Režie:
Jean BeckerKamera:
Jean-Marie DreujouHrají:
Daniel Auteuil, Jean-Pierre Darroussin, Fanny Cottençon, Alexia Barlier, Hiam Abbass, Élodie Navarre, Roger van Hool, Bernard Crombey, Nicolas Vaude (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Komediálny príbeh o priateľstve medzi dvomi celkom odlišnými mužmi... Úspešný maliar opúšťa Paríž a vracia sa do rodnej dediny v strednom Francúzsku. Dom, ktorý zdedil po rodičoch, obklopuje pozemok, na ktorého obrábanie nemá ani talent ani chuť, podá teda inzerát, v ktorom hľadá záhradníka. Na jeho veľké prekvapenie sa mu ozve dávny kamarát zo základnej školy. Jeho celkom odlišná životná skúsenosť a ňou ovplyvnený pohľad na svet otvára mužovi z veľkomesta úplne nové životné obzory... (RTVS)
(více)Videa (1)
Recenze (86)
Pomaly ale isto sa stavam obrovskym fanusikom rezisera Beckera. Toto je stvrty film, ktory som od neho videl a az na trochu slabsi ale stale prijemny film Effroyables jardins, to boli same kvalitne filmy s neskutocne prijemnou atmosferou. Tentokrat 90% filmu tvoria rozhovory ustrednej dvojky. Castokrat to su uplne banalne reci, ale napriek tomu su neskutocne zaujimave a prial som si, aby trvali co najdlhsie. V scenach v ktorych ustredna dvojica nie je spolu zabavnost klesa do priemeru a dufal som, ze sa co najskor zase stretnu. Dalsim mensim minusom je az prilis gýčovy zaver v galerii, ktory si mohli odpustit. Alebo ho natocit nejak lepsie. Ale az na tychto par drobnosti som z filmu nadseny a tesim sa na dalsi film rezisera Beckera. 8/10. ()
Stárnoucí umělec, známý malíř, utíká z Paříže na venkov do starého rodinného sídla. V rozvodovém řízení a bez inspirace má pocit, jako by jeho život ztratil smysl a vášeň. Z úcty ke své mrtvé matce a díky nostalgii se rozhodne najmout zahradníka a obnovit zahradu kolem domu. Když se na inzerát přihlásí bývalý železničář v penzi, pozná v něm svého někdejšího spolužáka. Tím se rázem otevře zcela nová kapitola jeho života a celkový pohled na něj. Hořko sladké drama francouzského venkova, vyplněné jednoduchými, ale silnými dialogy, mi připomínalo temné a hluboké etudy Rudolfa Hrušínského podivně skloubené s legračně vážnou komedií Na samotě u lesa. Jako když si krásného letního dne lehnete do trávy, pozorujete líně se převalující mraky na blankytném nebi a čas začne ubíhat zcela jinou rychlostí, jako by ani neplynul. Tep se zpomalí a oči najednou vidí detaily, kterých si v dnešní době člověk nevšímá a jsou mu skryty. Tak nějak se tento snímek vkrade do vaší duše. Pomalu a plíživě, ale není to nepříjemné. Právě naopak. Vřele doporučuji romantikům. 90% ()
nikdy jsem neviděla tak dobrý film, který je založený vážně v podstatě jen nadialozích. Nejdřív jsem si myslela, že by to mohla být docela nuda - "nějaké rozhovory", ale film nepostrádat vtip, lehkost, nadhled a zároveň i realitu. Vážně jsem moc ráda, že jsem na "rozhovory s mým zahradníkem" v Karlových Varech šla .. ráda bych se na to někdy podívala znovu. ()
To je prostě kumšt. Na tom filmu vlastně nic není. Skoro dvě hodiny si v něm několik lidí jen tak povídá. Příběh je jednoduchý, napětí skoro žádné. Jenže z těch lidí ze všech zvolna a nenásilně, ale nepřestajně sálá člověčí dobrota - z každého jinak, z každého po svém. A člověku je z toho pěkňoulince u srdce. ()
Malíř v podání francouzské superhvězdy Daniela Auteuile opouští Paříž a zakotvuje ve svém rodišti, malé vesničce v domě, kde bydlel dříve se svými rodiči. Čas tráví malováním, kouřením, popíjením dobrých vín, užíváním si mladé milenky Magdy a povídáním se svým zahradníkem, bývalým spolužákem, se kterým se setkává po velmi dlouhé době. Vytvoří se mezi nimi silné přátelské pouto, oslovují se familierně Du jardin a Du pinceau a debatují nad nejrůznějšími tématy. Nenapadný, silný snímek, když jsem viděl ukázky v kině, v duchu jsem si říkal, že to bude hrozná nuda, avšak tuze jsem se mýlil. A závěr mě dojal k slzám. Francouzská kinematografie vždy byla a je jedinečná. ()
Reklama