľadom na to, že je to juhoslovanský film (aj keď s USA ako koproducentom). Nedá sa to porovnať so žiadnym CS filmom, pri spomienke na Kapitána Dabača sa len usmejem, aj keď tie rozpočty určite boli neporovnateľné. Dej nie je nejako extra zaujímavý a tvorí len takú vatu pomedzi boje. Nepomáha ani zbytočne veľa postáv, z ktorých sa žiadna nedá brať ako hlavná, možno partizánke Danici sa ujde najviac času, Yul, Orson alebo Franco dostanú pár minút. Ale ide o kvalitné vojnové dielko, ktoré stojí za zhliadnutie, no treba si určite zohnať remastrovanú verziu v obrazovom formáte 2,78:1 a nie tú sprasenú o hodinu skrátenú 4:3 verziu s otrasným obrazom, čo vyšla na DVD. ()

Reklama

Orlau32 

všechny recenze uživatele

Tohle bych si přála vidět znovu ! Jsem zvědavá, zda by mi nadšení zůstalo i po těch letech ! Ale tehdy - no prostě v těch 70 tých letech to bylo něco úžasného ! Nedivte se. Hraje zde 10 absolutních světových hvězd ( včetně pana SERGEJE BONDARČUKA). A Jugoslávský herec Ljubiša SAMARDŽIČ to byl kořen - no zkrátka lahůdkový válečný film. ()

zette 

všechny recenze uživatele

Nejdrazsi jugoslavsky film predevsim zaujme zajimavym mezinarodnim hereckym obsazenim. To pusobi skoro jako rarita, v zemi vychodniho bloku. I pres delku film udrzi divakovu pozornost a i kdyz se valecne sceny nemou rovnat se sovetskymi filmy te doby... Bitva o Neretvu umi zaujmout i divaka, ktery valecnym filmum neholduje. ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Uz som videl Bulajicovu Sutjesku a teraz padla volba na Bitvu na neretve. Vyborny vojnovy film, ktory siel aj v cs. kinach a vtedy to bol teda boom a ne ze ne. Perfektne vojnove sceny, este lepsie dialogy, masakrozne sceny, k tomu legenda svetovej kinematografie ako Orson Welles /Obcan Kane, Malpertuis, Dama ze sanghaje/, slusny Franco Nero, dokonca aj Curd Jurgens a prorezimny Sergej Bondarcuk tu hrali. Juhoslaovanski herci mi uz toho az tak vela nehovoria : 100 % ()

Galerie (31)

Zajímavosti (13)

  • Yul Brynner i Orson Welles zemřeli ve stejný den, 10. října 1985. Toto je jejich jediný společný film. (špaček421)
  • V čase výroby bol najdrahší film vo východnej Európe (ak nerátame Sovietsky zväz) a zároveň je najdrahším filmom vtedajšej Juhoslávie. Rozpočet pre film bol osobne odsúhlasený samotným Josifom Brozom Titom. Prvý juhoslovanský film o 2. svetovej vojne, ktorý bol sponzorovaný štátom a 58 štátnymi spoločnosťami. (Marek1991)

Reklama

Reklama