Dag och natt

Takhle gradovaný děj aby člověk pohledal. Přišlo i odlehčení v podobě filozofického povídání během dopravní zácpy. A vyvrcholení mě málem zadusilo. Když z mámy udělal Eskymáka, ještě má respirační činnost fungovala, ale když žádal o pomoc prostitutku, byla jsem s dechem u konce. Melancholické, dramatické, nádherně lidské. A v Thomasově zdůvodnění jeho sebevraždy je něco, nač se vyplatí hodinu a půl čekat. (28.07.2012)

Celý film se odehrává v pouhých dvou záběrech z auta; nakonec se ani nedozvíme, co přesně se Thomasovi stalo nebo oč mu jde, navíc závěr je vyzrazen hned v úvodu... A přesto se jedná o poutavou podívanou, která diváka vtáhne a nutí uvažovat. Všechny jednotlivé rozhovory totiž nejen že mají hlavu a patu, ale zároveň obsahují i dost moudrosti. Když se pak děj na chvíli "zasekne" v koloně, je to dokonce zničehonic i vtipné. Samozřejmě ne každému musí značně depresivní odér bez vysvětlení příčinných jevů vyhovovat.. Mě jen trošku mrzí, že jsem se nedozvěděl, co to měl Thomas za auto (volant a sedačky vypadaly dobře:-). (21.02.2010)

Thomas má vybráno. Svoje zásadní lidi povozí autem a my dostanem účtenku. Snažila jsem se, ale moc nepochopila, jak se stalo, k čemu dospěl. Máme si zas říkat: pod pláštíkem cynismu brouček? Ale proč, když syna odežene tim nejhnusnějším způsobem, s manipulativní milenkou se zdají být si rovni, se zjevně pošramocenou manželkou jede k rozvodu kvůlivá nevěrám a alkoholu, se sestrou (?) už to vůbec nerozmotaj, s průhlednym "kámošem" objasňujou nekalý praktiky na manželce, a matku se strejdou Alzheimerem nechá na liduprázdné pláži s páskou přes oči? Celou dobu má Thomas kukuč oběti a hraje ji tak dobře, že se jen pracně musí člověk alarmovat jakože proč by ho měl litovat? Lituju jen syna, ten byl dušička nezkažená. Jinak vlastně nevím, co se ode mne chtělo? Stejně ale doporučuju jakožto zvláštní, holt Švédsko/Dánsko. 3,5*. (29.01.2010)

Naprosto perfektní, precizní, svým způsobem i dokonalý film o postavě, která k takovým slovům má sakra daleko. Úžasný a neuvěřitelně originální je způsob, jakým režisér film natočil. Vlastně se Vám v 95ti minutách představít život jednoho člověka z pohledu kamery na palubovce, která je natočená buď na něj nebo na spolujezdce. Nevíte přesně co se stalo, jen přichází série omluv, která je zakončena prostřelenou hlavou. Tohle není spoiler, tohle jsou prostě fakta, o kterých Vás film seznámí hned na začátku. To zajímavé je pak to, co nastane v dalších 93 minutách. Dialogy byly tak dokonalý, že jsem celý film nad tím životem tý postavy musel neustále přemýšlet. Mikael Persbrandt představil naprosto perfektní výkon. Nestačil jsem zírat. A to všecko z pohledu dvou statických kamer. Klobouk dolů. I takhle jednoduché, ale neuvěřitelně originální filmy donutí otevřít hubu na plný vrata a nekonečně zírat. (13.11.2012)

Máte-li chuť na konverzační depresivní drama pak zkuste tohle. Většina děje filmu(konverzace) se odehrává v autě kde je vše snímáno dvěma statickými kamerami. Vyzdvihnout musím herecký výkon Mikaela Persbrandta. Ocenit samozřejmě musím film i jako celek. Ikdyž se musím přiznat, že po dokoukání jsem z něho až tak odvařenej nebyl. Po dokoukání jsem si film ale přemítal v hlavě a přemýšlel o něm. A musím uznat, že postupně "ve mně" snímek začínal uzrávat. Hodnotím s odstupem několika dnů. Hold tenhle film u mě musel uzrát abych ho plně dokázal ocenit a docenit. (09.08.2023)