Cestující v dešti

Film jsem viděla poprvé před mnoha lety a pamatuji se, že se mi moc líbil. A můžu říct, že mě opět nadchl. Půvabná hlavní hrdinka v podání vynikající Marlene Jobert, město v dešti, podmanivá hudba a k tomu tajemný a usmívající se Charles Bronson. Tehdy před těmi lety jsem netušila, že scénář napsal Sébastien Japrisot, kterého jsem si oblíbila mnohem později jako spisovatele. Past na Popelku, Zločin v expresu, Dáma v autě s brýlemi a puškou...a především Vražedné léto. Japrisot byl kouzelník. (26.06.2022)

Magicky otevřeno, ale do dvaceti minut to začne střídat nehorázný nesmysly. V momentě, kdy Jobertová podruhé nabije brokovnici mi už nic nebránilo, abych se po většinový zbytek filmu posměšně chechtal. Clément akci neumí, taky tu skoro žádná není, ale i ze scény znásilnění si žádný thrill neodnesu (prostě se prostříhaj dva záběry na oči a nazdar). Hlavní postavy jsou přehnaný, že k nim cítím pouze odpor - Jobertová sice ukazuje nohy ale v té nevyspělosti je to hloupá hyperprotivná pizda a Bronson se celej film nesmyslně tlemí a rozbíjí ořechy o skleněné výplně... Potenciální psychoanalýzu bych musel destilovat z jakýchsi bahenních hlubin, což mi vzhledem ke Clémentově formě přijde jako zbytečnost - nelíbilo a odmítám to absolvovat znovu, filmů s takovou tématikou je spousta a daleko lepších (teď myslím i obecně). Cestující v dešti sice má kostru a pár logických pojmů, ale v celku se opírá leda o molitan. (16.10.2012)

Psychologické thrillery mám rád, zejména jsou-li ze 60.-80.let od Italů či Francouzů. Bohužel už mám asi nakoukáno moc, a tak se mi film sice líbil, Jobertová je skvělá, culící se Bronson standardní, ale na zadek jsem z něj nepadl. Zarputilost Jobertové, s jakou si drží svoji pravdu a nemíní ji vyzradit, byla až ubíjející. Působivá byla scéna přepadení, která si vystačila jen s náznaky a křikem. Naopak souboj dvou hlavních postav mě začal postupně drtit a začal jsem se dívat na hodiny, což je vždy špatné znamení. Dobrý film, ale znám spousty lepších. (09.03.2015)

Velké zklamání. Na film jsem se podíval kvůli zajímavé synopsi a hlavně kvůli mému oblíbenému herci Charlesi Bronsonovi. Film je velmi nudný a navíc zbytečně dlouhý. Přišlo mi, že se nějaké motivy trochu opakují. Také nevím, co by na filmu mělo být psychologické, natož napínavé. Zajímavé bylo házení ořechů. (07.06.2016)

Francúzske kriminálky a krimithrillery boli za mojej mladosti pojmom (vlastne ani iných veľa nebolo). A tak som sa tešil, že v roku 1970 nakrútil Clément s Bronsonom a pehavou Marléne niečo zaujímavé, strhujúce. Ale s ubiehajúcimi minútami klesala nádej, že moje očakávania budú naplnené. Ešte aj v poslednej tretine som dúfal, že to vyriešia širokopásmové tri hviezdičky, ale nedalo sa. Niečo tak zle skonštruované a tak zle napísané, že ani zmienení dvaja výborní herci si s tým nevedeli rady, si ani tri hviezdičky nezaslúži. Jediné, čo vo mne film vyvolal boli rozpaky nad množstvom trápností, ktoré sa tam diali. Škoda. (03.11.2012)