Poslední pevnost

Trošku zvláštní projekt pro Roberta Redforda, který už pobírá filmový důchod. V roli slavného a metály ověnčeného generála jest poslán do tvrdého vězení, kde pod dohledem břitevnatě ostrého Jamese „Soprano“ Gandolfiniho čelí šikaně a tvrdému zacházení. V celém průběhu filmu se zajímavost vzorově střídá s nudou až do závěrečného finále, které tíhne k akční podívané a napomáhá mu pár slušných efektů. Jenže marná sláva dědečku Roberte, tvoje éra ač nepochybně skvělá je již historií a i když si se snažil, nějak ti tu tvou roli nemůžu uvěřit. Vyjma slušných hereckých výkonů Gandolfiniho a Ruffala filmu dominuje i poměrně slušná hudba. V tomtéž roce jako Poslední pevnost vznikla i Spy game Tony Scotta, kde hrál Robert jistě uvěřitelnější postavu. Tenhle film rozhodně není špatný, ale víc jak na průměr dosáhnout nemůže a průměrem jsou tady 3 hvězdičky. (21.09.2004)

No... Myslím si, takovej klasickej filmek pro Ellmariachiho. Musím mu to doporučit :) Z mýho pohledu - dlouhý, Redford slabej jak čaj a chvílema opravdu směšnej! Na to jak silně a dojemně to má vypadat, je to opravdu komickej kousek! I když hudbě jako z Ramba se vytknout nic nedá! Nicméně na nečekanej a neplánovanej film, je to krásný a milý překvapení a koukat se na to není úplně nejhorší. 60% (25.11.2014)

Je pravdou, že se dalo ze snímku vykřesat více. Mít na place Redforda a v ruce scénář o charismatickém důstojníkovi, který si podmaní půlku krimu, a neudělat z toho film století, hned za proklamovaným Šošenkem, to chce nervy z ocele. A to jistý Rod Lurie asi setsakramenstky má. Navíc měl k dispozici Toma Waitse, ale že to má vejce, se prokázat nepodařilo. (14.06.2012)

Tak to si pošmáknu. Hraní si na vojáčky a salutování měnící se v neškodné prohrabnutí vlasů, podepsání knihy o to žádá největší byrokrat co má pompézní sbírku zbraní a přitom nestřílel ani ze vzduchovky, hrdinného 20x hvězdičkového generála Redforda, co jen tak, aby dokázal, že to myslí vážně přenáší tuny kamenů sem a tam...A tak tenhle tlustínek-debílek(ředitel) dovolí vězňům stavět si na dvorečku zeď, jako by to bylo lego z Kladna. Nechci dál -S-! , ale závěrečná scéna s vlaječkou. na to si kámo připrav hodně velkej kapesník! PS- Na vojně jsem byl a nic jsem nepochopil, přesto jsem skončil, jako poddůstojník v záloze a doprdele...- (12.08.2015)

Snůška ohraných klišé, které lze najít v každém vězeňském filmu (despotičtí bachaři;zranitelný kluk, který to musí odnést jako první, aby došlo k vytoužené odplatě;vězeň,který v sobě nalézá ztracené ideály atd.) se stává něčím výjimečným až ve chvíli, kdy dojde na konečnou bitvu o věznici. Ta je tak zručně natočená (obsahuje pár opravdu silných scén), že do té doby podprůměrný film, vyzdvihává o několik řádů výš. (05.05.2005)