Screamplay

V rámci produkce spol. TROMA dost neobvyklý úkaz. Nejedná se ani tak o parodii jako spíš o pastiche. Hravě napsaný scénář k filmu Screamplay, který se jak svou formou tak obsahem hodí do programu filmových klubů, obsahuje zdařile a vtipně zpracovaný příběh o tom, jak mladý scénárista píše scénář pro "krvák", jehož náplň se začne uskutečňovat v realitě - lze brát jako svéráznou variaci na téma umělecké sebereflexe (metarovina filmu); parafrázi exploatačních filmů, expresionistických hororů atd.; nebo zábavnou podívanou s příjemným hereckým výrazivem hlavního hrdiny Allana Edgara (představuje ho Rufus Butler Seder) s řadou vtipných momentů a drobných skečů a chytře vymyšlenou narativní strukturou. Nemyslím si, že by Screamplay obsahoval nějaká slabší, nudná místa. Film svou strukturou a koncepcí tématu zločinu, který se "přelévá" z meta-roviny fikce (scénář psaný hlavním hrdinou) do vlastní roviny vyprávění připomíná Trierův filmový debut Prvek zločinu (Forbrydelsens element) - toto srovnání ovšem nutno brát s velkou rezervou. (17.02.2009)

Ta pocta atmosféře starých horrorů je fajn, černobílý formát je super, naoko a záměrně levné triky jsou super. Rufus Butler Seder v hlavní roli Edgara Allana je naprosto výborný, mnohé další postavy jsou parádní, ale celkově jako film to stojí docela za prd. Dějově nic moc, zápletkou nic moc, atmosféra hodně kolísavá, převážně nudná, těch pár dobrých záběrů a scén vás tak akorát probere z ospalosti (koukal jsem to na čtyřikrát!!!!!). Krátce řečeno - forma je hodně fajn, obsah je hodně nefajn. V podstatě všechno důležité zmínil již Obitus. (05.02.2012)

Vrah není zahradník, ale H…! Těžko uvěřit, že je pod tímhle mnohovrstvým černobílým snímkem s úžasnou atmosférou a scénářem produkčně podepsaná Troma. Vizuálně se filmu snad ani nedá nic vytknout a celkové vyznění umocňuje černobílá kamera. Na konci mě naprosto uzemnila excelentní pointa a já pak s blaženým úsměvem dokoukal na závěrečné titulky. Pocta expresionizmu a exploatačním filmům jak vyšitá. (13.03.2008)

[TROMA] Docela bláznivý retro. Mladý nadšený scénárista Edgar přijede do Hollywoodu s vidinou úspěchu, tak jako spousta ostatních, jenže jeho návštěva se zvrhne v sérii vražd. Navíc podle scénaře, který Edgar s tak ďábelským výrazem buší do svého psacího stroje... Nefalšovaná hra světla a stínu dělá ze Screamplay obrazově výtečnou podívanou. Jako taková nepostrádá ani vyšinutý humor nebo působivé charaktery, tady v čele s uhrančivým Edgarem mírně úchyláckého vzezření. Škoda jen, že to po skvělém úvodu trochu ztratí spád. Ách jo, jenže takovéhle filmy by měly vznikat častěji... (24.01.2008)

Že Screamplay má něco jako screenplay je u značky TROMA milé překvapení, ale k čemu je poctít, když se divák musí postit.. Parodický konglomerát grotesky, německého expresionismu, hororů Universalu a filmu noir usazený v lesku a bídě místa, co scénáristy mačká jak odšťavňovač, sice možná inspiroval Coeny u Bartona Finka, ale z hlediska komična, či náhledu na křehkou svébytnost filmařské duše nemá (krčíc se u kotníků Burtonova Eda Wooda) moc co nabídnout. No nic, vrah je nyní odhalen a i když mu nejdou nasadit pouta, lze ho jednou provždy zavřít. Nevím jak vy, ale já bych to oplakal.. (11.11.2013)