Anthropoid

Každého vlastenecky smýšlejícího diváka musí těšit, že si zahraniční filmové štáby vybraly tuhle látku a kapitolu našich dějin ke zpracování. Navzdory tomu, že v Ellisově počinu není vše vylíčeno tak, jak to opravdu bylo, působí snímek kompaktně a dokáže zaujmout. Věřím, že zejména pro zahraničního diváka se může jednat o značně působivou podívanou, neboť dozajista nemají takové znalosti o atentátu na Heydricha, jako my, co jsme se o tom učili v hodinách dějepisu a často o něm čteme v různých historických časopisech a novinových rubrikách. Také s největší pravděpodobností neznají Sequensův Atentát, jenž je dle mého nedostižný. Na Anthropoidu mi nejvíce vadila stylizace Kubiše. Mám na mysli zejména tu scénu, kde se mu třesou ruce a má strach. Je klidně možné, že se to ve skutečnosti tak stalo, avšak nejsou o tom historické doklady, tudíž to v mých očích našeho hrdinu lehce dehonestuje. Romantická linka mezi parašutisty a českými dívkami mi přišla zbytečná. Na můj vkus je také škoda, že hlavní záporná postava, tedy Heydrich, se ve filmu pouze mihne a nemá tu větší úlohu, což třeba v případě Sequensova snímku má. Pochválit však musím závěrečný souboj v kostele i kryptě pod ním. Je to působivé, akční a dramatické a vůbec nevadí, že se v tomto ohledu tvůrci striktně nedrželi historických faktů. (22.04.2018)

Pro našince musí být úsměvné, když známý brit anglicky prohlásí, že je Honza z východní Moravy. Jinak je ale historické zpracování významné československé události zpracováno vcelku důstojně. Větší nedostatek spatřuji v tom, že film se skoro vůbec nevěnuje historickému kontextu Heydricha (co provedl) a vlastně film ani příliš netěžil ze samotného atentátu. Taky trest směřovaný na Lidice je odbyt dvěma větami. Na vykreslení toho pravého zla přijde až při hledání viníků, a tam film začíná bodovat. Nejde jen o nacistickou krutost, ale o úzkost a obrovský strach z mučení, kdy nejdůležitější je "hlavně se stihnout včas zabít". Beznaděj při posledním odporu v kostele by se také dala krájet. V tomto konečně Anthropoid funguje jako válečný film, který zachycuje kus historie, na kterou by se nemělo zapomenout... 8/10 (04.12.2016)

Měl jsem solidní problém s tím že Anglicky mluvící lidé hrají české postavy s českými jmény. Že se ve filmu mluví anglicky a celá první polovina připomíná spíše chaos. Ono totiž se nedá zrovna moc říct, že by se divák, který je nepolíbený dějepisem, zrovna extra motivoval proč vyřadit ze hry toho hrozně zlého Heydricha, když ve filmu nemá sebemenší "zlou" scénu a když vlastně toho zase až tolik ani nepáchá. Mluvím teď o vyznění filmu a ne o faktických událostech. I malé dítě ví, že Heydrich ještě mnohem více přiostřil sbírání Židů a veselá doba tohle rozhodně nebyla. Jenže ve filmu se nic takového neděje. Naši parašutisté bydlí spokojeně u jedné rodiny, plánují nebo spíše neplánují geniální atentát a ještě k tomu si randí po Praze se dvěma šličnými dívkami. Proště Hollywoodská vize naší okupace. Takže jak sami uznáte nezúčastněný divák je velmi těžko nalézá motivaci, proč vlastně atentát uskutečnit. Nicméně, fakta jsou fakta a tak atentát jednoho slunečného dopoledne opravdu probíhá. Natočený je dle mého soudu solidně autenticky a tady už se začínám konečně orientovat. Naši hrdinové najednou moc neví kudy kam, přichází morální dilemata, začnou umírat zdánlivě nevinní lidé a přicházejí první zrady. Těžkopádnost je fuč a celé to začíná solidně šlapat. Dokonce se začínají ukazovat první záporáci, v čele se zrádcem Čurdou v celé své kráse. Nakonec to celé vyvrcholí povedeným dobýváním kostela Cyrila a Metoděje. Vlastně je škoda že film končí, protože druhá polovina se určitě povedla. Film si pravděpodobně pustím časem ještě jednou. Koukat se na to dalo a přes ten fakt se znějící Angličtinou jsem se přenést dokázal. 70% (31.10.2016)

Na zadek nepadám, ale zejména díky pražským lokacím, houževnatosti, Cillianu Murphymu, cameu Jana Budaře a posledním třiceti minutám čtyři hvězdy rád dám. Asi to všichni známe. Parašutisté Kubiš a Gabčík dostali za úkol spáchat atentát na třetího nejvyššího důstojníka SS. Jak to s pražským řezníkem dopadne, také víme, co předcházelo, tedy setkávání s kontakty, čekání a plánování útoku, si nicméně rádi zopakujeme. A finální peklo v nacisty obklíčeném kostele zrovna tak. Dějové souvislosti jsou srozumitelné, Sean Ellis se očividně důkladně připravoval, ale na druhou stranu pro nás nepřichystal ani žádnou přidanou hodnotu. V první polovině jsou naši hrdinové jen pasivními figurkami, nebýt hereckých schopností obou pánů, asi by nás příliš nezajímali. Emočně to prostě nefunguje. A to samé se dá říct o vztazích s dívkami, které jsou hodně uspěchané a hodně nevěrohodné. No, a ta omílaná angličtina? Jasně, že ruší. Zejména v oné kritizované první půlce (než si tak nějak zvykneme) může za to, že zážitek je odtažitější, než měl být. (04.11.2016)