Katyň

Informace o Katyni do naší země pronikly v šedesátých letech, když spolu začala trénovat vojska Varšavské smlouvy a českoslovenští vojáci se o incidentu dozvídali od polských spolubojovníků. Nenávist Poláků vůči Sovětům byla v té době ohromná a zajišťování kvalitních výkonů Armády míru stálo Sověty spustu sil, neboť polské "paňstvo" za svoji solidaritu vyžadovalo výrazně nadstandartní služby. Vyrovnat se s historií a ukázat světu jednu válečnou sviňárnu se však Wajdovi nepovedlo zdaleka tak dobře, jak by si toto téma zasloužilo. (06.07.2009)

Z Wajdova dramatu je zřetelně cítit, že se režisér opravdu snažil a na výsledku mu záleželo. Jenže je to snaha tak nějak upachtěná, je to jako sledovat z nadhledu zamilovaný párek, který se chystá ke své první intimní schůzce, zoufale se snaží udělat dojem a z té křečovité snahy zbydou nakonec jen rozpaky. Přes veškerou režisérovu snahu je po převážnou většinu stopáže film studený jak psí čumák a mohl bych se v podstatě podepsat pod Mattyho komentář. Vzniklo sice obstojné historické drama, které může sloužit řekněme jako školní představení pro středoškolské studenty, ale od režiséra Wajdova formátu se zkrátka čeká víc. Jeho rané snímky z 50. let mě sice leckdy po obsahové stránce odpuzují, ale je v nich mnohem víc vášně, uměleckého rizika a filmově zajímavých momentů než v Katyni, kterou pojal jako společenský pomník obětem masakru. Závěrečná scéna exekucí sice zamrazí, ale skutečně dobrý film by se měl obejít i bez ní, aby diváka strhnul. Na Katyni mi vadí množství postav a rozptylujících obrazů tam, kde se měl tvůrce jít do hloubky. Zajímavý a svým způsobem typický je srovnávací moment mezi oběma okupanty polského území. Wajda se zcela záměrně snaží klást rovnítko mezi nacistické Německo a stalinistický Sovětský svaz. To vzájemné poplácávání po ramenou, úsměvy na tvářích a velmi podobné jednání důstojníků obou armád se v Katyni objevuje často. Celkový dojem: 65 %. (14.09.2009)

Nedopusťme, aby se něco podobného opakovalo! Jedna z krátkých zastávek po cestě na vrchol krutosti a zrůdnosti lidské rasy. Velmi naturalistický pohled na neodpustitelnou událost, kterou je třeba (vedle holocaustu) neustále připomínat. Celá tato masová vražda nemá ani žádný logický důvod. Snímek Katyň nám přináší možnost nahlédnout do osudů samotných obětí a jejich rodin. Herecké výkony jsou výborné, ovšem doktor Müller (SS) dle mého nehraje svoji roli přesvědčivě, jinými slovy, nehodil se mi na roli esesáka, nevěřil jsem mu to. Kamera je v průběhu filmu také výborná, zachycuje přesně to, co je v daný moment nejdůležitější a co jen dodá na syrovosti a přirozenosti příběhu. Prolínání s autentickými záběry stojí také za pochvalu. Závěrečné retro je natolik naturalistické a drsné, že ani nepotřebuje bližší komentář. Dovedete si představit sami sebe v oné situaci? Skvělé přenesení na plátno, ovšem ani sebelepší tvůrce filmu nám nedokáže naservírovat to, co ti lidi doopravdy museli prožít. I ta nejsyrovější scéna je jen slabým odvarem skutečné události...K dokonalosti chybí opravdu málo, takže něco mezi 4-5* .... Hudba: Krzysztof Penderecki ... [v kině; 30.3.09] (30.03.2009)

Pro mnohé bude na Oscara nominovaná Katyň doplněním historických nesrovnalostí, pro jiné jen akademická „nuda“ o bestiálním vyvraždění tisíců polských důstojníků sovětskou armádou v katyňském lese (vskutku syrová tečka) a událostech tomu předešlých. Polská legenda Andrzej Wajda („kino morálního neklidu“) zvolil dosti ohoblovanou, nedynamickou cestu, ve které chybí emoce (naopak přebývá několik nedůležitých scén), pořádné dialogy a pro diváka zajímavé postavy a snad i náznaky snahy navázat na své předešlé úspěchy. Temná kapitola nejen evropských dějin je strukturována nesourodě, chybí i hlubší položení se do příběhu.. Škoda!! Průměrných 60%.. (28.07.2008)

Historie masakru v katyňském lese je v Polsku velmi známou tragickou událostí, u nás je známa jen pár zasvěcencům. V roce 1940 bylo v Katyni povražděno 12000 polských důstojníků. Hromadné hroby byly objeveny v roce 1943 a zprávy o tom ihned naplnily na pár týdnů denní tisk. Němci psali o sovětských vrazích a Sověti zase obviňovali nacisty. Sovětský svaz se k odpovědnosti přiznal až na konci 80. let! Já jsem se na film těšil s tím, že si Poláci jistě dají záležet a film pro mne bude nevšedním zážitkem. Začátek filmu pro mne však byl obrovským zklamáním. Film se vyvíjel velmi pomalu a nedynamicky. Nicméně závěrečná dvacetiminutovka, při které se mi tajil hrůzou dech celkový dojem trochu napravila. (13.03.2008)