Angel-A

Podivná komediální romance s prvky sci-fi o padlém (sexy a blonďatém) andělovi, který zachrání život smolařského gangstera. Podivné !černobílé! vyprávění, kterým chtěl Besson možná něco říct ale bohužel nevím co. P.S. kdyby se Besson nebál gay tematiky mohl roli Rie Rasmussenové hrát Jean Reno a mohlo to být možná i lepší. (18.02.2013)

Nebe nad Paříží vyplivlo okřídlenou modelku, co si musí na holení nohou brát dovolenou. Zadání je jasné, odvést ze scestí arabského podvodníčka, jenž je uvnitř bílá šlapka.. Životní moudra se poztrácela v překřikování jak na tureckém trhu, komediálních vložkách a falešné ctnosti. Kdyby se André na konci probudil na břehu po úvodním skoku z mostu, dávalo by vše mnohem větší smysl. I pro něj.. Kamera Thierry Arbogasta s tisíci odstíny černé i bílé je vlastně jediný důvod, že mou paměť ihned po Angel-A nenavštívil Viktor Čistič.. (12.01.2016)

Obrovskou výhodou snímku je jeho ponurost díky barvám a jeho věrohodnost kvůli hlavní herečce, která je dle mého mdlého tak ošklivá, až je pěkná. Já mám s tvorbou Bessona trochu problém, něco se mi od něj líbí a něco se mi vyloženě nelíbí. Oproti těm nelíbivým je tenhle prazvláštní poklad skutečně zajímavý. Oproti těm líbivým je značně odlišný. Co Bessona vedlo k tomuhle netuším, ale vím, že se mu to celkem zdařilo. Rozkreslení bídného života, který upadá, a pomoci, které se tu dostane (a hlavně za jakou cenu), je příjemné a koukatelné, akorát scénář mohl být o fous lepší a možná víc nabitý. Stejně tak mi trochu vázne závěr, který byl pro mě takovým oříškem. Jsou věci, které jsem nemusela vidět a ani chápat, explicitní důkazy existence v tomhle případě mohly být zapomenuty. (09.12.2011)

Luc by si už neměl dávat tak velkou pauzu jako před natočením Angel-A, ke kterýmu mu pravděpodobně scénář našeptávala jeho (v tý době dvanáctiletá) dcerka Shana. Podle mě mu to neprospívá, zřejmě vychází ze cviku. Nebo už prostě nemá o čem, protože tohle je nejslabší kus, kterej jsem od něj viděl. Za emoce v poslední půlhodině a za moji novou lásku Rie dávám po hvězdičce. (03.03.2013)

Snad je to tím, že miluju Paříž a blondýnky, snad tím, že nesnáším francouzské filmy a tenhleten mezi nimi působí jako zjevení. Zjevení anděla. Pane Bessone, vy lišáku jeden mazanej, vy prostě víte, kdy sednout na nejvyšší stoličku! Tohle je něco, jako když posloucháte půl roku v kuse rádio Čas a pak vás najednou někdo z ničeho nic strčí do letadla směr Londýn a tam vás posadí do první řady Royal Albert Hall na koncert Královského filharmonického orchestru. Film, který zahřeje na duši. A to jak přenádhernými pařížskými scenériemi (v černobílé jim to obzvláště sluší), tak neuvěřitelně dlouhými nohami Rie Rasmussen (v černobílé jim to obzvláště sluší). Ta pro mě ostatně byla snad největším překvapením celého filmu - kompletní herečka. Navíc s Jamelem Debbouzem vytvořila hodně zajímavou a peprnou dvojičku. Nevěřte číslům, i hodnocení ČSFD, IMDb a Cinemy se může mýlit. Čtyři a půl. [srpen 2006] (09.08.2006)