Keith

Úplnou náhodou jsem narazila na tento nenápadný snímek plný klišé, které však bylo naservírováno úplně jinou formou. Byť konec tolik nepřekvapí, ale opět si pohrává s naší emoční stránkou, hlavním herci v celém průběhu filmu předváděli něco neotřelého, se zaujetím pozorovatelného, prostě úplná odbočka. (14.07.2009)

"Fuck you!"..."You just did, partner." Tak přesně takto si představuju velkolepé a přitom komorní originální vyznání lásky, na teenegery nečekaně dospělé, co také čekat jiného, když náctiletou puberťačku hrála školácky šukézní děvetadvacetiletá žena. Film je jinak hrozně divný, na straně jedné samoúčelná slátanina všemožných klišé a názorná ukázka amerického snobismu (rodiče Nat, odpudivý hispánec Nadalovského vzhledu ve snímku s lehce tenisovou atmosférou) a na straně druhé se mi na to opravdu krásně koukalo (hned dvakrát po sobě), dokonce jsem se párkrát přichytil s přiblým úsměvem na ksichtě. Jako hlavní mínus snímku vidím předvídatelnost Keithova chování, spousta ze zdejších komentujích zde píše, že divák je na stejné vlně jako Nathalie a teprve spolu s ní a díky ní odhaluje jeho tajemství. Nevím čím to je, ale mně přišlo, že scénář ani moc nemlžil a prakticky první dialog u kulečníku dal první indicii, kdeže je problém... scéna s Billym na křižovatce byla potvrzující (cca polovina filmu). Podobně laděných snímků, už jsem pravděpodobně viděl příliš a psychologie lidského chování mi také není úplně vzdálená. Závěrem, třetí zářivou musím dát pro dívky ve sportovních sukýnkách, pro tenisové playerky mám prostě slabost. 60% (20.04.2012)

Po druhé projekci upravuju hodnocení. Postava Keithe je napsaná opravdu velmi špatně. Napoprvé mi byl sympatický, napodruhé jsem měl tendence ho nakopat telekineticky do zadnice, hajzla. Ta postava prostě není napsaná dobře. Každopádně film je to víc než dobrý. Zpracování, emoce, hudba, i celková atmosféra filmu je nezapomenutelná. Takže za filmový zážitek dávám 4 hvězdičky a hotovo. O originalitě však nelze mluvit ani náhodou, protože kdo trochu ví, tak tenhle příběh je značně okopírovaný z jiného filmu "A walk to remember". 7/10 (18.07.2010)

Osobně nevím, co na tom tihle 5 a 4 hvězdičkoví hodnotitelé vidí? Jesse McCartneye jako rafinovaného otrapu s fatalisticky definovaným přístupem k životu či velice líbivou Elisabeth Harnois? Herecké výkony nejsou nikterak nadprůměrné (co se týče hlavních rolí), spíše lehce podprůměrné (všichni ostatní). Je tam dojemná pointa, dlouhé tokání a námluvy s několika nedorozuměními a zápletkou. Z odstupu je Ketih vlastně docela parchant, který je sice nadprůměrně inteligentní, ale hraje dobře na psychiku a citové vydírání, a svou fatální indispozicí, pečlivě a záměrně tajenou, nakonec vráží finální podpásovku do břicha romantického srdce až vám následně melancholie vystříkne i nosem. Osobně mám romantické komedie a lehká romantická dramata rád, ale tohle je jasné průměrné béčko (což už předesílá osoba režiséra, který se v kinematografii de facto objevil a zase zmizel), které si zuby nehty dere alespoň na pedestal kultovních a indie záležitostí. Není to špatné pokoukání, ale tahle snaha je přímo iritující. (24.02.2011)

Romantické, trýznivé, depresivní × neujasněné, americké, přehnaně teenagerovské. Nebylo to vůbec špatný, ale něco tomu chybělo. Vyústění filmu je podobné jako v mnoha dalších amerických filmech, např. A Walk to remember. Samotnou postavu Keitha bych ufackovala za to, jak se choval, mladou slečnu Natalii bych profackovala za to, že je tak nesnesitelná americká blondýna. Film měl ovšem i přes to všechno své kouzlo, jen ten konec na autobusovém terminálu. Nějak jsem nepochopila o co jde, nenáviděl jí, nebo se do ní fakt zamiloval? Asi jsem natvrdlá. Romantický film z prostředí amerických vysokoškoláků je vhodný pro většinu diváků. (30.04.2009)