Na západní frontě klid

Jediné, na co se ptám celé Na západní frontě klid, je, proč adaptují Na západní frontě klid, když tu předlohu vůbec nevyužívají a točí úplně jiný film z první světové války. Já jsem obecně velmi anti-věrnost předlohám člověk, jenže zatímco mi dává smysl třeba osadit populární fantasy svět komerčně vděčnějším příběhem, film z první světové jde natočit kdykoliv, tak proč si vybrat konkrétní předlohu, a pak jí ignorovat? To je jako ta značka nějak komerčně vděčná? To je síla brand recognition tak velká? Je někde fanklub, který na to čeká? I když je fakt, že kdyby byl ten film dobrý, asi bych se neptal. Jenže je to bohužel mišmaš válečných klišé, která opouští úhel pohledu a témata předlohy, aby byla o... o čem vlastně? (29.10.2022)

Jednomu je z toho člověku smutno, když nepočítám silný závěr asi nejvíc byly ty střihy na tu bídu a utrpení obyčejných vojáků a víno, doutníky a žranici jejich velitele. Jinak hodně sugestivní pojetí takhle si představuji válku, prakticky čekání na smrt, přžiješ jeden útok, čeká tě další a je fuk jestli si v utočící nebo obranné pozici. Kvalitně natočený válečný boják, který je oproštěn od patosu, proslovů a největší sílu dává do obrazu. (08.11.2022)

Na Západě nic nového a satanžel nezůstalo moc ani při starém. Chápu, že Erik Marie bylo pro soudruhy z německého NETFLUSu dozajista děsně atraktivně nebinární a genderově vyvážené jméno, ovšem udělali by daleko lépe, kdyby si nebrali do své rudě degenerativní huby stěžejní, přelomový, veskrze tísnivý a velmi sugestivní počin protiválečné literatury a tohle nazvali například Pár náhodně losovaných příhod z První světové pro mileniální dementy. A tak tu máme pompézně velkovýpravný pouťový videoklip, který de fuckto místo myšlenek, tísně a beznaděje pouze povrchně a akontextuálně vykuchává pár jmen z Erichovy klasiky a nechává je sice sperktakulárně, ovšem sterilně, lhostejně, bezemočně a digitálně řádně vyčančaně pobíhat po šampaňských zákopech. Tudíž nezbývá než s palčivou otázkou „Kde je, kurva, Himmelstoss?!“ na rtech ocenit jen solidní výpravu, vcelku působivou čelisťoidní hudbu (Doufám, že ten leitmotivní kvintakord „All we are“ soudruzi jen sprostě neznárodnili a řádně paní Doře navalili tantiémy!) a zejména to, že se produkce, určitě se zatnutým konečníkem, tentokrát udržela na uzdě, a například Kropp, náhle podlehnuvší romantice francouzského bahna, zcela přirozeně nepřeblafnul Tjadena v zákopové latríně, že Pavlík nebyl Turek a že tolik kýžené diverzitě bylo učiněno zadost sekundovým záběrem na pouze jediného negra u žabožroutského krytu. Každopádně, milí retardéři, pokud zrovna nemáte chuť sníst nějakou dobrou knihu, vřele doporučuji raději audiovizuální berličku v podobě dvou předchozích vynikajících verzí, jejichž genius loci zcela neutonul v povrchním digitálním mrdníku a daleko lépe interpretoval Mařenčiny autorské záměry. (30.10.2022)

Tohle bylo hodně hutný, ponor do emocionálně vydrancované roviny hrstky vojáků, kteří se propadli z nadšených nacionalistických idejí o nadřazenosti Německa nad ostatní národy a touhy dominovat všem, a to do absolutního dna zákopové války, kde oboustranně umírají vojáci po tisících denně doslova pro nic, pro žádný posun na žádné straně. Prostě jen pole smrti. (01.11.2022)

Jasný letošní vítěz napoli válečných filmů, ale za mne i lepší film než 1917 a Dunkirk ( Hacksaw Ridge mám však v srdci o něco výše). Předlohu ani originál jsem nečetl, jen vím, že jde o adaptaci literární klasiky od Remarqa a myslím, že film obstál na výbornou ve všech směrech. Film už od úvodu nás vtrhne do dění samotné války, což velmi oceňuji, žádné hodinové seznamování s postavami před válkou se zde naštěstí nekoná, vše se děje za pochodu a díky tomu má film i slušné tempo a nepřestává nudit. Edward Berger má řemeslo v paži, technicky jde o slušný spektákl, kde se podařila i epická hudba, která skvěle přidávala na atmosféře i napětí. Postavy sice k srdci moc nepřirostly, až na hlavního hrdinu, takže emocionálně mě to tolik nezasáhlo, byť smutné to místy skutečně je. Přišlo mi zajímavé sledovat válečný film z pohledu němců, většinou to bývá naopak, takže i tímhle je film rozhodně netradiční. Bavily mě scény s Generálem, který si to tu rval pro sebe ( Finální proslov skvělý) a zaujalo i vyjednávání o příměří ve vlaku. Akčních scén tu sice není moc, takové vyloženě epičtější bitvy tu jsou jen tři, ale jelikož se většinu času film odehrává v battlefieldu, tak mi to nevadilo. Vrcholem je sekvence ve středě filmu, kde na scénu nastoupí tanky a plamenomety, tam šla cítit pravá beznaděj a hrůza z války, opravdu nepříjemné. Co se týká Gore, tak toho tu taky není moc, ale na pár brutálnějších záběrů dojde ( přejetí tankem asi nejvíc utkví v paměti), takže za mne opravdu velká spokojenost a řekl bych, že pro mne nejlepší válečný film z 1. Světové. Tady se určitě oscary uloví a Sláva pro Netflix. 8.5/10. (30.10.2022)