Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Film vypráví příběh dvou mužů, kteří se na začátku třicátých let rozhodli navzdory společenským konvencím překročit zaběhnuté limity medicíny. Jejich pacienti, známí jako "modré děti", trpí srdeční vadou, končící drastickou smrtí. Doktoru Alfredu Blalockovi (Alan Rickman) a jeho pomocníkovi Vivienu Thomasovi (Mos Def) se sice podaří objevit zcela nové metody léčby této nemoci, nepodaří se jim však přesvědčit okolí, že černá barva pleti a absence univerzitního vzdělání u Viviena nehraje při záchraně dětských životů roli. (Magic Box)

(více)

Recenze (38)

eLeR 

všechny recenze uživatele

Nie je to tak dávno, čo som si Rickmana vymazala z TOP 10, aj napriek tomu, že tam vlastne patrí. Aj v tomto filme to zase raz dokázal. A Mos Def mu výborne sekundoval. Príbeh, réžia, herci, prostredie, výprava, hudba ... nemám čo by som vytkla, naozaj príjemný a poučný film, ktorý môžem len a len odporučiť. ()

Terminus 

všechny recenze uživatele

Televizní film Něco, co stvořil Bůh vykazuje mnohé rysy podobných filmů z produkce Home Box Office (HBO). V prvé řadě stojí na silném příběhu podle skutečné události, soustřeďuje se na osudy výjimečných jedinců (stejně jako TV filmy Život a smrt Petera Sellerse, Konference ve Wansee, RKO 281, Bojkot). Tyto výjimečné jedince ztvárňují neméně výjimeční herci (zde Rickman a Mos Def, jindy Geoffrey Rush, Kenneth Branagh či Liev Schreiber). Režiséři těchto filmů příliš neexperimentují a věnují veškeré soustředění působivému příběhu. Těmi, kdo dělají historii ve filmu Něco, co stvořil Bůh (název odvozen od "božsky" přesných stehů používaných při operaci srdce), jsou A. Blalock a V. Thomas - bílý lékař a černý nevystudovaný lékařský asistent, jehož barva pleti je jedním ze dvou stěžejních motivů tohoto filmu. Tím druhým jsou jejich revoluční pokusy o operaci srdce, která je do té doby zapovězena jednak pro technickou nedokonalost a též pro lékařské pravidlo "nedotýkej se srdce". Vedle motivu rasové segregace (do filmu jsou vloženy dobové dokumentární záběry) akcentované skrze postavu trpěného i zavrhovaného Thomase a jeho bratra, jež si jako učitel vydělává méně než bílí kolegové, upoutá též vedlejší zápletka křesťanského odmítání operace srdce (Blalock: "Bůh chce to dítě zabít, já ne!"). Rasová otázka je podána výstižně, nejzajímavější je vztah obou lékařů - Blalock se nikdy neohlíží na Thomasovu barvu pleti, ale zároveň mu nezištně nabízí přivýdělek coby pinglovi na "bílých večírcích". Oba časové posuny jsou obohaceny o dobovou píseň, která doplňuje zmíněné dokumentární záběry. Rutinně režírovaný snímek upoutá odhodláním hlavních hrdinů (Blalock říká: "Tam, kde vy vidíte riziko, já vidím šanci!"), ale odradí tezovitým závěrem, v němž je zestárlý Thomas obdařen čestným doktorátem. "Zestárnutí" postavy (hrané jednatřicetiletým Defem) obnáší nasprejování vlasů a kníru šedou barvou a řadí se mezi nejhorší maskérské počiny na plátně (obrazovce). Na otázku, co by si měl divák z filmu odnést Alan Rickman odpověděl: "Měl by si říci, proč jsem o tomhle nevěděl dříve?'" A v dobře odvyprávěném příběhu o silných a historicky významných osobnostech skutečně leží největší síla tohoto filmu. Téměř výhradně televizní režisér Joseph Sargent (*1925) debutoval v roce 1959, pro televizi zpracoval mj. Pýchu a předsudek a natočil též zoufale zlé pokračování Čelistí (1987) či válečné drama MacArthur s Gregory Peckem v roli generála. ()

Reklama

Gary 

všechny recenze uživatele

Další úžasný film z produkce HBO. Kdo by to byl řekl, že právě Mos Def v hlavní roli dokáže hrát tak přirozeně a bez problémů sekundovat v obsazení charismatickému Alanu Rickmanovi, který tu jako vždy předvádí s vervou uvěřitelnou kreaci. Joseph Sargent natočil tenhle film ve svých takřka osmdesáti letech a není tam ani trošku závan nezvládnuté režie, jak už se to starším pánům režisérům někdy stává. Výprava je moc hezká, hudba sedí a někdy je film opravdu smutný. Neříkám, že se jedná o veledílo století, ale o velice slušný a vcelku poučný snímeček, který se pro mě pohybuje někde mezi 80 - 100 %. ()

ElizabethBay 

všechny recenze uživatele

Tak tento film byl opravdu silný. Ne zrovna po formální stránce, jde prostě poznat, že se jedná o televizní film. Příběh je ale strhující. Vztah dvou mužů, ze zcela jiných prostředí a jiných světů, byl všechno, jen ne jednoduchý. Úspěšný (a taky bílý) doktor a jeho (černý) pomocník jsou snad dokonalými protiklady. Úspěchy, kterých i přes velké obtíže dosáhnou, vynahradí útrapy, které je potkaly po cestě. A mimochodem Alan Rickman byl opět vynikající. ()

Pítrs85 

všechny recenze uživatele

Tak jsem si zběžně projel zdejší komentáře a překvapilo mě, že si tu docela dost lidí stěžuje a vytýká filmu přílišnou sentimentalitu. Já si naopak myslím, že se to filmu povedlo vybalancovat naprosto dokonale, byť ten námět k tomu, být klišoidní a sentimentální, jde sám naproti. Určitě je to hlavním dílem tím, že má Something the Lord Made pod palcem HBO, který se očividně náruživě učí od své sestřičky BBC. Takže to, že je to "pouze" televizní film, a ne kinofilm, je v tomto případě rozhodně plusem, byť se samozřejmě musel spolehnout na osekaný budget (stárnutí postav se tu tudíž řeší oldschool technikou barvením vlasů a vousů na šedivo, žádné masky). Ale bohatě to vynahrazují výtečné výkony pánů Alana Rickmana (hovořit o tom, jak velká je ho škoda, je ono příslovečné nošení do dříví do lesa) a Mos Defa. Krásný film, který se zuby nehty snaží zlomit zaběhnutá klišé, a který netřeba nijak zvlášť obšírněji popisovat, podívejte se na něj sami, těch necelých dvou hodin, co vám ukousne z vašich životů, určitě nebudete litovat. ()

Galerie (15)

Zajímavosti (13)

  • Název filmu vznikl ze skutečné příhody. Thomas zašil ránu na psím srdci tak dokonale, že Dr. Blalock nemohl najít místo, kde byl veden řez. Dr. Blalock se tedy Viviana zeptal, jestli skutečně zašil ránu a když mu to Thomas potvrdil, řekl: „No, vypadá to jako něco, co udělal sám Bůh.“ (Tonula)
  • Hopkinsova univerzita byla ve 40. letech 20. století přísně segregována a jedinými černými zaměstnanci byli údržbáři. Na své první procházce z laboratoře do Blalockovy kanceláře zastavil Thomas, černoch v bílém plášti, v nemocnici provoz. Aby Thomas neupoutával pozornost, mimo laboratoř procházel později nemocnicí zásadně v občanském oblečení. (Tonula)
  • Přestože byl později Thomasovi udělen čestný titul dokrora medicíny a vyškolil stovky lékařů, nikdy neprovedl operaci na lidském pacientovi. (Tonula)

Reklama

Reklama