Mind Game

Animovaná paralela tvorby Kacuhito Išiiho, ktorý svoju vlajkovú loď, Cha no aji, vypustil do sveta taktiež v roku 2004. Masaaki Juasa vytvára nezastaviteľne sa rozrastajúcu paletu motívov, animačných techník, závratne absurdných a neopozeraných nápadov, pričom vo všetkom audiovizuálnom ataku dokáže virtuózne tematizovať aj vlastnú chaotickosť. Imaginácia Mind Game predstavuje hurikán šialene zvrchovaného autorstva, niekoľkonásobne prerastajúceho rozmery samotnej veľryby, v ktorej útrobách značná časť diana dravo expanduje. Ak by obrazy a skulptúry Takashiho Murakamiho náhle ožili a spolčili by sa do jednej veľkej neohraničenej masy, vyzeralo by to presne takto. (19.02.2016)

Nevěřícně koukám na ta vysoká procenta. Tohle se líbí dnešní společnosti? No mě to teda hlava nebrala. Příliš chaotické záběry a barvy. Příběh, ve kterém je hlavní postava prostřelena skrz zadek a najednou je potom zase živa a stává se z ní hrdina... no nevím. Velká část filmu se odehrává v břiše veleryby, což už pro mě bylo po desítkách minut tak zdlouhavé a nudné, že jsem to vypla a raději šla žehlit. Až tak mne to nebavilo. Snad bych se musela pořádně přiopít, abych tomu dala víc než jasné slovní ohodnocení. Nikdy víc! (10.01.2010)

Strašně, ale opravdu strašně ujeté. U tohohle filmu si divák musí zvyknout na skutečnost, že na něj nečekaně může vyskočit jakákoliv šílenost až to snad hraničí i s jakousi úchylností. Jenže tak jako tak je to stylové, grafická stránka je víc než originální a pokud po čtvrthodině otráveně neodejdete od obrazovky, tenhle pozoruhodný snímek se člověku nakonec odvděčí výtečnou podívanou, která může vyvolat hodně rozporuplných pocitů, ale rozhodně nenudí. (17.05.2008)

Tu rákosnickou animaci jsem se už naučil tolerovat. Taky bych ještě snesl, že to nakonec nedalo smysl, pokud by to bylo dobré aspoň v průběhu (Revolver od Ritchieho). Tohle ale byla totálně dementní sračka bez jakékoli logiky, vysvětlení a vlastně všeho, co má dobrý film mít. V popisku je toho spousta, ale hodí se tam pouze Píčovina. 15% (29.06.2017)

Nevím čím to, obecně mám japonské anime strašně rád. A pokud jsou ujeté, nebo mega-ujeté, tak také. Už jsem jich viděl docela dost. Ovšem tohle je divná věc. Nevím proč, zvlášť vzhledem k obecnému hodnocení tady na csfd, ale snad roky mi nic tak strašně nesedlo, jak tohle... Film jsem sledoval na dvakrát (což zásadně nedělám a rozkoukaný film vždy dokoukám, pokud se nevyskytnou vyjímečné situace, které tomu brání), druhá polovina pro mne byla vyloženě mučení a já stále koukal na stopáž, a posouval ukazatel stopáže filmu vyloženě očima dopředu. Film mne naprosto nebavil, nepřipadal mi vtipný, nesmál jsem se z něj (až na pár výjimek), úplně mne drtil svým "od ničeho nikam" dějem. Vím, že to všechno byl účel tvůrců, spousta nápadů mi přišla zajímavých, ale to ještě neumožnilo, aby mne film bavil. Prostě tohle na mne mělo podivný, těžko popsatelný, ale neuvěřitelně nudný vliv ... Never more ... (16.02.2009)