Na západní frontě klid

Předlohu jsem nečetl, hodnotím čistě jako válečný film. Technicky fajn. Výpravě, kostýmům, kameře ani zpracování válečných či vyjednávacích scén není co vytknout. Ale drobnokresba postav a hlavně dialogy zaostávají, působí ploše a emocionálně nevtáhnou. Filmu chybí silnější scenáristické zaměření na osobní příběhy protagonistu a několika dalších postav. (13.11.2022)

„VRCHNÍ VELITEL PŘEDPOKLÁDÁ, ŽE PŘEŽIJETE ALESPOŇ ŠEST TÝDNŮ…“   Scénárističtí učedníci mají slušně nakoukáno a Berger prokázal cit pro divákovu válečnou duši. Od začátku všechno „žeru“, jako bych nevěděl, jak tahle válka skončí. Ono je tady totiž z tý první, světový, asi všechno. Strach, špína, hlad, tanky, plamenomety, frustrace a hlavně to, že lidi jsou idioti. Čtenářskej deník podle toho asi nenapíšu, ale doufám, že si to pustí všichni tam na východ od nás…   /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 1928 napsal  Erich Maria Remarque, neznám. 2.) S nadšením jsem narukoval. (Na Ukrajinu? Kamkoliv!). /// Thx za titule „Drahomíra Rezková“.                    PŘÍBĚH  *****  HUMOR  ne  AKCE  ***  NAPĚTÍ  ** (29.10.2022)

Válka je jako mor. Nakazí Vás smutkem, depresí a lidským zmarem a Vy už se z toho nevyhrabete ani v momentě, kdy dojde k jejímu konci. Dvě a půl hodiny dlouhý film na tak útlý román je docela nářez. Poměrně rychle jsem ale pochopil, že tady se bude klást důraz na atmosféru zákopů, na jednotlivé dění před obrazovkou, které nebude mít logiku ani opodstatnění více, než na příběh, který zde prostě není potřeba. Zde za příběh mluví nelogičnost války, momenty z knihy jako je třeba sugestivní scéna ze zákopu. Prostě cokoliv, co se zrovna ve filmu děje. A to jak v zákopech, tak u podepisování konce války. Silný zážitek, sugestivní, krutý, pokládající bezpočet otázek na lidské bytí a jeho ničení sebe samého. (31.10.2022)

Inu, řekla bych, že největší chybu tvůrci udělali v tom, že se zaštítili fantastickou literární předlohou, protože v porovnání s ní jejich výtvor okamžitě bledne a všechny změny působí neobratně a začátečnicky. Ani ten název takhle nedává smysl, protože it was not fuckin' quiet! Měla jsem trochu problém s obsazením, jelikož mi trvalo určitě aspoň hodinu, než jsem se naučila Paula rozpoznávat ve skupinových scénách, a Tjaden a Katcza mi připadali identičtí. Hned úvodní scéna Kantorkova proslovu naznačila, jakým způsobem se tvůrci k tématu postavili - všechno v prvním plánu a pointa se tlačí buldozerem. Hudba mi přišla rušivá - možná by byla zajímavá, kdyby i celý film vypadal jinak, ale takhle se to melodrama s tou "avantgardou" k sobě nehodilo. Takže moje doporučení by bylo zahodit předlohu a s tím spojenou potřebu podobat se jí aspoň natolik, aby ji šlo ve filmu poznat, a místo toho propracovat a dodat nuanci vyjednávací lince a veliteli magorovi v zámečku, nechat herce víc se zabydlet ve svých postavách prostých vojáků, a potom se prezentovat jako samostatný film o Velké válce. Protože zahodit ty nadbytečné cancy a držet se ducha předlohy asi možnost nebyla. Jo a ještě moje tradiční výtka - film by měl úplně jiné vyznění, kdyby hlavní postavu hrál doopravdy náctiletý chlapec a nikoliv herec o dekádu starší. (03.12.2022)

Další smutnej případ toho, že naší českou krajinu musí režírovat zahraniční tvůrci, aby to nějak vypadalo (Žižko!). Na za západní frontě klid sice nevnáší do válečných zákupů nic novýho, ale alespoň přiznaně adaptuje skoro sto let starou knihu (autora, kterej v tý válce bojoval), než aby z ní sprostě opisoval a pak to prodával jako vlastní originální tvorbu (Že jo, scénáristi všech předchozích válečných vřav?!). Tolik k tomu, že si tady kde jakej čecháček stěžuje na klišé. Z hlediska vizuálu, výpravy, režie a obecný filmařiny je to asi nejlepší válečný drama posledních let, kterýmu ale zoufale chybí zajímavější soundtrack a pevnější dramuturgický uchopení, aby v divákovi zanechalo tu depku i dlouho po skončení. Nakonec nejsmutnějším faktem je realita, kterou aktuálně žije celej svět, protože v Rusku je ta kniha zřejmě zakázaná. (29.10.2022)