Toy Story 3: Příběh hraček

"So long, partner." ___________ Tywoe kdo by řekl že mě třetí Příběh hraček tak emočně rozmrdá, ale stalo se tak. Neskutečně subtilní doják a hotovej kolotoč emocí. Mazel je jeden z nejzákeřnějších záporáků.... za mě nejlepší díl celý série který bourá všeobecný mýtus a stereotyp, že animáky jsou pouze pro děcka. Pixar ve vrcholný formě ❤ (11.12.2016)

Úžasné zakončení příběhu, který mě provázel mým dětstvím. V roce 1996, kdy mi bylo 9 let, jsem našel pod stromečkem originální VHSku s prvním dílem Příběhu hraček a sledoval jsem ten film neustále do zblbnutí, až jsem ho znal nazpaměť. Zkrátka první díl byl mou srdeční záležitostí. Nyní, po necelých 15 letech, jsem zhlédl třetí díl a stejně jako jsem dospěl já, tak dospěla i tato třídilná série od Pixaru. Jsem přesvědčen, že tvůrci záměrně cílili tento film nikoliv na menší publikum, ale že cílili především na publikum, které na prvním dílu vyrůstalo. Proto temnější a strašidelnější atmosféra, proto hororové záběry na spalovnu odpadu, zkrátka původní diváci prvního dílu už nejsou malé děti a v Pixaru to vědí. Já jsem si proto tento film dokázal maximálně užít a pokud to je opravdu poslední díl, tak si myslím, že těžko se mohlo této sérii dostat důstojnějšího rozloučení. A děkuji tvůrcům i za to, že sem vpašovali písničku z prvního dílu, velice rád jsem si připomenul Pavla Bobka, bez jehož zpěvu už si neumím tuto sérii ani představit. Těžko to mohlo být lepší, byly to úžasné chvíle strávené s Woodym, Buzzem, panem Brambůrkem a dalšími hrdiny, a já uděluji nejvyšší možné hodnocení, protože tento díl si ho rozhodně zaslouží. (06.05.2011)

Když jsem byla malá první Toy Story se mi líbilo, o fous lepší dvojku jsem přímo zbožňovala a zbožňuji dodnes... A tak není divu, že jsem si zejména z nostalgie,zašla na bohužel poslední dobrodružství mých oblíbených hrdinů ve trojrozměrném formátu. Je mi nesmírnou ctí prohlásit že Pixaři to znovu dokázaly. Sedí už několik let na trůně mezi studii a myslím že tak pěknou řadu let ještě poposedí,a není to jen po stránce technické. Dokáží umně probudit dojetí při kterém nejedno oko zůstane suché v divákovi bez rozdílu věku.V každém z nás přeci kousek dítěte ještě přežívá, vzpomenout si na svoje oblíbené hračky které mohou mít svou duši a kde teď asi jsou? Nad touhle otázkou se mohou zamyslet dospělí a teenagery. A děti? Pro ty platí ponaučení že si svých hraček mají více vážit. Jak už jsem napsala, každý si kousek něčeho najde. No, a konečně k samotnému dílu: Toy Story 3 je rozhodně nejtemnějším dílem z trilogie o hračkách, přes to se v něm najdou všemožné vtípky, odkazy na různé filmy a pár velmi humorných situací, za zmíňku stojí např. gagy dvojice Barbie a Kena nebo scénky Jessie s horkokrevným Bazem Rakeťákem. A nebyli by to Pixaři kdyby nechytli za srdce, ukápla mi slza když Andy daroval té malé hočičce své hračky... Toho koho tohle nedojalo, podle mě má srdce z kamene. Pixar uzavřel triogii o Toy Story velmi důstojně, ale i přes to mi budou chybět. Skrátka- Do nekonečna a ještě dál! (27.06.2010)

Soundtrack Randy Newman: 1. We Belong Together - Randy Newman [4:02] ,2. You've Got A Friend In Me - Gipsy Kings [2:14] ,3. Cowboy! [4:10] ,4. Garbage? [2:40] ,5. Sunnyside [2:20] ,6. Woody Bails [4:40] ,7. Come To Papa [2:05] ,8. Go See Lotso [3:36] ,9. Bad Buzz [2:22] ,10. You Got Lucky [5:58] ,11. Spanish Buzz [3:31] ,12. What About Daisy? [2:07] ,13. To The Dump [3:50] ,14. The Claw [3:56] ,15. Going Home [3:22] ,16. So Long [4:55] ,17. Zu-Zu (Ken's Theme) [0:35], (10.06.2011)

Technicky je Toy Story brilantní. Co se práce s emocemi týče, nemá Pixar konkurenci. Způsob, jakým dokáže DĚSIT skrze věci na první pohled roztomilé je až zarážející a skutečně strašidelný. Je dojemné, jakým způsobem se tvůrci dokázali po patnácti letech vrátit tam, kde začínali. Co je to ale platné, když příběh stojí za starou bačkoru a bez zjevné logické návaznosti je jen poskládan z různých scének, z nichž některé jsou brilantní a mají svoje místo (retrospektiva růžového medvěda), jiné jsou velmi zábavné, ale v příběhu nemají co dělat (Ken ukazuje Barbie svůj šatník). Výsledkem je prazvláštní paradox, kdy jsem odcházel z kina dojat, rozněžněn a naplněn a přitom zklamán a lehce naštván... A doteď jsem se nedokázal rozhodnout, které dojmy ve mě převládají... (06.08.2010)