Smrtihlav

Zatraceně temným retro-prequelem k Matrixu se vydáte po svých vlastních stopách, až na dno ztracené duše. Nebo jen zapomenuté? (Bylo mi povědomé to sklepení s akvárii – jako bych tam už někdy byl.) Je to divné. Slunce se někam ztratilo. Bloudím tímhle zšeřelým městem (a filmovou databází) už mnoho týdnů, "jsem vzhůru celou věčnost, ale noc dosud neskončila." Asi bych taky potřeboval „vyladit“. A hodinky s dvacetičtyřhodinovým cifrerníkem, abych nemusel pořád řešit, jestli je právě AM či PM. Taky listuju svým deníčkem, ale jsou tam jen samé bílé listy. Ovšem tu barovou zpěvačku, Murdochovu manželku Emmu (již brzy Annu), tu si pamatuju! Kdysi dávno jsem ji totiž tajně miloval. A vzadu ve skladišti za restaurací Fat Moe jsem ji šmíroval, když vložila desku do gramofonu, při hudbě nacvičovala baletní krůčky a nakonec se z těch baletních šatů převlékala. Věděla, že ji šmíruju, ale stejně mi dovolila, abych na okamžik zahlédl její nahé tělo. Bylo nám oběma čtrnáct roků... Na tu chvíli si vzpomínám jasně a zřetelně, i po třech desítkách let. Pořád jsem to přece já! (Jsem?)        Pane Alexi Proyasi, vaše Vrána mi kdysi úplně rozklovala duši, ale teď, v Dark City, teď jste mě vážně vyladil! A kdybyste si odpustil ten finální telepatický pingpong, a film skončil po slovech doktora Schrebera: „Přijdeme na to Johne. Možná, že jednoho dne pro tebe budu pracovat“, bylo by to vyladění stoprocentní. Takhle jen za 90%. (16.10.2013)

Alex Proyas a jeho úchylná záliba natáčet psychohorory ve tmě se opět naplno projevili. Tentokrát se jedná o potemnělou sci-fi o rase mimozemšťanů, ovládajících lidstvo. Ovšem až na jednoho muže, což je pochopitelně hlavní hrdina. Hrdinova filmová manželka Jennifer Connelly se dostala do všeobecného povědomí nejprve díky Labyrintu, a o mnoho let později pak Oscarem oceněnou rolí ve filmu Čistá duše. (30.07.2002)

6 / 10 Proyasova onánia nad tmavým celuloidom vyzerá vo výsledku rovnako rozpačito, ako pubertiak nachytaný s rukou v nohaviciach. Smrtihlav je film, ktorý drží diváka pri živote jedine neuveriteľne našliapnutým úvodom, v ktorom sa načrtne hneď niekoľko záhad a tajomstiev čakajúcich len a len na to, kým ich hlavný hrdina rozlúskne. O čo väčšie však bude vaše sklamanie, keď koniec toho všetkého nebude ani zďaleka taký uspokojivý, aby prekričal všetky tie hluché a nezáživné miesta, ktoré mu predchádzali. A nezachraňuje to ani obstojná réžia umne vykrádajúca Scottovho Blade Runnera, či slušné herecké obsadenie; tomu totiž vládne (aspoň podľa miesta v titulkoch) Rufus Sewell, ktorého nevýraznosť sa smie porovnávať snáď len s jeho nesympatickosťou. Škoda, tak zaujímavý námet by si zasluhoval trochu lepšie zaobchádzanie. (18.02.2006)

Rádoby totalitní, velmi propracovaná, dokonce i stylově zakončená sci-fi/krimi naháněčka, která se odehrává ve fiktivním, naprosto depresivním, tmou zahaleném městě. Abych zmírníl slovo "naháněčka", žádnou zběsilou jízdu nečeknejte, film se místy vleče a spíše se prodialogovává kupředu. Město je zpracované na můj vkus dokonale, vyznívá jako poválečné Chicago. Co mně brání dát tomuto dílku plný počet, je jeho neschopnost vtáhnout mě do děje, protože mi bylo úplně jedno, co se hlavním hrdinou stane. Rufus Sewell nehrál dobře tehdá, nehraje dobře ani teď. Přidám ještě pár odkazů: - Kvality Brazilu to nedosahuje. - Finální fight inspiroval vyvrcholeni Matrixu. - Něco málo si půjčilo také Equilibrium, které má jiné přednosti a nedostatky, ale kvalitativně je srovnatelné. A bych nezapomněl 10% přidávám za uhrančivou songu Sway v ještě uhrančivějším podání Jennifer Connelly. Btw. Ten, kdo vymýšlí ten český překlad, by zasloužil pověsit za koule do průvanu. 85% (12.12.2012)

[režisérská verze] Vizuální snové deprese na druhou. Alex Proyas se při temné Vráně naučil pracovat s bezslunečným vizuálem a tady ho dotáhl k dokonalosti, každá druhá scéna tu vypadá jako noir-matrixovská kresba říznutá cyberpunkovými motivy od nějakého polozapoenutého ilustrátora obálek sci-fi na houbičkách indiánského kmene Kvuila-Kvuila. Děj filmu je jednoduše skvělý a dobře napsaný, dokonce tak, že je mu odpuštěno zneužití jednoho z nejklišoidnějších začátků v historii audio vizuálních děj všehomíra, takže ano, je tu amnézie. Ovšem pak... Pak to bude jiné, jiné než většina ostatních filmů a to je dobře. góð kvikmynd. (17.07.2014)