Na západní frontě klid

O tom, že si jedno z nejslavnějších literárních děl zaslouží novou filmovou verzi, jsem nepochyboval. Bohužel při sledování nové adaptace Na západní frontě klid mi došlo, jak obrovsky jsem se zklamal. Problémem je naprosto katastrofální scénář, který úplně kašle na Remarqueův román, když s jednotlivými postavami zachází úplně mimo, jak se mu zrovna hodí, a některé trestuhodně vynechává (Paulova matka, Himmelstoss). Sice je atmosféra ze zákopové války ze začátku hodně nepříjemná, ale postupně diváka otupuje, což jistě nebyl záměr. O závěru ani nemluvě. Celé je to mechanické, bez napětí a hlavně totálně rutinní. Obě předchozí verze z let 1930 a 1979 mají i přes své stáří stále co nabídnout včetně onoho humanistického poselství, které režisér Edward Berger ke své vlastní škodě úplně promarnil. (05.11.2022)

Na Západě nic nového a satanžel nezůstalo moc ani při starém. Chápu, že Erik Marie bylo pro soudruhy z německého NETFLUSu dozajista děsně atraktivně nebinární a genderově vyvážené jméno, ovšem udělali by daleko lépe, kdyby si nebrali do své rudě degenerativní huby stěžejní, přelomový, veskrze tísnivý a velmi sugestivní počin protiválečné literatury a tohle nazvali například Pár náhodně losovaných příhod z První světové pro mileniální dementy. A tak tu máme pompézně velkovýpravný pouťový videoklip, který de fuckto místo myšlenek, tísně a beznaděje pouze povrchně a akontextuálně vykuchává pár jmen z Erichovy klasiky a nechává je sice sperktakulárně, ovšem sterilně, lhostejně, bezemočně a digitálně řádně vyčančaně pobíhat po šampaňských zákopech. Tudíž nezbývá než s palčivou otázkou „Kde je, kurva, Himmelstoss?!“ na rtech ocenit jen solidní výpravu, vcelku působivou čelisťoidní hudbu (Doufám, že ten leitmotivní kvintakord „All we are“ soudruzi jen sprostě neznárodnili a řádně paní Doře navalili tantiémy!) a zejména to, že se produkce, určitě se zatnutým konečníkem, tentokrát udržela na uzdě, a například Kropp, náhle podlehnuvší romantice francouzského bahna, zcela přirozeně nepřeblafnul Tjadena v zákopové latríně, že Pavlík nebyl Turek a že tolik kýžené diverzitě bylo učiněno zadost sekundovým záběrem na pouze jediného negra u žabožroutského krytu. Každopádně, milí retardéři, pokud zrovna nemáte chuť sníst nějakou dobrou knihu, vřele doporučuji raději audiovizuální berličku v podobě dvou předchozích vynikajících verzí, jejichž genius loci zcela neutonul v povrchním digitálním mrdníku a daleko lépe interpretoval Mařenčiny autorské záměry. (30.10.2022)

Po nadšených recenziách som čakal film roka. Lež, zázrak sa nekonal. Počas záverečných titulkov som zostal zarazený z toho, ako to nenaplnilo moje očakávania. Len 2* si to samozrejme nezaslúži. To určite nie. Ale inak ma to nebavilo. Po vizuálnej stránke bola snímka štedrá. Je chvályhodné, že tvorcovia ukázali vojnové zverstvá bez servítok. No pripadalo mi to zastarané. Chápem, že to vzniklo podľa literárnej predlohy (Stratenú generáciu som mal kedysi veľmi rád), takže ak tvorcovia nechceli provokovať vymýšľaním nových dejových liniek a zvratov, ktoré sa v románe nenachádzali (čo zjavne nechceli), tak si nemohli dovoliť vystrkovať rožky. Ale v roku 2022 vravieť, že vojna je zlá, že vysoko postavení členovia armády sa majú dobre a žijú v blahobyte a bezpečí, kým obyčajní vojaci každý deň umierajú s črevami vyvalenými z brúch, tak to sú veci, ktoré veľmi dobre dávno ovládam. Pravdupovediac som sa cítil ako keď učiteľka literatúry doniesla na hodinu sfilmovanú verziu s Donaldom Pleasenceom z roku 1979. (13.12.2022)

Jakožto nejlepší uživatel této databáze mám samozřejmě geniální literární předlohu načtenou a rovněž jsem viděl 2 velmi kvalitní předešlá filmová zpracování. Když jsem uslyšel, že Netflix se chystá zpracovat tuto předlohu, tak se mi okamžitě postavily hrůzou chlupy do pozoru. Když jsem poprvé uviděl trailer k tomuto chystanému filmu, tak se mi také určité část těla postavila do pozoru, tentokrát ovšem nadšením. Film jsem dlouho odkládal, abych si jej mohl vychutnat v naprostém klidu a moje očekávání byla kosmická. Tato očekávání byla naplněna tak z 85 %. Rozhodně je to kus mimořádně dobré filmařiny. Tvůrci si malinko přibarvili akční scény, aby se zavděčili i nevděčné mládeži a samozřejmě si vymysleli všechna válečná jednání velebných pánů, pokud mě paměť nešálí, jinak si myslím, že věrně vystihli atmosféru a sdělení geniální knihy. Chválím mimořádně dobrý casting. Všichni do svých rolí seděli a bylo velmi snadné si vytvořit k postavám citovou vazbu. [85 %] (09.11.2022)

Z počátku je to vizuálně podmanivé a vtahující, ovšem překvapivě velmi brzy se děním na obrazovce divák přesytí a začne přemýšlet nad jednotvárností akce. Remarqueův realistický román meziválečné prózy netřeba představovat. Mladí gymnazisté, které mládí pod válečnou realitou opouští, nás zavádí do krutých zákopů první světové války. Po řemeslné stránce je to špička, drsná i nekompromisní. Jenže jakmile se tvůrci víc zajímají o postavy, tak to jednoduše nefunguje. Emoce jsou prakticky na bodu mrazu, divák toho k hlavní postavě vlastně moc necítí. A právě vedle výtečné výpravy nebo kamery měly postavy hrát podstatně stěžejnější roli. Třeba jako u Spielbergova válečného triumfu, kdy skupina vojáků okolo Toma Hankse hledala nejmladšího ze čtyř bratrů Ryanových. Naopak tady s dalšími výstřely a nepřirozenými tělními otvory divák vnímá zaměnitelnost postav, dílčích bitev i válčících stran. Nečekal bych, že to napíšu, ale je to jen lehce nadprůměrné a veskrze prázdné. (07.12.2022)