Veřejný nepřítel č. 1: Epilog

Víceméně hned po skončení prvního dílu jsem si pustil Epilog. A asi to nebylo zrovna šťastné rozhodnutí. Druhý díl Veřejného nepřítele má stejné klady jako jeho předchůdce - je dobře natočený a exceluje v něm Vincent Cassel, který svými maskami někomu může připomenout Al Pacina v Serpicovi. Ve filmu je spousta působivých scén, především pasáž s "honem na Mesrina" se velice povedla, ale ke slovu se často dostane i nuda. Nejvíce ve chvílích, kdy Mesrine básní o revoluci. Scenáristé jako by se v tomto filmu snažili poodhalit nám Mesrinovo nitro, ale z mého pohledu udělali to nejhorší, co mohli - ještě více mi vsugerovali, že ten člověk byl jen obyčejný namyšlený kluk, který nikdy nevyrostl. A tak jsem jen čekal, až se stane to, co jsem viděl na začátku prvního filmu. Než k tomu došlo, střídavě jsem se nudil i bavil, přemýšlel jsem, k čemu vlastně byl dobrý únos miliardáře a došel jsem k názoru, že naprosto k ničemu (v reálu i ve filmu), a litoval jsem, že policejní inspektor Broussard dostal tak málo prostoru. Pak přišla závěrečná sledovačka. Během ní se ukázalo, proč nebylo moudré pouštět si filmy hned po sobě. Ono v té scéně totiž není (co do obsahu) vůbec nic nového a přitom je taaaaak dlouhá. Jakákoliv pointa opět chyběla, z nijak šokujícího závěru jsem si bohužel neodnesl vůbec nic. Tentokrát tři, hezky natočený průměr. (02.07.2011)

Jacques Mesrine, pardon, vlastně Merine, byl národní celebritkou, kterou znal každý. Byl neo Robin Hood, bohatým bral a na chudé sral. Lehkomyslný a drzý "revolucionář", který svými moresy přiváděl k šílenství nejen celou Francouzskou policii. Několikrát utekl z vězení a všechny přelstil. S takovou postavu člověk prostě musí sympatizovat, avšak pouze na filmovém plátně. __ Druhý díl je povedenější, stylovější, svižnější, víc vystihuje Mesrinovu psychiku a hlavně ukazuje, co to bylo za člověka, hlavně teda díky výbornému výkonu Cassela, který se tady předvedl mnohem víc, než v Part 1. Za první díl čtyři a za druhý pět, takže za celou výbornou serii dávám šest hvězdiček. (20.01.2009)

Podle mého názoru, je kavlita obou filmů totožná, to znamená vysoká. I zde je úchvatný a téměř nuvěřitelný příběh vyprávěn tak dynamicky, že dvě hodinu uběhnou jako voda. Plně schvaluji rozdělení na dva samostatné filmy. Každé osekané minuty by byla škoda. Vincent Cassel zde září snad ještě o něco víc, než v prvním díle. Neméně dobře zde svou postavu zvárnil Mathieu Amalric, jež dokáže na své nevinné tváři vyčarovat, až neuvěřitelně děsivý výraz.Rozhodně se jedná o nejvýraznější francouzský komerční film za poslední pět let. (12.10.2009)

Vrcholně boží. Dvojka je nemyslitelná bez jedničky, aby děj i vývoj postav nechala vygradovat do dechberoucího finále. Vincent Cassel zde herecky předvádí něco naprosto neuvěřitelného, a díky vydatné podpoře fantastického hudebního doprovodu exceluje v dramatu, u něhož jsem napětím skoro nedýchal. Když si k tomu přičtu celou tu plejádu skvělých herců, která se v obou filmech objevila, a bravurní technické zpracování, nemám daleko k tomu, abych toto dvoudílné drama vynášel do nebes. (03.03.2013)

Scénář: Abdel Raouf Dafri, Jean-François Richet .. Français gangster. Jacques Mesrine. 28. prosince 1936 - 2. listopadu 1979 kráčel tento šarmantní chlapík zejména po Pařížských ulicích a psal svůj bohatý život předního muže zločinu z temného podsvětí. Jeho filmový portrét svojí skladbou obeznámení se s osobou, důvody, vzestupem, apod. nikterak nepřekvapí, ale osobně mi byl potěšením v každičkém úseku, scéně, záběru. Zpracováním, tj. vykreslením dobového odéru, kostýmy i výpravou velice precizní - jde vidět, že se Richetův štáb na tak závažný film patřičně připravil. Totéž předvádí Vincent Cassel, patrně ve své životní roli a náležitě se jí oddává. Nepříliš známý režisér Jean-François Richet pak odvádí poctivou práci a tesá do náhrobku subžánru „zločineckých poct“ další kousek z takzvané povinné četby! ___ Dovětek, který "prolog" nepřekonává, pouze prohlubuje postavu a ke konci, na druhý úhel pohledu, už jen natahuje dávno vyřčený ortel. 90% _ BlackBox Projekce (30.12.2008)