Jsem

Polská režisérka Dorota Kedzierzawská natočila film, jehož krásná, poetická kamera je v příkrém rozporu s necitelným světem, ve kterém se pohybuje náš malý bezejmenný hrdina. Dětský bezdomovec, jehož po útěku ze sirotčince nečeká otevřená náruč ani u jeho vlastní opilé matky, která se stará jen o své potřeby. Teprve až se chlapec zabydlí ve staré rezavé lodi, svitne mu v životě paprsek tepla a naděje, když se seznámí s dívenkou Kuleczkou, která má také problémy a vznikne mezi nimi nesmělé pouto první lásky. A jsou to v tomto snímku právě děti, které nejvíce vnímají věci, které mnohdy unikají zkušenějším dospělým, často tak lhostejným k jejich utrpení. Dojemné drama o osamělosti a naději, které zdobí výborní herci, zejména v dětských rolích. (28.05.2013)

Tak toto som potrebovala! Precítiť totálnu osamelosť dieťaťa, ktoré má matku - a vlastne nemá matku..... Myslela som, že ma tá bolesť zadusí. Zmietali sa vo mne dva silné pocity: neskutočná bolesť a ľútosť nad takým bezútešným životom, a na druhej strane neskutočná vďaka za to, že v podobnom prípade môžem byť aspoň druhou mamou, ktorá sa bude snažiť ešte viac chápať a hlavne - ešte viac milovať.... (28.07.2014)

Pokud bych se rozepsal, bylo by to v podstatě stejné jako tady. Takže jen krátce, opět nesmírně kvalitní dětští herci, především představitel hlavní role, výborná kamera, neméně dobrý hudební motiv a pomalu se odvíjející příběh s mnoha silnými momenty. Tleskám. (06.10.2008)

Jedenásťročný Kundel, na ktorého vlastná matka kašle, pretože na prvom mieste nemá svoje vlastné dieťa, ale samú seba. A aj napriek tomu, nie je až taký veľký grázel, snaží sa len prežiť a všetko prežíva veľmi citlivo. Bože, ten malý to skvelo zahral, akoby to ani nehral, ale skutočne žil. Toto všetko tu už síce bolo, lenže v spojení s hudbou, ktorá jednotlivé scény super dopĺňala, sa na to dobre pozeralo. A úplne najlepšia bola famózna kamera s mnohými skvelými zábermi. (16.10.2015)

Ťažké rozhodovanie. Dejová linka spolu s dramatizáciou jednotlivých scénok a udalostí okolo toho nešťastného chlapca na nadpriemer určite nemá. Prišlo mi to až moc silené, dokonca miestami už trocha pritiahnuté za vlasy, a to všetko iba z jediného dôvodu - aby sa dosiahol výsledný emocionálny efekt u diváka. No neviem, na mňa takáto silená snaha funguje skôr opačne. Ale štýl réžie a audiovizuálna stránka boli úchvatné, to treba uznať. Až tak, že ten slabší nadpriemer si film hádam aj zaslúži. 70/100 (10.02.2017)