Já jsem ty a ty jsi já

Úplně obyčejná americká teenage komedie, kterých je mraky navíc s dost provařenou zápletkou výměny těl. Na jednu stranu to má fakt dobré hlášky a jednoduchou, ale funkční romantiku, na tu druhou je to fakt klišé nad klišé. Obsazení je ale sympatické (Zegers hraje holku místy až výborně) a oceňuji absenci trapností a nechutností, takže ty 3* jsou tak akorát. Freaky Friday je ale přeci jen o něco lepší. (28.02.2015)

Jak se říká, nenávist je jen krůček k lásce. Tím, že milujeme, často taky nenávidíme, jedno bez druhého si jen těžko představit. Hlavní hrdinové tohoto filmu jsou sousedé, nemají ale zrovna nejlepší vztahy. Jednostranně prvoplánové postavy populárního fotbalisty a na druhé straně inteligentní šedé myšky se nemůžou vystát... Dokud už jim nic jiného nezbývá. Jak jinak se smířit s tím, že vám něco přebývá/chybí...? Ve výsledku nic moc zajímavého, podobně jako ostatní filmy tohoto tématu hlavně lpí na stereotypech (viz. V cizí kůži). Nevyužitý potenciál. (19.05.2014)

Filmů s touto tematikou jsem viděla hodně, a už si vůbec nevzpomínám, ve kterém z nich byla pro mne absolutně nepochopitelná a nepřijatelná scéna (myslím, že zde, pokud ne, omlouvám se), asice kdy se hlavní dvojice, ještě ve vyměněných tělech, spolu pomiluje (pak - jako z udělání - hned na druhý den ráno už byl každý zpět ve svém těle). Film si téměř nepamatuji, z celého mi utkvěla v hlavě jen tato zhůvěřilost (což je svým způsobem i smutné), neboť mi to přijde absolutně šílené, to je v podstatě mít sex se sebou!!! U všech Skotů, to bych si to raději rozdala s Predátorem po lobotomii, než se sebou! :-D Ti dva se ještě k tomu tvářili, jak se jim to děsně líbí, vysmátí jak zhulené ředkvičky, no kdo tohle vymyslel, to nemohl být snad ani mrtvej kůň bez mozku, alergický na vlnu. :-) (19.07.2018)

Jednoduchá komedie s motivem záměny těl. Woody, hvězda školního fotbalu, která mimo to, že samozřejmě chodí s hlavní roztleskávačkou, nemá nic jiného na práci než se poflakovat s dalším stejně povedeným kamarádem. Jeho sousedka a zároveň spolužačka Nell má ráda literaturu a ráda by se dostala na prestižní vysokou Yale. Když se tito dva setkají na školní exkurzi v muzeu a ostře si vymění své názory na sebe, stane se něco nečekané. Druhý den ráno mají vyměněná těla, tudíž z Nell je teď vlastně kluk a z Woody najednou holka. Z počátku se oba dva chovají atypicky či podivně pro svoje nynější pohlaví, postupně si ale najdou cestu k sobě a začnou se přijatelněji chovat s přičiněním jednoho tak i druhého. Woody učí Neal, jak hrát fotbal v mužském těle, naopak Nell připravuje Woodyho na důležitý přijímací pohovor. I když to bylo od začátku jasné a předvídatelné, (jak to asi tak může dopadnout) nebylo to zas až tak špatné. Humor je samozřejmě velmi prostý a těží z konfrontace dívčího a chlapeckého prostředí, ale dalo se to v pohodě zvládnout. Konec je už tedy velké klišé, ale i tak se jedná o relativně příjemný film na nedělní odpoledne. (16.12.2017)

Kevin Zegers brečet umí a dokáže hrát zženštilého kluka. Taky vypadá dostatečně dobře, aby dívčí srdéčko zaplesalo. Samaire Armstrong je o kapku horší, ale přesto ti dva tvoří sympatickou dvojici. Škoda toho závěru. Hlavní hrdina paradoxně přišel o koule nikoli záměnou těl, ale vypouštěním klišoidních "romantických" vět z úst při plesu. Nebýt Kevinovy závěrečné kastrace, bylo by to za 3. Ale vzhledem k scénáristickému úletu se přikláním k horšímu hodnocení. (06.10.2010)