Death Note - Zápisník smrti

Zo začiatku dokonalá naháňačka na mačku a...no, mačku. Obaja súperi boli vyrovnaní a ich súperenie bolo také silné, že stačili slová a predsa mal človek problémy s nervami. Zlom nastal po 17. časti, kde do deja vstúpila spoločnosť Yotsuba, no aj tu sa po pár častiach podarilo vybudovať zdanlivo stratenú atmosféru a pasca na Kiru z Yotsuby sa dala vyrovnať lepším scénam z Bournovho ultimáta (čo sa týka napätia). Bohužiaľ nastal ďalší zlom po 26. časti a tu sa už s novými hrdinami zoznamuje ťažko a s nechuťou. Je pravda, že pri predposlednej časti sa to vrátilo do starých koľají, no pocit, že menej je niekedy viac sa len tak nezmyje. Rozhodne ale treba vidieť kvôli sympatickej animácii a psychologickej hre ktorá sa len tak nevidí. (17.09.2008)

Silný a ukázkově nosný námět, který to i v těch (nej)slabších pasážích (a že jich je; kupříkladu kompletní druhá polovina seriálu, kdy se veškerá ta geniálnost ústředních postav stává nechtěnou parodií sebe sama) drží nad vodou. Ovšem aktivně mě to štvalo i v těch (nej)silnějších pasážích (a že jich je; kupříkladu kompletní první polovina seriálu), protože autoři nehrají fér hru a klíčové informace této psychologické šachové partie intelektů, které postavy ovšem znají, vyjevují zásadně až zpětně. Navíc to celou dobu působí jako rozhlasová hra, ke které se až následně dodělal vizuál. Najdou se celé bloky epizod, ve kterých není byť jen pět vteřin souvislého ticha. A tak krom scén, kdy ty postaví mají co říci a mají mluvit, je tu i přehršel scén, kdy mají raději mlčet, ale ony žvaní a žvaní a... A kdyby to nemělo konec, tak pravděpodobně žvaní dodnes. Dělají tak z diváka hlupce, protože tu jsou na každoepizoidním pořádku scény ve stylu "vidíme smutnou postavu, víme z předchozího dění proč je smutná i že má sakra důvod být smutná, přesto slyšíme vnitřní hlas postavy, že je smutná, proč je smutná a že má sakra důvod být smutná." Grrr. (08.05.2013)

Fascinující výlet do světa nelítostných soubojů, kde se ke střelným zbraním uchylují jen ti nevyvolení, každé napsané jméno na malý útržek papíru může znamenat klíčový zlom a anarchie se až neuvěřitelně těsně dotýká absolutismu. Death Note ale fascinuje hlavně hmatatelnou atmosférou strachu z Kiry a s tím souvisejícího respektu z obou hlavních protivníků. Ale právě jejich genialita je jediným zádrhelem. Stíhat sledovat počet zápisníků, Shinigami, Kirů nebo promyšlených dlouhodobých plánů je někdy opravdu velká dřina a občas jsem se přistihl, jak už bezradně čekám na nějakou vysvětlovačku. Jinak je ale tento vyšperkovaný thriller jedinečným anime, po kterém už zápisníky v černých deskách nikdy nebudou stejné. (28.02.2009)

Protože je tohle prakticky můj první anime seriál (filmů už bylo víc), tak moc nemůžu srovnávat. Death Note vyniká hlavně originalitou příběhu, po technické stránka je na úrovni, ale určitě ne na špici. I když je to vlastně fantasy, tak mi občas vadila genialita hlavních postav, která byla občas neúměrně vysoká. A poslední třetina seriálu byla na můj vkus občas dost překombinovaná, ale co už, je to fantasy. Když vezmu v úvahu tu tradiční seriálovou produkci co běží v Evropě a v USA., tak je anime a celkově japonská produkce neskutečně originální a o tom to asi je... (13.11.2009)

Velmi kvalitní kousek, který však narazil. Dost narazil v druhé polovině a to jmenovitě po 24. dílu, pokud si dobře vzpomínám. Za první část: 5* za druhou část 2*, celkově tedy silnější 3* 65%. (Kdyby seriál skončil po 24. episodě, dávám mu opravdu 90%) (17.06.2011)