Pevné pouto

Ó, áno. Rozporuplnosť je úplne na mieste a ja som spravil veľkú chybu, že som si neprečítal pár upozornení, ktoré obsahuje nemalá časť tunajších komentárov. Keby som totiž začal film pozerať s vedomím, že obsahová stránka filmu nemá nič spoločné s komornými drámami na tému strata dieťaťa, ale že sa bude jednať skôr o taký Jacksonov malý súkromný experimentálny gýč, bol by som možno zhovievavejší. Tá fantazijnosť sa mu asi príliš zaryla do podvedomia a bez uváženia ju používal aj vtedy, keď ju vôbec nebolo treba. Stačilo použiť depresívnejšie farby na udržanie thrillerovej atmosféry, zmierniť komickosť niektorých scén, ktorá vôbec nebola na mieste a vycibriť dialógy tak, aby nemal divák pocit, že polovica z nich bol inšpirovaná výstupmi postáv zo súčasných telenoviel. Príbeh má totiž neskutočne silný potenciál zaujať, herecké kreácie veľmi prekvapili, hudobná zložka si udržiavala od začiatku do konca neskutočnú fazónu, škoda toho ostatného. 60%. (10.01.2010)

Katalogová nuda! Pan Jackson je snad pod vlivem Prstenu nebo Braindead. Půlka filmu vypadá jako Volpejpr psychotického hráče sci-fi her či obrázková výstavní stěna maloměstských obýváků. Nudím se!! Je li tohle nebe, mám chuť obložit se výbušninou a risknout to s bandou panen u konkurence. Ésoterické prostředí jde ruku v ruce s ésoterickými žvásty! Tedy pokud nemáte rádi hlubokomyslné filosofování čtrnáctiletých holčiček. Jo a už jsem se zmínil, jaká to byla výstavní nuda?? Tedy pokud nemáte rádi půlhodinové záběry pana Tucciho, kterak veze do sběru sejf nebo kope díru v kukuřičném poli! Je nesporné, že pan Tucci je ukázkový úchyl a už ho nikdy nechci vidět v komedii. Ač u tohohle filmu poznala moje prdel středověk, za něj jednu dám! A druhou dám za Susan Sarandon! To je totiž z ryze gerontofilního hlediska jediná píchatelná šedesátka na světě. A nemůžu přece Velkému Peterovi dát odpad, že?! Jo, a na tomto místě bych chtěl pro méně pečlivé čtenáře ještě zdůraznit, že to byla příšerná, monstrózní, gigantická, téměř nekonečná nuda! Tak pane Jacksone, už máte svou Fontánu a příště bych opět prosil nějaký výživný kulinářský pořad o vyjídání mozků či výpravnou sondu do života liliputů! (25.03.2010)

U žádného ze 7 Jacksonových filmů, které jsem doposud viděl, nešlo mé hodnocení pod 4*, ale v případě The Lovely Bones budu prostě muset udělat výjimku. Tento film je totiž velmi nevyrovnaný a dějově (i přes tu fantasy složku) dost nedůvěryhodný. První záběr na zářivé nebe mě praštil do nosu, ale časem jsem si zvykl. "Komediální" výstup Susan Sarandon mě však kopl do slabin, průběžně mě profackovávala náhodná prozření osob, pecku do břicha mi uštědřilo naprosto nelogické chování Susiiny sestry v určitém okamžiku, no a konec s rampouchem mě definitivně knockoutoval (omlouvám se za to přirovnání k boxerskému zápasu, ale chvílemi jsem si opravu připadal jako v ringu). Alespoň, že se našlo i několik věcí, které dokázaly udělat Pevné pouto koukatelným, jako třeba slušné herecké výkony (hlavně Tucci v roli vraha), občasné dobře budované napětí (spojené s výbornou hudbou) a některé ve správných chvílích zvolené vizuální hrátky, flashbacky. No, ale jak se říká, i mistr tesař se někdy utne (teda doufám, že tohle byl jednorázový výpadek, který se v Jacksonově filmové tvorbě již nebude nadále opakovat). (14.08.2010)

„Chcel ju len hladkať. Ale ona zakričala.“ Áno, má to svoje momenty, kruté, krásne, strhujúce a snáď aj šokujúce. Má to scény, kedy si poviete „Peter Jackson sa vrátil“. Scény, kedy mráz na rukách, ľad v žilách a na tvári zvláštny úsmev, ktorý sa spravidla objaví, ak vidíte výnimočnú filmovú scénu, aká tu ešte nebola. Na konci si možno poplačete, predtým vás nadchnú „snové svety“ (ale AKO PRICHÁDZAJÚ SNY sa mi páčilo viac), sem-tam si poviete, že Wahlberg nie je totálne drevo (a to už je čo povedať) a pri niektorých scénach sa objavia veci, ktoré som spomínal: zvlhnutie očí, zovreté srdiečko, poznáte to. Týchto scén je bohužiaľ málo, herci tomu až na výnimky nič extra nedávajú, dvojhodinová minutáž to zabíja a hoci mám rád filmové experimenty, pripadalo mi čudné skombinovať fantasy komédiu s poetickým snovým trilerom, svojráznou melodrámou a hororom o pedofilovi a sériovom vrahovi. Viac v mojej recenzii na Recenzie.org: http://recenzie.org/fantasy/413-pevne-puto-6o- (05.11.2010)

Kde nic není ani smrt nebere (scénář) a méně znamená mnohdy více (triková stránka). Předkládané obrazy jsou sice nejednou nádherné, ale emočně naprosto vyprázdněné. Nikdy by mě nenapadlo, že zrovna Peter Jackson dojede na syndrom provázející tvorbu Tarsema Singha. A přitom to v úvodní půlhodině má všechno potřebné, včetně u tohoto typu snímku tolik potřebných zmiňovaných emocí. O to více bolestnější je zbytek stopáže, jelikož výtečný "prolog" akorát dokazuje, že by to bývalo šlo i jinak. Kupříkladu více v náznacích namísto okázalých CGI krajinek. (03.01.2010)