Cesta na Guantánamo

Nevím nakolik je tento film pravdivý, a nakolik jde o protibushovskou propagandu, protože jsem v Guantanámu nebyl, ale je fakt, že vedle praktik, které používají američtí vyšetřovatelé v tomto filmu, vypadá středověká inkvizice jako parta hodných strýčků. Vězni třeba musí dřepět celé dny na sluníčku, bez jediného pohybu a nechat se pomalu grilovat, nebo jsou zavření v cele s blikajícím světlem, ruce mají přivázané ke kotníkům a jsou nuceni poslouchat na plné pecky metal (zde musím Američany pokárat za nevhodný výběr hudby, kdyby jim pustili třeba Standu Dolínka, budou mít přiznání do deseti minut) a čas od času jsou přivedeni na kobereček před vyšetřovatele, který se pokouší o naivní chytáky typu "Tvůj kamarád nám prozradil, že patříš k Al Kajdě. Tak nám řekni, kde je bin Ládin, a můžeš jít domů". A do toho pár z kontextu vytržených záběrů Bushe a dalších politiků, jak tvrdí, že se zajatci zacházejí lidsky v souladu s mezinárodními úmluvami. Prostě film je to velmi sugestivní, ale... (01.07.2006)

V celku zaujimavy dokument, ktory je vsak natoceny prilis skoro na to, aby mal aku taku vypovednu hodnotu. Striedanie hraneho dokumentu s realnymi zabermi mozno vidiet, ako zaujimavy tah, avsak na mna to posobilo skor rusivo. Odsudit americku armadu a sympatizovat s „hlavnymi hrdinami“ moze byt velmi jednoduche, avsak pri hlbsom zamysleni to tak vobec nemusi byt. 3,5/5* (11.12.2006)

Hraný dokument, pevně věřím, že víc „hraný“, protože to co ukazuje je otřesné. Vzpomínková výpověď britských muslimů, jejichž cesta na svatbu v Pákistánu skončila na kubánské základně Camp Delta Guantanamo. Jejich výlet začal koncem září 2001 v době, kdy americká a britská vojska začínala bombardovat Afganistan. V městečku Kunduz, se jim při náletu ztratil kamarád. Krátce nato byla trojice zajata vojáky Talibanu (asi), byli nacpáni do uzavřeného kontejneru, ve kterém bylo světlo a vzduch jen díky prostřílenému plechu. Střelba ze samopalů měla zklidnit křičící a vyděšené lidi. Kdo přežil mezi mrtvolami cestu v plechové „rakvi“, skončil ve vězení. Naše trojice měla „štěstí“ jako britští občané se z vězení dostali „pod ochranu“ amerických vojáků ...... a byli s pytlem na hlavě přemístěni na Guantanamo, kde si teprve mohli užívat tu pravou pohostinnost. Vše samozřejmě, jak oficiálně potvrdili nejvyšší představitelé americké vlády, v souladu s Ženevskými konvencemi. A dál už se raději nebudu vyjadřovat, přesvědčte se sami. (15.06.2006)

Pokud mohu soudit, tak toto byl nejlepší dokument, který jsem letos (2006) ve Varech viděla. Nápad spojit dokument s hranou formou se velmi povedl a mě jako diváka emocionálně vtáhl do příběhu čtyř muslimů nespravedlivě obviněných z terorismu. Nemám ráda Bushe a za věty podobného typu (citace z jeho projevu) "Nesdílejí hodnoty jako my." bych mu fakt nakopala p****. Jaké hodnoty sdílí pan B.? Aktuálně byl velmi trefný Putin před summitem G8, když Bush kritizoval demokracii v Rusku, načež mu na to Putin opáčil, že o takovou demokracii jako v Iráku, on nestojí... (20.07.2006)

Jediné čo G.Walker Texas ranger B. vie je to, „že sú tam zlí ľudia“. Jediné čo vie jeho deputy je , že „na Guantáname sa s väzňami zaobchádza ľudsky, slušne a v súlade so Ženevskými konvenciami ....väčšinou“. Hraný dokument opäť ukazuje, že sa pomaly etabluje ako filmový žáner rovnocenný s fikciou a Michael Winterbottom opäť raz ukazuje prečo je jedným z najlepších európskych režisérov. Každý z jeho filmov, ktoré som mal tú česť vidieť je režisérsky odlišný nielen od zvyšku filmovej produkcie, ale i od jeho ostatných filmov. Road to Guantanamo je založené na výpovediach „Tipton Three“, troch Angličanov pakistanského pôvodu, ktorí sa vďaka svojej nerozvážnosti omylom ocitnú v rekreačnom zariadení US government pre podozrivých z terorizmu. Ako pseudodokument je určite sugestívny a z veľkej väčšiny len čisto popisuje a necháva diváka utvoriť si vlastný názor na dianie na plátne. Nevyhne sa však podľa môjho názoru prehnane zjednodušenému pohľadu na americké jednotky. Nechce sa mi totiž veriť, že nielen mariňáci , ale aj elitní vyšetrovatelia na Guantáname majú v hlave slamu. Každopádne, RtG je jeden z filmov, ktorý dúfam pomôže ľuďom pochopiť, že keď štátna moc potrebuje zakryť svoju vlastnú neschopnosť, potrebuje nepriateľa, i keď len vyfabrikovaného. A je jedno či ho nazve triedny nepriateľ, menejcenná rasa alebo teroristi. 9/10 (10.12.2006)