Režie:
Rachid BoucharebKamera:
Patrick BlossierHrají:
Jamel Debbouze, Samy Naceri, Roschdy Zem, Sami Bouajila, Bernard Blancan, Assaad Bouab, Mélanie Laurent, Aurélie Eltvedt, Mohamed Majd (více)Obsahy(2)
Každý národ potřebuje své hrdiny. Strhující epos z druhé světové války, kdy v řadách de Gaullovy osvobozenecké armády bojovaly africké jednotky. Na krvavé cestě od Marseille po Alsasko zjišťují, že jsou a pro Francii zůstanou občany druhého řádu, kteří nikdy nebudou povýšeni, přesto jsou ochotni položit své životy. Film byl natočen podle skutečné události. (Hollywood Classic Entertainment (H.C.E.))
(více)Videa (1)
Recenze (94)
Celkom vydarený vojnový film o afrických jednotkách bojujúcich po boku Francúzov, pri ktorých sa cítia druhoradý, nedocenení, bez možnosti povýšenia. Príjemný začiatok pokračuje mierne naťahovanou prostrednou časťou filmu, ktorú zachraňuje vojnovo kvalitných posledných 20 min. Akčný záver pripomenie "Ryana" a keby tvorcovia podobnou kvalitnou akčnou pasážou okorenili prostrednú časť filmu bolo by to za poctivé 4 hviezdičky. Film už tradične končí scénou zo súčastnosti, ktorá mi pripadala trochu zbytočná. Film 70%. ()
Alžír kolonizovaný Francouzi, stejně jako třeba Maroko, pomohlo Francii významě v dobách tvrdých bojů druhé světové války. Kdyby tomu bylo jinak, bylo by v současné Francii o mnoho rozvětvených rodin méně. Ti co jsou dnes považováni za špínu a nechtěné migranty, jsou ve většině případů právě potomci těch, kteří jim dnes umožňují pohodlně žít u svých honosných vil a bazénů. A o tom tento film je. O těch kteří ve jménu Francie, hrdině bojovali za její svobodu. Svobodu zaplacenou desetitisíci dnešních "přivandrovalců" kteří padali na bitevních polích, zatímco Francouzské velení vše pozorovalo z bezpečné vzdálenosti. Dnes už jsou tyto země suverení, ale ještě dnes, by si každý tamní občan, zasloužil respekt a úctu každého Francouze. Bohužel to tak není a podobná praxe pokračuje i nadále v podobě cizineckých legií. V první línii totiž za Francii stojí malokdy právě Francouz. ()
Jednotky svobodné Francie byly celkem z logických důvodů z podstatné části tvořeny domorodými muži z francouzských kolonií, kam nesahal vliv vichistické vlády. Tahle zásadní pravda se ve francouzském historickém povědomí ani v umělecké sféře téměř neobjevovala, zvlášť po hořké zkušenosti alžírské války. Přitom Francie měla dluh nejen vůči válečným veteránům z 2. světové války, ale určitě ještě daleko větší vůči loyalistům arabského původu zvaným harki, kteří Francii podporovali v době alžírského konfliktu a po porážce Francie jim hrozilo to nejhorší. I ti, kteří ve Francii azyl dostali, byli občany 2. kategorie. Za 2. světové války určitě neuplatňovala francouzská administrativa na své vojáky stejný metr. Ještě horší poměry panovaly v americké armádě, kde byla tvrdá rasová segregace, která se neuplatňovala snad jen v americkém námořnictvu. Takže se není co divit, že když s odstupem mnoha desítek let vznikl film s podobnou tématikou, stala se z toho společenská událost, kterou hojně komentovala nejčtenější média, a na premiéře filmu defilovali poslanci a předáci politických stran. Holt Francie má dneska úplně jinou dynamiku porodnosti než kdysi a národnostní složení se rapidně mění ve prospěch arabského prvku. Ze stejných společenských důvodů byl ten film záhy nominován i na Oscara, protože vzhledem ke kvalitě snímku za tím nic jiného být nemohlo. Scénář je hodně průměrný, stejně jako režie a vznikl film, který spíš tak nějak tezovitě řeší otázku rasismu, než aby diváka opravdu bavil. Akce je pomálu a člověk se chvílemi neubrání nudě. Snad to nejzajímavější je přítomnost Jamela Debbouze, populárního herce a konferenciéra, který v dětství utrpěl vážný úraz, při kterém přišel o ruku. Všimněte si, že v dost výrazné úloze ji jako voják nikdy nevyndává z kapsy a bojuje pouze s pistolí. V žádném jiném filmu to není tak vidět, tady vzhledem k povaze žánru to bije dost do očí. Celkový dojem: 45 % ()
Velice slušný válečný film s poměrně originální zápletkou a z trochu jiného úhlu pohledu, byť chybělo mi silnější sžití s postavami. Z těch několika tváří byl nejvýraznější Samy Naceri a to jen nejspíše proto, že jsem ho znal z dřívějška. Z této tématiky šlo rozhodně vytěžit mnohem více, na druhou stranu film nenudí a rozhodně nezklame. Po technické stránce není moc co vytýkat. Hudba je boží. ()
Nedokážu tomuto filmu dát plný počet na to je příliš podobný Bratrstvu neohrožených a filmu Zachraňte vojína Ryana. Možná tak ze začátku, když jsem si všim, že něco takového bude, byl jsem potěšen, ale když jsem viděl trailer, nadšení okamžitě ze mě spadlo. Když se podíváte sami pochopíte. No a samotný film po příběhové stránce je vojín Ryan okopírovaný i s jeho proužky na uniformě. Ale co na tom, že je to takovéhle jaké je, i tak se na to dá koukat. Sympatické je, že se do koprodukce chytly země, ve kterých se příběh odehrává a na druhou stranu originálně pojatá myšlenka, odvyprávět příběh Muslimů za druhé světové války má své patřičné kouzlo. Ale i tak si nemůžu být jistý tím, co z toho nakonec mělo vzniknout. Možná jsem cítil zklamání, páč nebýt závěrečné válečné scény byl bych se nerozhodl ani pro tuto známku. Celý průběh příliš akce nepobral a když jo tak jen krátkově a zmateně. Takhle se divák má alespoň těšit na konec s faktem, že se podívá na film, který možná už někde viděl, akorát s jinými, přesto příjemnými herci, jinou krajinou a překvapivě se solidně odvedeným zpracováním. ()
Galerie (33)
Zajímavosti (1)
- Film byl natočen dle skutečných válečných událostí 2. světové války z let 1944 až 1945 a autentických vzpomínek severoafrických domorodých vojáků. (Lynette)
Reklama