Třináctá komnata

Brad McGann již bohužel nic nenatočí, ale přesto musím říct, že zase taková senzace, jak jsem se leckde dočetl, to není. V rámci dramatu (thriller to není) jde sice o více než nadprůměr a navrch s výbornými herci, ale nic až tak zásadního, co by ospravedlnilo tu vážnou a tíživou atmosféru jakože hříchů a jizev minulosti, se nestalo. Tragika postav je zde podána příliš okázale a psychologie vztahů se tím stává dost nesrozumitelnou. Vůbec všichni tu kdovíproč nějak moc trpí. Forma zde ční viditelně nad obsahem a je rozhodující pro celkový dojem z tohoto ("tak trochu" účelového) dramatu. 62% (13.12.2011)

Lépe, než festivalový název "Třináctá komnata" by mě sedl otrocký překlad z angličtiny "V doupěti mého otce". Je všeobsažnější. Příběh slavného fotografa, který se po sedmnácti letech vrací domů na pohřeb otce. Příběh o tom, jak se dá získat a zase ztratit. O tragických lidských chybách. O tajemstvích, která by člověk raději nevěděl. O snech, které by se neměly odkládat. O slovech, která člověk mohl říct dřív a neřekl. O sympatiích, které k sobě lidé cítí. Bezchybné, "komorní", pomalu plynoucí drama rozpitvávající mezilidské vztahy, doplněné výbornými hereckými výkony, flashbacky a krásně studenou a ze zimy se probouzející novozélandskou přírodou. Realistické. Uvěřitelné. Vlastně bezchybné. Styl mi připomíná skandinávskou kinematografii (ne, že bych na ni byl odborník). ■ Zajímavost: Obrys letícího ptáka, připomínajícího dravce, patří papoušku nestor kea (Nestor notabilis), který žije na Jižním ostrově ve vyšších nadmořských výškách a je známý tím, že značnou část jeho potravy tvoří masitá složka. Farmáři papouška nemají rádi, protože se v noci (jinak je však převážně denním živočichem) dokáže usadit na zádech ovcí a klove je v oblasti míchy, až ovce ochrne a uhyne (spekuluje se, jak toto chování vzniklo a co keové "lovili", když na Novém Zélandě nebyly ovce - jednou z možností jsou ptáci moa). Keové se navíc nebojí blízkosti člověka, jsou velmi zvídaví a inteligentní, svým ostrým a ohnutým zobákem dokáží lidská zařízení (automobily, nechráněná obydlí) značně "zdevastovat". Hnízdí v norách. (27.07.2011)

Film je to dobrý o tom žádná. První polovina mě hodně bavila, jenže potom už toho bylo trochu moc. Už to na mě nepůsobilo uvěřitelně. Ale to je asi jen vedlejší aspekt. Jednoduše si myslím, že pro tenhle film nejsem součástí cílové skupiny, když se vezme v potaz věk a proto že celá ta hlavní zápletka, která se během filmu rozběhla na mě neměla tak silný dopad, jako by třeba měla, kdybych se na film někdy podívala znovu, až mi bude o pár let víc. Jinak obsazení hlavních rolí je povedené a atmosféra není špatná i když to šlo, jak už jsem říkala celé trochu mimo mě. (12.09.2015)

Hodně těžkej snímek, vyžaduje docela zkušeného diváka, ze začátku jsem po něm chtěl hodit chlebem, kamen by mě roztřískal televiziu, ovšem pak přijde pasáž, která mě vzala mnohem víc něž závěrečná kriminální katarze. Byla totiž plná krásných dialogů, pocitů osamělosti a nádherné hudby. To byla opravdu balzámek. Na pět to i přes toto nevidím, ale ty slabší čtyři tomu dát můžu. (06.06.2019)

Skoro až detektivní drama, ve kterém máme tu čest odhalovat tajemství z bohatého života jednoho Paula Priora velmi decentním, ale zároveň neuvěřitelně napínavým způsobem. Jeho návrat ke kořenům, kde se skrývá mnohem více tajemství než, by on sám i divák tušil, začíná poměrně rozvleklým tempem, a tak vytváří iritující iluzi režijně nezvládnutého zpracování románové adaptace. Jak ale dochází k rozvíjení osobností v zapeklitých polo-odohalených situacích, lze se vcítit do role kteréhokoliv z jednajících postav, což vytváří poměrně unikátní multi-vrstevní zážitek. Přiznám se, že jsem si v průběhu dvouhodinové stopáže dovolil o sledovaném snímku učinit hned několik předčasných závěrů, mezi kterými ve výsledku nebyl žádný z nich správný. Jedná se tady o zcela překvapivé a zasloužené 4 * které kalí jen zklamávající jednoduchost finálního nedorozumění. (28.02.2014)