Dag och natt

Sychravá výprava za polechtáním pravé hemisféry horkým olovem. Snímek prošpikovaný tunami vypjatých dialogů, jež pnou na jakési vzdálené severské frekvenci, která průměrnému Jižanovi vykopne zažloutlé řezáky společně s dvouhodinou pečlivě shromažďovaných sofistikovaných žvástů. Slov k tomu tedy mám poskrovnu, snad jen, že to srší sítnice škvařícím emocionálním nábojem, kamera neopouští oblast čelního skla a na konci jsem se cítil, jakoby mi někdy někdo vysál vnitřnosti gigantickým brčkem a posléze je do mě našťouchal zpět křovinořezem. Mistrovští herci, inteligentní scénář, dva úhly kamery a jeden malý působivý film, který již nikdy nechci vidět. (22.07.2013)

Vynikající psychologické konverzační drama, depresivní, emotivně silné, ale skvělé. Takové moc smutné road movie před plánovanou smrtí, nebo-li odjezdem do New Yorku s dialogy se svými nejbližšími, které neměly chybu a udržely celou dobu mojí pozornost. Každá jeho věta, bodnutí, otázka, lítost, nebo nějaký jeho jiný projev mělo v ten den a v tu chvíli svůj význam Role Thomase se dokonale zhostil Mikael Persbrandt s minimální mimikou, ale naprosto uvěřitelně. Až na jeden moment v závěru, který mě tam moc nepasoval, šla bych klidně na pět. 85% (28.12.2012)

Naprosto perfektní, precizní, svým způsobem i dokonalý film o postavě, která k takovým slovům má sakra daleko. Úžasný a neuvěřitelně originální je způsob, jakým režisér film natočil. Vlastně se Vám v 95ti minutách představít život jednoho člověka z pohledu kamery na palubovce, která je natočená buď na něj nebo na spolujezdce. Nevíte přesně co se stalo, jen přichází série omluv, která je zakončena prostřelenou hlavou. Tohle není spoiler, tohle jsou prostě fakta, o kterých Vás film seznámí hned na začátku. To zajímavé je pak to, co nastane v dalších 93 minutách. Dialogy byly tak dokonalý, že jsem celý film nad tím životem tý postavy musel neustále přemýšlet. Mikael Persbrandt představil naprosto perfektní výkon. Nestačil jsem zírat. A to všecko z pohledu dvou statických kamer. Klobouk dolů. I takhle jednoduché, ale neuvěřitelně originální filmy donutí otevřít hubu na plný vrata a nekonečně zírat. (13.11.2012)

Máte-li chuť na konverzační depresivní drama pak zkuste tohle. Většina děje filmu(konverzace) se odehrává v autě kde je vše snímáno dvěma statickými kamerami. Vyzdvihnout musím herecký výkon Mikaela Persbrandta. Ocenit samozřejmě musím film i jako celek. Ikdyž se musím přiznat, že po dokoukání jsem z něho až tak odvařenej nebyl. Po dokoukání jsem si film ale přemítal v hlavě a přemýšlel o něm. A musím uznat, že postupně "ve mně" snímek začínal uzrávat. Hodnotím s odstupem několika dnů. Hold tenhle film u mě musel uzrát abych ho plně dokázal ocenit a docenit. (09.08.2023)

Takhle gradovaný děj aby člověk pohledal. Přišlo i odlehčení v podobě filozofického povídání během dopravní zácpy. A vyvrcholení mě málem zadusilo. Když z mámy udělal Eskymáka, ještě má respirační činnost fungovala, ale když žádal o pomoc prostitutku, byla jsem s dechem u konce. Melancholické, dramatické, nádherně lidské. A v Thomasově zdůvodnění jeho sebevraždy je něco, nač se vyplatí hodinu a půl čekat. (28.07.2012)