Bitva na Neretvě

Nejdrazsi jugoslavsky film predevsim zaujme zajimavym mezinarodnim hereckym obsazenim. To pusobi skoro jako rarita, v zemi vychodniho bloku. I pres delku film udrzi divakovu pozornost a i kdyz se valecne sceny nemou rovnat se sovetskymi filmy te doby... Bitva o Neretvu umi zaujmout i divaka, ktery valecnym filmum neholduje. (04.05.2022)

Monumentální, plně mezinárodní dílo, které je stejnou měrou úchvatné jako vyčerpávající. Pozoruhodné mimochodem je, jak se v Bitvě na Neretvě střetávají styly klasického Hollywoodu a evropského filmu, reprezentovaného zejména sovětskými montážníky. Najdeme tu totiž jak ony slavné velkolepé scény doprovázené četnými výbuchy, případně klasické „neviditelné“ záběrování jednotlivých sekvencí umožňujících diváckou imerzi, tak „agitující“ detaily na tváře střílejících vojáků podbarvené sborovými národními zpěvy (vycházející spíše z Ejzenštejna). Všeobecná rozkročenost filmu je nakonec utvrzována i přítomností hereckých legend různých národností a typů, které se pravděpodobně v podobné sestavě nikdy nesešly: Bata Živojinović (jugoslávský chasník), Franco Nero (osamělý westernový hrdina), Yul Brynner (westernové entreé, ale zastupuje též americký historický film obecně) a samozřejmě Orson Welles (současný charismatický megaloman). Dalo by se jistě pokračovat, neboť v Bitvě na Neretvě se objevila skutečná herecká plejáda. (19.01.2013)

Ruce pryč od vydání z Řitky. O regulernosti formátu 4:3 nejsem přesvědčen, ještě horší však je, že obraz vypadá jako přepis z 20 let staré videokazety a zvuk snad nahrávali v prázdném vinném sudu. To se pak režisér se svými nepřerušovanými záběry plnými statistů může snažit, jak chce...S hodnocením vyčkám, dokud nezhlédnu nezkrácenou verzi (ta "řitčí" je pouze stominutová) v pořádné technické kvalitě. P.S. Viděna britská edice (širokoúhlý formát, německá zvuková stopa s anglickými titulky,145 min.) (12.10.2008)

Nedopusťme, aby se něco podobného opakovalo!Hvězdné mezinárodní herecké obsazení zde rozehrává napínavý příběh, který nepostrádá nic, co by válečný snímek měl mít. Hned na začátku je bojová akce, která diváka velmi rychle vtáhne do atmosféry jugoslávských bojišť. Opět se jedná o smutný příběh, ovšem taková byla celá válka...Fanatismus ze strany Ustašovců a Četniku je stavěn vůči touze partyzánů bojovat proti fašismu. Franco Nero předvádí dobrý herecký výkon a byl jsem velmi rád za vývoj jeho postavy...Samotný závěr je velmi drastický (nečekejte ovšem krvavé deště, jatka a podobné výsady moderních válečných snímků), vyjádřený bojem partyzanů proti Ustašovcům. Jediné, co mi celý film kazilo byl fakt, že i na originálním dvd je velmi špatný obraz. Dokážete-li toto přenést, tak vás čeká neskutečná bitva na Neretvě. (27.12.2008)

Bitva na Neretvě je díky zahraniční koprodukci podobná spíše západním velkofilmům, něž partyzánským filmům, jež jsem viděl, vyvstává mi srovnání s americkým koprodukčním filmem Nejdelší den. Srovnání s tímto americkým filmem mě napadá především v souvislosti s početným hvězdným obsazením. Za druhé pohled nejen ze strany partyzánů, ale i nepřátelských Italů a Němců. Hvězdy objevující se v tomto filmu dostaly malé role a přesto, že nemly příliš prostoru, jejich postavy byly všechny hodně výrazné, především pak Yul Brynner, Sergej Bondarčuk a Orson Welles. Kvůli velkému množství postav je děj natáhnut od značné délky, téměř tříhodinový film by byl kvůli svojí stopáži bez dobře natočených bojových scén docela náročný na udržení pozornosti. Výsledný film, který natočil Veljko Bulajić je přes některá místa, jež působí poněkud natahovaně skvělým příkladem, jak natáčet válečné filmy. (11.12.2007)