John a Mary

Dustinovi Hoffmanovi som milovníka a prešpekulovaného zvodcu opäť neuveril, sedel by mi skôr na čudáckejšie postavy. V tomto filme plnom dejových časových (ne)súvislostí a vzťahového chaosu je ťažké sa zorientovať, čiastočne sa mi to snáď podarilo aj vďaka načúvaniu myšlienok a občasnému úplnému zastaveniu času na usporiadanie si videného. Len tie politické vsuvky ma dosť vyrušovali, celkovo postavy ich (ne)vlastných partnerov boli obťažujúce, ale to bol asi aj zámer. –––– ...stojící hodiny, kde na ulici rostou stromy a děje se nanejvýš jedno dvě ubodání týdně. (10.08.2013)

Moc důvěru jsem k tomu filmu neměl, ale nakonec se z toho vyklubala moc fajn civilní vztahovka. On a ona se spolu vyspí, probudí se a začínají se doopravdy seznamovat. A nechybí nic - počáteční rozpaky a snaha se druhému vyhnout, nenápadné vyzvídání, občas humor, občas někdo řekne něco trapného. Do toho flashbacky na jejich seznámení v baru i vzpomínky na jejich předchozí vztahy/nevztahy a za tím vším postupně rodící se city během jednoho upršeného odpoledne. K tomu k sežrání roztomilá Mia Farrow s pěknou prdelkou :) a solidní začínající Hoffman, ze kterého díkybohu tvůrci nedělají studenta jak v Absolventovi. Malý, nenápadný, ale moc hezký film. (09.11.2022)

Dvě těla leží na posteli obrácená zády k sobě. Jelikož jsou obě nahá, tak je jasné, že po včerejším seznámení se majitelé těchto těl o sobě již něco dozvěděli. Teď je ráno a oba by rádi zjistili, jestli se pouze přátelsky rozloučí nebo jestli by jim nezachutnalo trochu společně strávené krmě. Obě těla již mají jisté zkušenosti a tak se ústy pokoušejí vypouštět neškodné informace, zatímco jejich mozky s vědoucím nadhledem komentují jednotlivé situace na základě dřívějších prožitků. Neustálý rozpor mezi mluveným a mysleným je také tím nejlepším, co může tento příjemný snímek nabídnout. (26.07.2009)

Jemně intimní a vypovídající film o niterném světě obou mladých lidí. Anonymní sex střídá zvědavost, kdo je ten druhý zač. Svět žen a mužů autor vystihl velmi dobře. A ty soudy a otázky, které si kladli oba hrdinové v duchu, to nemělo chybu. Mia Farrow byla neskutečně nádherná, Dustin Hoffman neodpovídal klasickému typu muže, co spí s ženskými na potkání. Navíc jeho byt skýtal tolik prostoru a atypických koutků, že by se tam vlezla spousta ženské krásy. Což ovšem naplnila zcela a beze zbytku Mia. Jejich partneři jim nemohli dát to, co si mohli dát sami sobě. A to souznění a skromnost. Na to, jak je film starý, námět je stále aktuální. Lidi se trápí a milují stejně. Zkrátka nadčasovka. (23.02.2009)

Režisér Yates měl zřejmě ještě plnou hlavu Zvětšeniny, Hebké kůže a něčeho dalšího, mě neznámého, a vytvořil tento sympatický snímek s krásnou Mia Farrow. Na filmu je znát, že vychází z literární předlohy, kterou se snaží převést pomocí flashbacků, snových a rozjímacích sekvencí a krátkých vnitřních promluv postav, které utvářejí doplňující dialog. Všechny tyto prostředky neustále přerušují vyprávění a pozorovateli vysvětlují stavy oněch dvou. Význam filmu dává věta v rozhovoru o filmu, na kterém byla Mary s přáteli. John říká něco ve smyslu: "Byla to symbolika o moderní společnosti." Možná, že zde padlo i slovo odcizení. Tím vlastně komentuje film, ve kterém právě hraje (Mary později říká, že se jí ten film vlastně stejně nelíbil - zajímavá ironie). V jedné z pozdějších scén, kdy si John představuje, že šel opravdu na ten mejdan, mu Ruth říká, že od něj stejně každá holka po nějaké době uteče, protože mu na ní začnou vadit různé drobnosti. John se tedy vypraví Mary hledat. Yates nejspíš ukazuje, že klíč, který pomůže odstranit odcizení a udržovat vztahy (v tom daleko nejobecnějším smyslu) v moderní společnosti je na naší straně. (19.02.2009)