John a Mary

Nepochybně jeden z těch vynikajících a pro mne nezapomenutelných vztahových příběhů z konce šedesátých let, s jemně psychologicky laděným dobovým námětem, klidným, přemýšlivým, až váhavě plynoucím tak, jako hovor těch dvou mladých lidí, co se jednoho pozdního večera setkali v baru, v místě kam ani jeden z nich obyčejně za rozptýlením nechodil, až jejich rozhodnutí uniknout a odpoutat se bez nějakého cíle od svých v kolejích vyjetých životů, bez očekávání, bez nějaké toužebné naděje, jen tak, je tam oba, Johna a Mary, přivedlo, snad právě proto bylo to letmé seznámení tak okouzlující, z večera se v ubíhajícím čase stala noc a po ní i ráno se společným probuzením v posteli u Johna v bytě, a tak jsme uvedeni do situace plné váhání a rozpaků, vždyť ti dva o sobě vlastně nic neví a přitom se během pár hodin tak důvěrně sblížili, vše může rychle skončit, jen zaklapnutím dveří bytu za odcházející Mary, a nebo ne, naopak se s ubíhajícími minutami pozvolna rozvíjet, trochu nesměle a s opatrností, vnímavě ohleduplně ke křehkosti toho, co si oba tak zřetelně uvědomují, nemuseli by být náhle v životě už sami, vždyť možná právě dostali tu, tak vzácnou příležitost vyplnit samotu někým, koho by už nemuseli nikdy potkat, opravdu nádherné, tak něžně citlivé dílo, s trvale vysokou hodnotou obsahu i ztvárnění, moc rád se k němu vracím a jistě i nadále budu. (10.08.2013)

Mladí ľudia chodia vo veľkomeste večer do podnikov za účelom strávenia noci s niekým na byte v posteli. Niektorí možno ale hľadajú viac a možno im bude trvať nejaký čas, kým si to vzájomne, pred okolím a aj vnútorne sami sebe priznajú. Je nesmierne ťažké nájsť spriaznenú dušu v takejto džungli a bol by v tom čert, ak by Vám ešte pred nájdením toho pravého šťastia "New York havent break your heart". Menší, ale o to úprimnejší film, kde hĺbka charakterov hlavných hrdinov je podtrhnutá plytkosťou ich predchádzajúcich partnerov a väčšiny postáv vo filme. Zase sa mi potvrdzuje vďaka kinematografii, že ľudia sú všade a v akejkoľvek dobe v podstate rovnakí. Dnes by si režisér v takomto type filmu neodpustil množstvo potenciálne kultových hlášok, Yates najviac boduje vnútornými komentármi Johna a Mary. (10.08.2013)

Námět filmu vypadal zajímavě. Seznámí se - vyspí se spolu - a neodejdou od sebe, ale začnou se poznávat. To co vypadá na první pohled skvěle s výborným hereckým obsazením však jen potvrzuje, že není všechno zlato co se třpytí. Chtělo to určitě mnohem lepší dialogy, já jim říkám jiskrňáče, takhel to bylo jen opatrný našlapování a místy mně přišlo že Dustin ani Mia nemají moc co hrát. Divadelní záležitost využívající filmového prvku vyprávění zvaného flasback pro dokreslení hlavních postav. (22.04.2018)

Rozměr tohoto filmu je určen jeho úvodní a závěrečnou intimní scénou: v úvodní hledíme na vzájemně odvrácené tváře ležícího páru, který se nahodile seznámil, a řádně uvolněn, vše opravdu "dotáhl"; v závěrečné stejný záběr kamery zachycuje tentýž pár, avšak s tvářemi obrácenými navzájem k sobě. A mezi tím se z drobných nesnází a nárazů rodí cit, který tomu úvodnímu ovlivnění propůjčuje ráz ne příležitostného odskoku, ale čehosi velmi podstatného a jedinečného v každém lidském životě. Oba protagonisté svůj jinak vlastně banální part, tak citlivý na adekvátní ztvárnění, špičkově zvládají na úrovni svých budoucích, mnohem prestižnějších a známějších výkonů. (01.03.2008)

Jeden z prvních filmů Dustina Hoffmana se nese v poklidném duchu. Příjemné romantické drama s retrospektivními prvky a fůrou povedených flashbacků je dobře napsané, natočené i zerežírované. Hoffman i Farrow prokazují, že patří do nejvyšší herecké kvality a já tak defacto nemám co vytknout. Opravdu povedený snímek. (18.02.2009)