Panu učiteli s láskou

Což o to, Sidney Poitier má charisma na rozdávání, je to sympaťák k pohledání a humanistické ideály z něj přímo vyzařují, přesto bych adepty studia pedagogiky důrazně varoval před pokusem pohlížet na učitelskou profesi přes zkušenost filmového hrdiny. Na příběh o tom, jak učitelský elév svým zápalem dokáže během několika málo týdnů zásadním způsobem zvrátit negativní atmosféru ve třídě a z ukázkových sígrů v nejobtížnějším věku, na kterých se podepsalo kdeco od nevýchovy v rodině přes absenci pozitivních vzorů v okolí až po rezignaci a profesní selhání předchozích kantorů, udělal zapálené studenty připravené vstoupit do života, se hezky kouká, jenže s reálným životem to nemá nic společného. Snímek je tak sentimentální, moralizující a především neuvěřitelně naivní, až místy působí nepatřičně - jako by se dotýkal hranic parodie. Význam filmu spočíval podle mého jinde. V době natáčení ještě ani zdaleka nebylo zvykem vnímat černochy jinak než jako příslušníky dělnických povolání. Poitier v roli nepřehlédnutelného, silnou osobností vybaveného, vysokoškolsky vzdělaného intelektuála pomáhal bourat stereotypy a emancipovat afroamerickou komunitu a černošské přistěhovalce v Evropě. Na vysokém hodnocení na ČSFD se podle mého podepsala nostalgie, je nutné je brát s určitou rezervou. Celkový dojem: 45 %. (03.10.2017)

Mám rád převrácený remake s Michelle Pfeiffer, ale rasové filmy Sidneyho Poitiera mi moc nedávají a nějak mě nechávají hladným, protože jsem měl za to, že všechno hraje v jedné poloze. Tohle byly dva body, kterých jsem se držel, když jsem si To Sir, with Love pouštěl, avšak tentokrát přišla změna. Sidney hrál výborně a úplně jinak, než jsem byl zvyklej, skvělý příběh s výbornými výkony a hudbou mě úplně dostal, na konci jsem musel zamáčknout i slzu a kdyby to trvalo ještě o hodinku déle, nevadilo by mi to. Film se vám klidně zdát naivní může, co už, ale není problém se přes to přenést a užít si tuhle krásu, kterou Panu učiteli s láskou představuje! Nejlepší film i role Poitiera, i když rok 1967 byl pro něj hodně plodný a vydařený, snad nejlepší léta jeho kariéry. (22.01.2009)

A mame tu dalsieho idealistickeho ucitela krotiaceho rebelantskych teenagerov ktory ich postupne uci vsetko podstatne o zivote. Kolko filmov s podobnym nametom som uz videl? 10? 15? A kolko z nich bolo dobrych? Viac menej vsetky. Keby som bol reziser urcite by som aspon jeden film venoval tejto tematike. Jednak na podobnom pribehu nemate co pokazit a jednak v tomto pripade ani tak nevadi neoriginalita a prevarenost. Je to skratka zakazdym zaujimave a strhujuce. (31.05.2010)

Tento film se mnou musely zhlédnout i obě mé dcery, protože si myslím, že takováto látka by měla být pro patnáctileté žáky podmínkou. V tomto filmu se totiž snoubí více témat, která by mohla studentům rozšířit jejich obzory. Snoubí se zde historie s problematikou rasovou, sociální a problematikou přístupu žáků ke vzdělání. Divák zde může porovnat dobu dnešní s obdobím šedesátých let minulého století a může vidět, jak v té době vypadal Londýn. Diváci mohou zjistit, že i člověk tmavé pleti může být kultivovaný a vzdělaný. Studenti zjistí, že náctiletí jsou pořád stejní bez ohledu na rozdílná desetiletí. A především by studenti měli pochopit, že vzdělání je pro jejich další život velice důležité. Protože pokud národu chybí vzdělání, je národ slabý a velice zranitelný. Z těchto důvodů bych tento film doporučil jak dospělým, tak především žákům středních škol. Navíc ve filmu hraje velice charismatický Sidney Poitier, jehož projev mi nápadně připomíná herectví Denzela Washingtona. (12.01.2015)

Již nesčetněkrát zpracované téma, kterak outsider dostal za úkol zkrotit nejhorší třídu mezi nejhoršími třídami. A světe div se, on to nejen zvládl, on si dokonce své žáky omotal kolem malíčku. A prakticky pokaždé je z tohoto příběhu sentimentální slátanina, která se beze smíchu nedá dokoukat. Čest patří výjimkám a tou bezesporu je Panu učiteli s láskou. Ne, že by ten film nebyl sentimentální, to je a dost. Ale on ten sentiment tak nějak hezky dávkuje, on nestaví jen na tom, že divák bude u sledování brečet jako želva a pro slzy neuvidí chyby. A Poiter je zkrátka úžasný. Na mě tento film zabírá, já mu věřím každé políčko. (17.05.2011)