Znamení kotvy

Musím přiznat, že tento zvláštní baladický film jsem viděla prvně i když jsem měla vždy pocit, že všechny staré černobílé pamětnické filmy znám. Zajímavý snímek s ponurou atmosférou a dobrým hereckým výkonem Zdeňky Baldové v pro ni nezvyklé roli. Také ostatní herci i Hana Vítová se svých rolí zhostili se ctí. V našich poměrech originální příběh byl natočen v dunajském přístavu s dominantou Bratislavského hradu v pozadí a s převážně českými herci. I Július Pántik mluvil česky. Zajímavé v tomto filmu mi přišlo sugestivní natočení záplav, které byly tehdy stejně katastrofické jako v současnosti a bez lidské solidarity a pomoci se to neobešlo, stejně jako dnes. Zatím, co jiné pamětnické komedie mi splývají, tento film se mi usadil v paměti a určitě se na něj, bude-li příležitost, podívám znovu. (28.10.2011)

♫ "Bylo nás tam roku onoho, dvanáct roků statných lodníků, zpívali jsme svoje johoho, johoho, pod plachtami blíže rovníku..." V tmavých zákoutích bratislavského přístavu můžeme narazit nejen na statné lodníky, ale především na tajemnou mladou ženu (Hana Vítová). Její příběh o tom, jak se dostala do područí jednoho hypnotizéra, se zdá být skoro k neuvěření. Do poslední chvíle jsem s napětí očekával, zda ten příběh bude mít šťastný konec a do posledního dechu pak sledoval, co se odehraje na palubě lodi Kormorán. Celý film Františka Čápa s minimálně částečně noir atmosférou (deštivého dne) a působivou hudbou Jiřího Srnky mě dokázal dokonale vcucnout a nepustit.          (15.11.2023)

Utajený klenot české kinematografie, perfektní a nezvyklé dílko na české poměry - nechápu jak televize mohou ignorovat tento film. Prostředí mezi námořníky je u nás ojedinělé, stejně tak jako noir-filmy z prostředí laciných hospod s prodejnými děvčaty. František Čáp opět přesvědčil, že mu taková tématika prostě sedí (kochat se můžeme i jeho dřívějším Ohnivým létem či Nočním motýlem) a ani herci nezůstali pozadu - mě padla do oka především Vlasta Fabiánová v záporné roli prodejného děvčete, rovněž tak Zdeňka Baldová v roli matky, která zešílela po ztrátě dcery. Hana Vítová podává svůj klasický herecký výkon (nikterak špatný) a své standardní výkony si oprášili i Kohout se Štěpánkem, milým překvapením byl rovněž česky mluvící Július Pántik. Film doporučuji ke shlédnutí, budete mile překvapeni. (13.09.2012)

Atmosféra prístavnej povojnovej Bratislavy, plná námorníckych krčiem, šľapiek, hypnotizujúcich iluzionistov, večne hroziacich záplav a temných siluet uličiek, hradu, z ktorého bola v povojnových časoch stále len zrúcanina. Tak táto rázovitá, námornícka nálada dokonale prebíja dej. Dominuje jej, vo filme nikde nepomenovaná, rieka Dunaj. Plná nezregulovanej, divo sa valiacej masy vody s neustále sa tvoriacimi zradnými tisíckami vírov na hladine. Za desiatky záberov dnes už dávno skrotenej, lebo zregulovanej rieky, srdca mesta, neskôr preťatého stavbou mosta s UFOm (inak takto mosta Slovenského národného povstania), ktoré sú už len archívnou spomienkou na divo romantické, v súčasnosti prevažne prestavané a často nejestvujúce miesta, musím k hodnoteniu hviezdičku prihodiť. (14.05.2021)

Naprosto nejlepší z poválečných filmů a geniální zadostiučinění pro Hanu Vítovou, která brzy spadla z hereckého nebe na dno referentky MNV. Viděno dnešní optikou - lepší, než všechny domácí filmy, které se kdy jen o Oscara ucházely. I ta Baldová je tady geniálnější, než v celé Morálce, která je sama o sobě dost hrozná. (19.02.2009)