Cesta

Výborná post-apokalyptická dráma, podľa novely ktorá získala Pulitzerovu cenu. Pohltil ma neskutočne vydarený temný vizuál; šedé a tmavé filtre tu odviedli svoju prácu dokonale a tak je prostredie spracované excelentne. Pomalé tempo nejasného príbehu pretne zopár napínavých scén a zvyšok filmu predstavuje jednoducho cestu otca a syna, s ich občasnými flashbackmi na "minulý" život. Atmosféra filmu je výborná, depresívna a v niektorých scénkach parádne zhustne. Sem-tam sa zabrnká na citovú strunu, ale žiadne veľké odhalenia či dejové zvraty sa nekonajú, ani to však nie je potrebné. Neviem či je to natočené presne podľa novely, keďže som ju nečítal, ale moc sa mi nepáčil úplný záver filmu; odkedy to za Vigga Mortensena "preberá" Guy Pearce - to mi prišlo už trochu silené, so zbytočným happy výhľadom, ktorý sa mi tam nejak nehodil. Ináč ale super, a to som sa bál, že pri tom budem driemať:-) (16.10.2010)

Většinu stopáže jsem byl přesvědčen o stoprocentním hodnocení, posledních pár minut však snad patří úplně jinému filmu. V zobrazení postapokalyptické budoucnosti Cesta strká veškerou současnou konkurenci do kapsy. V intenzitě zoufalství a deprese se může měřit snad jen se starším britským Threads. The Road je pádným argumentem pro ty, kteří tvrdí, že I Am Legend nebo Carriers nejsou nijak zvlášť povedenými snímky. 9/10 (13.01.2010)

Knihu jsem bohužel nečetl, takže netuším, jestli je ještě temnější než tenhle post-apokalyptický film. Ovšem pokud by měla budoucnost vypadat jako tato, asi bych raději volil tu kulku pod spodní patro .. a pustil bych si k tomu tu příjemnou muziku od Nicka Cavea. Pochválit musím výborného Viggo Mortensena i jeho filmového synka, umírněnou kameru a nevtíravou hudbu, ale i maskéry, protože mi dalo hodně práce poznat Roberta Duvalla (zradil ho jeho povědomý hlas). (14.02.2010)

Tohle bezútěšné putování za prchavou nadějí v postapokalyptické vizi má něco do sebe, ale to hlavní mu schází – dramatická stavba. Otec a syn putují zdevastovanou krajinou, které přírodní katastrofa vzala všechno, co vzít mohla. Lidská důstojnost je ta tam, hrstky přeživších dohnal nedostatek jídla k pojídání jeden druhého a neúplná rodinka chce být těmi good guys a díky houževnatosti vůdce téhle minismečky (naprosto soustředěný Viggo Mortensen opět dokazuje své herecké kvality) jimi i jsou. Pokud se tedy někdo nechce zmocnit jejich „pokladů“ a pár konzerv, které tlačí v nákupním vozíku v těchhle nesmírně fotogenických lokacích. Cesta odnikud nikam a hlavně na jih, kde je prý lépe.. S oblohou zatěžkanou šedočernou depresí a bez jediného slunečního paprsku nám tak tvůrci předkládají tuhý boj otce a syna, který těží z prý výborné knižní předlohy jednoho z nejuznávanějších současných amerických prozaiků Cormaca McCarthyho. Život v tomhle komorním dramatu s minimem dialogů a bez okázalých gest nemá příliš velkou váhu.. takhle na papíře to vypadá výborně!! Ale není.. nečekal jsem žádné opulentní akční sekvence nebo uplakané scény, ale australský rodák John Hillcoat se mi jednoduše nedokázal za ty necelé dvě hodinky dostat pod kůži. I když právě realismus tkví v nejsilnější zbrani Cesty, tihle dva kolem mě během svého nekonečného putování prošli, vzájemně jsme se zaregistrovali, letmo pozdravili, ale k bližšímu souznění nedošlo. Proto jsou už zase někde v nedohlednu.. (02.05.2010)

„Prestaň plakať. Musíme ísť.“ Neviem, či mi to proste len v to pochmúrne zimné ráno sadlo, alebo je to dobrý film. Asi oboje. Pritom má Cesta dve hodiny, deje sa v nej relatívne málo vecí (takže o to viac sa do popredia vynára robustná stopáž) a tie, čo sa dejú, sú až nepríjemné (nervytrhajúce strety s ľuďmi, nechutná, ale logická hororová pasáž so „zombies“). K tomu depresívna výprava „večnej jesene“, kde so strašidelným praskotom samé od seba padajú stromy a kde sa potulujú skupinky kanibalov, ale je to už iba ich posledný výkrik do tmy, o pár rokov sa raz v noci požerú navzájom a zostane len ticho a meluzína v komínoch rozpadnutých domov. A do toho múdry, ale možno až príliš bojazlivý (ale čo by ste na jeho mieste robili vy?) Viggo Mortensen. Chudý a vystresovaný Aragorn to drží (napriek kašľu) pevne v rukách. Myslím, že ak by sa to na pláži skončilo inak, nepáčilo by sa mi to. Takto mi to pripadalo fér. (05.05.2011)