Velká železniční loupež

3,5 Ďalšie priekopnícke dielo z filmového praveku, druhý film knihy "1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete". Film je základným stavebným kameňom žánru western, zrejme najpopulárnejšieho žánru v USA. Keďže v podobe, v akej sa zvyčajne nakrúcali westerny v Amerike, mi tento žáner príliš nesedí, hodnotím trochu nižšie. Prínos tohto diela je samozrejme nespochybniteľný a hoci ma dejovo príliš nebaví, oceňujem na ňom jeho technickú dokonalosť. (16.08.2021)

První western, který založil žánr, jenž se stal během několika málo let nejpopulárnější v americké kinematografii. Film natočila v listopadu 1903 společnost Edison. Byl to komerčně nejúspěšnější snímek z předgriffithovské éry amerického filmu a stal se předlohou pro nepřeberné množství napodobenin. Na rok 1903 se jedná o vynikajicí úroveň vyprávěného příběhu. Děj se odehrává ve více než deseti různých scénách, které na sebe navazují a postupně rozvíjejí zápletku. V úvodní scéně dva maskovaní lupiči přinutí telegrafistu odeslat falešnou zprávu, takže vlak neplánovaně zastaví. V následujicím záběru bandité nastupují do vlaku. Lupiči vtrhnou do poštovního vozu a po bitce otevřou sejf. V další scéně dva lupiči přemůžou strojvůdce s topičem a jednoho z nich vyhodí z vlaku. Lupiči vlak zastaví a přepadnou cestujicí. Jeden z nich utíká a je zastřelen. Pak lupiči ujedou s lokomotivou a v následujicí scéně je vidíme, jak nasedají na koně a odjíždějí. Mezitím telegrafista z vlaku pošle zprávu volajicí o pomoc. V saloonu nutí nově příchozího tančit pod namířenou zbraní, ale jakmile sem dorazí zpráva, všichni popadnou pušku a utíkají ven. Následuje střih na lupiče pronásledované davem lidí. V přestřelce jsou lupiči zabiti. (V nejznámějším a nejzvláštnějším záběru z celého filmu jeden z lupičů střílí přímo do kamery. Zdá se, že někdy byl tento záběr používán jako začátek filmu, jindy jako jeho konec. V každém případě vzbuzuje v divákovi pocit, že se stal přímo terčem střelby. Jedním z herců byl G. M. Anderson (vlastním jménem Max Aronson). Kromě jiných rolí hrál i pasažéra, kterého zastřelili. Anderson se měl zakrátko stát první westernovou filmovou hvězdou, neboť od roku 1907 hrál ve více než stovce filmů jako Bronco Billy. [8/10] (Ručně kolorovaný /// Scénář: Scott Marble, Edwin S. Porter /// Kamera: Edwin S. Porter, Blair Smith) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (23.11.2008)

V podstate mám z tohto krátkometrážneho filmu rovnaký pocit, ako z Cesty na mesiac. Jeho tvorcom sa podarilo na počiatku kinematografie natočiť niečo, čo má zmysluplný dej, napísaný scenár s úvodom, jadrom a záverom a správne odhadli, čo bude divákov na kinematografii fascinovať najviac, totiž zločinci ako hlavní hrdinovia a vražda :). Ani nevedeli, aký bude ich film nadčasový. Nielen technicky. (31.07.2012)

Ty hvězdičky nejsou za to, že film je milníkem, při jehož natáčení byla použita spousta novinek (natáčení v exteriérech, pohyby kamery, prostřihy dvou paralelně probíhajících akcí a další - podrobněji zde), ale za to, že dodnes je to výborná zábava a strašně mě láká představa být v kině před sto lety a dívat se na tenhle biják s tehdejšími diváky... (16.08.2006)

Edwin S. Porter, který je mnohými (takže hlavně na oceánem) naivně ba hloupě považovaný za otce filmového střihu (Je vůbec možné něco tak samozřejmého a zjevně vyplývajícího z podstaty filmu někomu přiřknout?) představil atrakci v její nejspektakulárnější podobě. Velkou železniční loupež (dále jen VŽK) lze považovat za jeho nejzásadnější dílo, jehož kvality - bohužel - nedokázal nikdy překonat (jaká to ironie, když se člověk zamyslí nad součtem jeho dalších snímků). Je zachyceno v přehledných a malebných celcích, je napínavé, živelné a vzhledem k faktu, že v roce 1903 byl puritánský Autorský kodex a organizace typu MPAA na hony vzdálenou noční můrou, distancuje se od cudného zakrývání, které by jinak fantasticky nekompromisní a realistické konání banditů dočista zmařilo. Je zajímavé, že ani po století a nějakých těch drobných od svého vzniku netratila VŽK nic ze své "šťavnatosti", energie a nadšení, které vyvěrá z oťukávání onehdy čerstvého a inovativního média, jež nemělo žádná ustálená pravidla a jeho budoucí možnosti byly velkou neznámou. Koncept je v základu primitivní, což u převratných objevů nepřekvapuje, ale o jeho velké síle svědčí skutečnost, že je z něj čerpáno do dnešních dnů (častěji v míře nesrovnatelně horší!). A minimálně paňáca hozený z tendru nebo odvázaná tancovačka musí zaručeně pobavit i toho, koho dřevní věk filmu míjí širokým obloukem. (jako perfektně padnoucí hudební kulisu doporučuji hudbu z filmu First Great Train Robbery od maestra Goldsmithe) (15.11.2008)