Shake Hands with the Devil

Já osobně mám rád spíše takováto užvaněná dramata bez většch akcí, ale i přesto velice poutavých. Genocida ve Rwandě už je samo o sobě velice poutavé téma, pokud ještě přidáte skvělé podání, doopravdy vydařenou filmovou hudbu (chvílemi mi připomínala můj oblíbený Black Hawk Down) a excelentně hrajícího Roye Dupuise, dostanete parádní dílko. Přišlo mi to lepší i než hotel Rwanda, možná že to bylo především tím, že to bylo z pohledu generála, kterého velice zasáhla bezmoc a tragédie, které musel nečinně přihlížet po rozkazu nezasahovat v žádném případě - ostatně milion mrtvých mluví za vše. Hodně silnou scénou a kdy se definitvně ve mě něco zlomilo bylo, když se generál pochází po mostě, který je plný mrtvých. Se zcela čistým svědomím plný počet a nečekaně silný film. Po delší době něco dobrého co přišlo z Kanady. (Viděno 25.02.2010) (27.02.2010)

Z každého záberu sála obrovské úsilie ukázať svetu, aké zverstvá sa v Rwande diali, koľko obetí si to vyžiadalo a aká hŕstka odvážlivcov, vedených hrdinským generálom menom Roméo Dallaire, proti tomu bojovala. Bol to nerovný boj nenabitých zbraní a mierového úsilia, voči guľkám a mačetám plných vražednej nenávisti. Neskutočne intenzívny zážitok. Ľahšie by sa tu snáď počítali "obyčajné" scény než tie plné naliehavého zobrazovania atmosféry genocídy. _ Videné v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní so svetovou kinematografiou. (21.04.2015)

"Musíte ma udržať na žive, to je rozkaz!", hovorí v závere generál, ktorému dochádza, že napriek nezáujmu, musí svetu povedať svoj príbeh. Kľudne by mohol začať tým, ako sa v Rwande pod mostom, dali nájsť zaujímavé veci, ale zlato ani drahé kamene to neboli. Približne 10. miliónovú krajinu mali všetky silné mocnosti na čele s USA a Anglickom v riti. Konflikt v bývalej Juhoslávii bol pre nich zaujímavejší a ani v najmenšom nechceli počuť slová ako Rwanda a genocída. Koho by zaujímala Afrika, zvlášť po zbabranej akcii v Somálskom Mogadišo, kde prišlo o život niekoľko amerických vojakov. Väčšina krajín začala po začínajúcich nepokojoch sťahovať svojich vojakov a tí, čo tam ostali, toho veľa nezmohli. Takmer bez streliva, s prísnym zákazom strieľať a zasahovať do sporu, ich velenie postavilo do úlohy gumených panákov. Napriek tomu dokázal generál, ktorého výborne stvárnil pre mňa neznámy Roy Dupuis zachrániť niekoľko tisíc životov. Scéna odmietnutia rozkazu je z ľudského hľadiska veľmi silná. Film kladie veľký dôraz na citové a psychické rozpoloženie hlavnej postavy. Nejde nespomenúť film Hotel Rwanda, ktorého porovnávanie sa s týmto filmom samo ponúka. Shake Hands with Devil ponúka omnoho komplexnejší a širší pohľad na túto situáciu a aj preto je z môjho pohľadu o niečo lepším filmom. Na mňa urobil veľký dojem a to hlavne preto, že som sa v generálovi videl. Ako jeden z mála robil to, čo káže zdravý ľudský rozum. Smutný záber zvýrazňuje dojímavá hudba a po chvíľke ticha som si vyhľadal záverečnú skladbu na you tube. this is it . Je tam v angličtine zaujímavý príspevok, ktorý veľa napovie o dnešnom svete. Prečo má pekná baba v obtiahnutom tričku milióny kliknutí a genocída v Rwande iba päť??? Film, ktorý donúti zamyslieť sa.... Záhadou mi ostáva ako tento film obišli na oscaroch. 100%. (10.07.2011)

Dať tomu väčší badžet, zastrešiť to pod nejaké renomovanejšie štúdio a vopchať tam expresnejšie hrajúcich hercov, mali by sme dočinenia s ďalším patetickým Schindlerovým listom. Našťastie Rómeo D. to tak nechcel a nechal svoju najsilnejšiu životnú etapu nakrútiť bez škrupulí, s neobrúsenými hranami, s vynikajúco dospelým Royom Dupuisom a s výsledkom môže byť podľa mňa veľmi spokojný. Spielberg by to takto realisticky asi nedokázal a radšej by diváka dojímal svojím bittersweet spôsobom. Pre mňa má takto ten príbeh výpovednejšiu hodnotu, pretože je iba BITTER (bez SWEET). (24.05.2013)

Roye Dupuise jsem měl fixlého jako agenta-máničku Michaela ze seriálu Brutální Nikita. Poznal jsem ho hned při prvním pohledu na generála OSN UNIMAR Romera Dallaira. A rovnou říkám, kanadského generála zahrál skvěle! Ano, to co jsme v Hotelu Rwanda viděli jen z pohledu hotelu a jeho nejbližšího okolí, tady máme tu krutou možnost vidět v celém městě... Jakákoliv intervence zahraničních nebo mírových sil v zaostalé zemičce je přímo úměrná zájmům intervenujících a to primárně ekonomickým. O peníze se jedná vždycky až na prvním místě. Dodržování lidských práv jde případně na řadu až pak. Navíc Afrika se svými kmeny je i dnes pro západní svět se svými etnickými konflikty stále nesrozumitelná... Stále si říkám, jestly ty kolonie neměly něco do sebe. A nejhorší na tom je, že se bavíme genocidě probíhající v roce 1994..! Navíc už mnohokrát se potvrdilo, že modrá vlajka OSN nejednou ze stožáru shlížela v různých částech světa na naprosto šílené masakry. K čemu jsou vojáci bez mandátu střílet, k čemu mají zbraně bez nábojů, k čemu mají generála? Generál Romero Dalladier byl frajer. - ,,Mírové mise bývají ze všech ty nejtěžší" * * * * * (01.02.2012)