Nicholas Nickleby

Menej známy román z pera Charlesa Dickensa nesie jeho jasné znaky. Má viacmenej podobnú šablónu ako väčšina jeho príbehov. Spracovanie, ktoré tak trochu pôsobí sucho až televízne, je ako na sínusoide, raz hore a potom dole. Ale obraz viktoriánskeho Londýna bol celkom vychytaný. Obsadenie je vcelku fajn, aj keď extra námahu si z ním asi nedali. Napríklad na miesto bezcitného strýka by som si vedel predstaviť niekoho iného ako starého dobráckeho Plummera. Zaujímalo by ma, ako by vyznelo porovnanie z britským spracovaním roku 1947. (23.08.2017)

Vynikající dickensovská adaptace a zároveň tradiční romantický příběh o mladém hrdinovi, který čelí překážkám a zlu. Příběh v tak dokonale čistě klasickém podání, že mu například současné české jakobypohádky nejsou hodny ani utřít boty. Takže tu máme charakterního, soucitného a dokonce i pohledného mladíka, zlého a manipulativního strýce a jeho všehoschopné přátele, ne jednu, ale hned dvě krásky v nesnázích (sestra a milá hlavního hrdiny), a v neposlední řadě lítost vzbuzujícího sirotka a jeho trýznitele, zbytek pak jsou různé bizardní a typicky dickensovské postavičky. Největší devizou této adaptace a důvodem, proč ji vidět, jsou bezpochyby herecké výkony. O doslova zkřiveném sirotkovi Jamieho Bella tu básní skoro všichni, ale bez opravdu sympaticky působícího Hunnama a správně ztvárněných zlounů, které si s chutí střihli Plummer a Fox, by to také nefungovalo. Osobně mě ale nejvíc zaujal Jim Broadbent, který jako ředitel děsivé venkovské školy Squeers fascinujícím způsobem mixuje krutost a omezenost s groteskní směšností. K dokonalosti tomu celému chybí jen lepší vizuál (většina lokací, ale i práce s kamerou jsou bohužel nenápadité) a trochu lépe vystavěná koncovka. Ta sice přináší tu správnou katarzi, není ale moc uvěřitelná. Tahle chyba se bohužel ovšem táhne už z románu, který je prostě ve své druhé polovině trochu odbytý. (15.08.2020)

Príbeh nie je síce z tých extra chytľavých, ale nebola to ani žiadna pohroma, nenudil som sa ani chvíľu. V podstate som si tento rozprávkový, naivný snímoček plný extrémne zlých ľudí na jednej strane a extrémne dobrých ľudí na strane druhej celkom užil. Páčila sa mi aj dobová atmosféra a kostýmy. A to som sa nezmienil, že sa tu zišiel snáď celý výkvet britského herectva. 70/100 (30.10.2016)

Sirotci a dědictví aneb To horší z Dickense. 1) No nic moc to není, nedá se svítit. Nadšení po první půlhodině střídá rozmrzelá nuda půlhodiny druhé, aby pak nastoupily rozpaky ze stále spletitějšího přediva vztahů a z neuspokojivého rozuzlení nakonec. 2) Ploché lehce zkarikované herecky mdle pojaté postavy pomáhají dokreslit barvotiskový obrázek viktoriánské Anglie, aniž by překročily hranice dickensovských románových šablon. 3) Inu, weakness is tiring, but strenght is exhausting. 4) Poselství, snad spíše radu moderní době nese snad jen krátký dialog Ralpha Nicklebyho (zlý strýc) s komorníkem Newmanem Noggsem: Are you at home? Yes. To anybody? Yes. To the tax gatherer? No. (02.10.2009)

K tomuto filmu som sa dostal náhodným prepínaním TV keď sa mi zdalo, že nič lepšie sa inde nevysiela. Chvíľu som ho sledoval len jedným očkom, no postupne si ma svojím príbehom získaval stále viac. Sprvu na mňa Nicholas Nickleby pôsobil skôr ako nejaká televízna adaptácia od Hallmarku, čo bolo zrejme spôsobené tým, že nemá až tak opuletnú výpravu. To však až natoľko nevadí, pretože Dickensa je z toho cítiť na každom kroku a i keď mi námet nič nehovoril, autora som spoznal okamžite nakoľko film je veľmi citlivo spracovaný. Film je výborne herecky obsadení z čoho vzišli aj rovnako dobre výkony. Každý herec sa snaží hrať najlepšie ako vie, legenda Christopher Plummer je už iba čerešničkou na torte a napr. taký Jamie Bell len dokazuje, že raz z neho bude vážený herec. 3.6* (24.12.2008)