Shang cheng

Trochu zmatený, ale velmi přitažilvý film. Prostředí, režie, herci... všichni tuhle detektivku neskutečně dobře táhnou. Ale zvlášť mě potěšily dvě věci: 1) Miluju tu chladnou vypočítavost, kdy vrah dokáže naprosto bez problémů uvěřitelně hrát "normálního" nevinného člověka bez nějakýho pomrkávání na diváka (který to v tu chvíli už ví, narozdíl od ostatních), bez nějakých výpadků, zadrhávání... Ne, prostě já jsem nevinnej a podřídím tomu vše - i když budu muset někdy pořádně riskovat. Hned jsem si vzpomněl na Volavku a ono to je od stejných autorů... tak to pak jo :) 2) I když se pak příběh trochu zamotává a zas rozmotává, neviděl jsem tam vůbec žádný pokus o šokující zvrat - BAF - "Je to takhle! To koukáš diváku, co?" I když ve filmu poměrně velké zvraty jsou, tak mi přijde, že jsou podávany věcně, bez nějaký velký fanfáry kolem. Navíc se to většinou dozvíme dřív než postavy, takže taky odpadají dlouhé scény s vykuleným výrazem v obličeji a jiné dramatické výjevy. Nic proti velkolepým zvratům, ale dneska se o ně pokouší kdekdo a musím říct, že jsem se jich u tohohle filmu bál, hodně k tomu téma vybízelo... Ale ono ne. Fajn film. (7/10) (17.06.2010)

V podstatě úplně o ničem. Na to, že to má bezmála dvě hoďky, se tam kromě jedné dvojnásobné vraždy, jednoho požáru a jednoho výbuchu toho uděje poskromnu. Navíc zpracování těchto scén je spíše umělecké než akční, takže zase nic. Obsahově jsem se v tom popravdě docela ztrácel, pač ta kriminální zápletka je poměrně zamotaná, nehledě na to že kamera působí místy dost zmatečně, i když některé nápady nejsou zlé – třeba to prolínání současné roviny (barevné) a minulosti (černobílé) najednou ve stejném záběru, to celkem šlo. Nicméně jako celek mě to dost nudilo a hlasitě jsem si oddechl, když už konečně najely závěrečné titulky. (11.12.2010)

Od autorů volavkovské trilogie jsem tedy čekal mnohem víc. Scénář na mně působil strašně vykonstruovaně a nepravděpodobně a celý příbeh do značné míry postrádal jakékoliv napětí. Tony Leung a Takeši Kaneširo podávají "pouze" standardní výkony. Jejich postavy se svými vnitřními dramaty ke mně nijak zvlášť nepronikly. Skrz naskrz tuctový film, který do lehkého nadprůměru pozvedá solidní kamera a hudba, které dohromady vykreslují nádherně melancholickou atmosféru. (27.02.2008)

"Vyznání bolesti" mi silně připomnělo esteticky krásný film "2046" Wong Kar Waie: líbí se mi, ale nemám ho moc ráda, audiovizuální formu některých scén nedostanu z hlavy, ale výsledek je povrchní, rozmělňuje emocionální dopad předchozího filmu "Stvořeni pro lásku". Tady podobně nemůžu nesrovnávat: od režisérského tandemu, který má za sebou třeba "Volavky", bych chtěla vidět něco víc než povrchní filozofii a fráze. Taky nevím, zda chci Kaneširovi věřit toho komediantského pijáka. Ale mám slabost pro mstitele i pro melancholii Tonyho Leunga, takže budu nad filmem ráda přemýšlet... (07.01.2011)

Parádní "Asie"!! ... Kriminální drama dvou kámošů, z nichž jeden jde po krku druhému, aniž by to věděl ... Zápletka není nic extra,ale film je přitažlivý zejména díky výtvarné stránce a perfektním hercům. Všichni hlavní protagonisté v tomto filmu jsou fakt sympaťáci, všechno se tak nějak v poklidu vleče, o akci to není ... ale vizuálně a atmosféricky je to fakt nádhera. Moc fajn film! (04.05.2013)