Nepohodlný

Iba ďalšia z konšpiračných teorií. Téma je zaujímavé, no na city tlačí viac pohľad na africké deti a biedu, ktorá je tu neustále v popredí, ako na hlavnú dejovú líniu. Zväčša sa tuna nič nedeje, mnoho postáv, ktoré stále niečo vysvetľujú (dokopy nič). Od Fernanda Meirellese som po Meste Bohov čakal oveľa viac. Nie je to nič v štýle akčných thrillerov. Réžia sa snaží o niečo, čo sa nedá len tak vykresliť. Herci mi nesadli, ale snaha zrejme bola. Ide o slabý priemer. Nepodarilo sa Fernando... 5/10 (22.11.2007)

Miluju Město bohů, takže na tenhle film jsem byl hodně zvědavý. Meirelles vyměnil kontinent, ale režijní styl nezměnil. Kamera a střih jsou opět na nejvyšší úrovni. Film není tolik vizuálně působivý jako Město bohů. Herecké výkony jsou úžasné. To samé se dá říct o příběhu s dojemným vyvrcholením. (08.10.2006)

Zjistit, že vaše žena byla zabita poté co strávila noc v hotelu s jiným mužem, ještě nemusí být to největší a nejhorší překvapení ..... . Film na závažné téma je vyprávěn velmi poutavě a drsně (pravdivě ?) poukazuje na praktiky farmaceutických firem, které jdou v mnoha činech ruku v ruce s těmi zbrojními. F. Meirelles se svého úkolu zhostil na výtečnou a film na mě udělal hlavně svojí výpovědní hodnotou mnohem větší dojem než Město Bohů. Velmi dobře odvedená práce! (05.12.2006)

Docela působivý politický thriller o praktikách farmaceutických společností. Vynikající kamera, která snímá skoro až dokumentárním stylem. Hlavním kladem filmu jsou ovšem prvotřídní herecké výkony. Ralph Fiennes dostal po delší době konečně roli, ve které se mohl naplno předvést a to také udělal. Ještě lépe však ovšem svoji roli zahrála Rachel Weisz, která zde podala bezpochyby svůj životní výkon a Oscara dostala zaslouženě. Film se mi tedy vcelku dost líbil ovšem ke konci už ztrácí své tempo a konec je velice natahovaný. Na scéně se objevují další a další nové postavy a ke konci už jich až moc. I tak je to ovšem film velice působivý a za velice silné 3* (14.03.2006)

(1001) Já teda vím, že pořád blábolím o tom, že budoucnost kinematografie leží ve slučování neslučitelných žánrů, ale když se doprostřed politického/korupčního thrilleru vloží čtyřminutová scéna, během které šedý muž za sklem brečí, protože přes sklo vidí do růžové zamilované minulosti, kde on a jeho růžová zamilovaná žena leží v posteli a říkají si růžové zamilované věci (což už jsme navíc v jednom předcházejícím flashbacku všechno viděli!!!), tak si jako divák připadám obtěžovaná záměrem polidšťovat postavy za každou cenu a manipulovaná k soustředění se na krávoviny místo na ty věci, které jsou důležité. Což se přirozeně projeví mou hněvivostí a pohrdáním směrem k celému filmu. Zkrátka provedení je hodně líbivé, což mě znechucuje, protože při pohledu na třeba Tinker Tailor Soldier Spy lze spatřit, že to jde i jinak. (09.03.2014)