Quantum of Solace

Scénář: Paul Haggis, Neal Purvis, Robert Wade .. Všechno špatně. Směr, který nasadilo Casino Royale je do puntíku držen, seriálovost pokračuje, přesto za ním „Quantum neplechy“ i tak znatelně pokulhává. Nemám problém ani tak s tím, že tento „nový“ Bond je už spíše Jason Bond (a obecně k tomuto stylu moc netíhnu), ale spíše s tou vnucovanou rádoby reálností a po ní s neustále stejným zakrvaveným výrazem hlavního hrdiny. Jedno se ale musí nechat, producentská rodinka to má spočítané velice dobře a ač na filmu nejde čtvrt miliardy dolarů překvapivě vidět, jistě se stejně vrátí. Omladina jednadvacátého století tenhle chaotický módní klip žere a dostatečně platí a kdo si ujel třeba na nedávném Eagle Eye, ujede si i na Quantum of Solace. Dostanou totiž, slabou dějovou kostru krycí, porci akce, keců, akce akce, keců, akce akce akce, keců - jenže přehršel akce není vše a zrovna mě nebere, když ji nic podstatného a zajímavého (tedy ty "kecy") nepojí a nevyvažuje! Snaha o módní Bourne nádech, která prosakovala už do Casina je nyní umocněna rovnou najmutím bandy profíků, kteří zmíněnou trilogii posvětili, jenže vznikl jen luhovaný a druhořadý, nijak ohromující produkt s urputně marnou snahou o bombastičnost maskovanou chaotickým střihem a výrazným zvukem. Přes tuto povrchní mašinérii bych se ještě přenesl, jenže předložený příběh je vyprázdněný/bez vývoje, záporák upozaděn, bond-girl ne(zne)užité, vztahy postav neosobní, poctivého humoru jak šafránu, psychologie u bodu mrazu. Daniel Craig si sice vede stále obstojně, ale Marc Forster byl dle mého omylem, protože akce není jeho parketa a v ostatních směrech mu zase nohy podráží plytký scénář. Nepatřím k vyznavačům dvaceti původních bondovek, to v žádném případě - jen mám pocit, že to, co je pojilo už tyhle novodobé a osamocené (dva) díly nemají. Jsou vším možným - in, aktuální, módní atrakcí - jenom ne stylová filmová bondovka dle dvacetkrát zažitých postupů a ingrediencí. 50%. (09.11.2008)

"Bonde, ocenila bych, kdybyste přestal zabíjet všechny případné informátory." Tak to mi na Bondovi vadí ze všeho nejmíň. Mnohem horší je skutečnost, že se tak nějak neumí správně představit, neumí si stylově objednat správný nápoj a protože tentokrát bojuje na vlastní pěst, tak mu Q nenamontoval raketoplán do vteřinový ručičky hodinek. Takhle prostě nevypadá klasický Bond a já jsem na klasice závislej. Na druhou stranu dámy v jeho náruči stále systematicky vlhnou, hlášku také občas utrousí a pokud vyrazí na projížďku autem (lodí, letadlem), tak za ním okamžitě hbitě vyráží útočný motorky, čluny, stíhačky a podobná havěť. To už mi připadá povědomé. Přesto bych asi tento film hodnotil lépe, kdyby se hlavní hrdina jmenoval nějak jinak a nestavěl mě do zlehka trapný situace, při který svýho starýho kamaráda příliš nepoznávám. (31.01.2018)

Dávám sice podobně jako u Casina Royale 4*, ale jinak je QOS tak o 10-15% níže.... Kratší stopáž sice Bondovi prospěla, ale spolu s vytracenými minutami jako by se vytratila i některá z pozitiv předešlého dílu. Akčnost zůstala, ale spoustu jí "obstaral" jen střih ve stylu "žádný záběr nesmí trvat vteřinu", což místy působilo na obrazovce (ano, je to tak, do kina už prakticky 4 roky nechodím... :-(( ) poněkud zmatek. Craig opět dobrý, musím říci, že "jeho" bondovky jakoby vyvětraly trochu zatuchliny, která se za ta desetiletí nasbírala a tempo snímků se pohybuje už bezmála za hranicí šestého převodového stupně Jamesova Aston Martina. Ale to "protřepat, nemíchat" mi tam přeci jen trochu chybělo. (06.08.2010)

Už chápu to pozdvižení. Forster vytvořil biják, který patří mnohem víc do arthousů než do multiplexů a který předešel dobu o dobrých deset let. Ihned vysvětlím. Teorie diváctví rozeznává akt percepce (tedy proces smyslového vnímání, tj. oči a uši) a akt recepce (zpracovávání přijímaného materiálu v mozku). Kdybych měl použít slovník filozofů, první oblast je klasická empirie (Hume), druhá racionalismus (Leibniz). Problém je v tom, že nový Bond je percepčně (smyslově) nesmírně progresivní dílo díky oné profláknuté dynamice střihu a fragmentaci obrazu, ovšem jakmile si ho začnete v hlavě nějak logicky skládat dohromady (racionalizovat), nebude to zcela fungovat. Proto má spousta jedinců dojem, že Forster natočil akční film bez dobrých akčních scén. V budoucnu, až se kinematografii spojí s interaktivními světy, všechny smyslové atrakce budou nahrávány přes kabel přímo do vědomí, do mozku člověka. Akt recepce zcela nahradí a přepíše akt percepce. Tehdy přijde čas filmů jako QoS. (14.11.2008)

Forstera považuju za jednoho z nejvíce přeceňovaných režisérů (krom Horší to už nebude) a jeho Bond na mě působí i na podruhé nesnesitelně sterilně a nudně. Nemůžu si pomoct, ale ať se snažím jakkoli a přečtu si sebepřesvědčivější argumentaci o podvratném artovém experimentu, nevidím v něm nic než práci rutinního režiséra, co mě nedokáže zaujmout. (12.12.2009)