Hoffman

Som naozaj spokojný, ale chcel som byť ešte viac. Začiatok totiž sľúbil niečo inteligentné a zvrátené a mohol teda konkurovať mojej srdcovke. Potom sa hrdinovia samozrejme začali uberať do podstatne bežnejšieho a masami obľubovanejšieho žánru, ale celok nepokazili. Bol tu výborný Sellers (prednášajúci svoje cynicky úprimné myšlienky a lá Oscar Wilde), ktorý síce vie čo chce, ale nejde za tým neochvejne. Bráni mu z časti svedomie, z časti hanblivosť, ergo celá jeho povaha. No a jeho protipól a objekt túžby zároveň, Sinéad Cusack, ktorá je v danej situácií, za pomoci neskúsenosti, úplne neurotická. Ale prejde si nemalým vývinom, aby bola divácky atraktívnejšia a už je na svete klišé jak hrom. No v tomto prípade mi to nevadilo, bavil som sa naďalej. A bolo to pre mňa veľké prekvapenie, aké vždy poteší pri menších a menej známych filmoch. Pre absolútne hodnotenie som sa nakoniec rozhodol kvôli scenáru, ktorý bol výborný! Aby ste mali predstavu, stačí asi poznamenať, že do komentáru nedávam žiadny citát len preto, že netuším ktorý vybrať. (19.05.2013)

Je to v podstatě jen film o dvou hercích, ale jak roztomilost Sinéad Cusack, tak i charisma a skvělé herectví Petera Sellerse jsou dostatečnou zárukou dobré podívané. A jak dobré...I když to tak ze začátku vůbec nevypadalo a pan Hoffman působil dojmem solidního psychopata, tak jak dny v jeho domě ubíhaly a začal se se slečnou Smith postupně sbližovat, tak se z toho vyklubala moc příjemná a poutavá romance, u které jsem se přistihla, že se vlastně celou dobu pro sebe usmívám a na konci už jsem si z celého srdce přála, aby zůstali spolu, dokud je smrt nerozdělí. (10.04.2013)

Milo ma prekvapila Sinéad Cusack - jemná, priam éterická ( trochu mi pripomína Magdu Vášaryovú v mladosti). Registrujem ju skôr v zrelom veku, najmä ako milujúcu a hrdú matku Johna Thorntona v North & South alebo sympatickú domácu pani v Bertolucciho Zvodnej kráse, a hlavne ako mnohoročnú manželku Jeremy Ironsa (a matku ich dvoch synov). V Hoffmanovi má krásnych 22 a pripomína mi príbeh o Kráske a Zvierati.... (15.02.2010)

Film jsem zatoužil vidět, jelikož jsem se doslechl, že v něm Peter Sellers ztvárňuje zápornou roli (spoiler co na tom, že je v závěru jeho "padoušství" relativizováno? spoiler), to jsem si zkrátka nemohl nechat ujít; nevím, jestli si v nějakém dalším filmu střihl Sellers roli morálně pochybného chlapíka? A asi jsem dobře udělal, že jsem filmu tu šanci dal, tím jak je Hoffman (1970) vystaven jakoby divadelní inscenace (až na výjimky kamera neopustí prostor Hoffmanova bytu), dává spoustu prostoru předvést hercům (kromě zmíněného Sellerse hlavně Sinéad Cusack v úloze slečny Smithové) co v nich vězí. Osobně mám tyhle komorní, konverzační snímky velice rád, a tak mě mrzí, že nemohu jít s hodnocením na více než tři hvězdičky. Holt mě finále filmu ideově děsí, resp. děsí mě, kterak Alvin Rakoff odlehčuje tam, kde by měl přitvrzovat (celou dobu jsem přemýšlel, jak by tenhle film mohl vypadat, kdyby ho točil A. Hitchcock jakožto svůj typický thriller). Poučen feminismy (feminismy, jelikož stejně jako neexistuje jednolitý liberalismus nebo konzervatismus, neexistuje ani jednolitý feminismus), mám za to, že sebevědomé (tj. znající svou cenu) ženy spoiler nemají důvod se zamilovávat do mužů, kteří o nich mluví s despektem misogyna a erotomana (lhostejno, že tím skrývá svou bolest z předešlých milostných selhání a z ní pramenící současné nejistoty) a že po vztahu chtějí víc, než aby z nich potencionální životní partner udělal pomyslného kanárka ve zlaté kleci spoiler. Poněkud ošklivě by se dálo říct, že pod všemi těmi společenskými změnami posledních padesáti let, tenhle snímek krapet zplesnivěl. Poděkování pak samozřejmě patří Willymu Kufaltovi, který mě na existenci tohoto filmu upozornil a nasměroval mě na Netflix, kde ho lze zhlédnout (platí k datu 5.3.2024). 60 % (15.03.2024)

Ona je to vlastně taková kombinace Krásky a Zvířete se Zkrocením zlé (v tomto případě naivní) ženy. Motivace hlavní postavy se postupně rozkrývají, ono nejde vlastně o nic světoborného, ale na to, že v úvodu působí jako prasák, půjde o docela zajímavou proměnu. A Sellers ji dokonale uhrál a musel jsem si přiznat, že v těchhle vážných polohách ho mám jako herce radši, než jako bláznivého komisaře. I když třeba Večírek se svým poker face uhrál taky skvěle. Co vlastně člověk nakonec čeká od života? Trochu porozumění, lásky, vstřícnosti? Co dělat, když to hledají oba, ale jeden o tom ještě neví, ale musí si to teprve bolestným prožitkem uvědomit? Z tohoto pohledu neberu konec jako k neuvěření nebo stockholmský syndrom, jak se zde v jiných komentářích píše, ale spíše jako prozření. (16.12.2021)