Sweeney Todd

Velmi slušný studiový televizní film, jenž nemá ani Ň společné s Burtonovým uřvaným stejnojmenným tyjátrem. Ray Winstone minimalistickým způsobem předkládá divákům umírněnější (nikoliv čajíčkovou a slabou) verzi příběhu jednoho holiče s pocuchanou psychikou a se zálibou v podřezávání svých zákazníků. 70%. (03.03.2009)

Mezi touhle britskou televizní verzí příběhu Sweeneyho Todda a verzí muzikálově-burtonovskou je skoro tak propastný rozdíl, jako mezi britským seriálem o Sherlocku Holmesovi (starším z osmdesátek, i tím novým) a dementním hollywoodským zmetkem s kašparem Downem juniorem v hlavní roli. Nebo jako mezi tragédií od Shakespeara a harlekýnkou. Rozdíl nejen v obsahu, ale především ve formě. Bída, zločin, špína, zkrátka celková neradostnost a bezútěšnost života nižších vrstev ve starém Londýně, nás přesvědčivě a nemilosrdně obestírá jako hustá londýnská mlha. K tomu skvělé herecké výkony všech hlavních představitelů a nádherná teskná hudba. (22.01.2014)

V porovnání s tímhle Toddem je Burtonův radostnou selankou, kde vlastně všichni jen předstírají, že jsou zlí, ale nemyslí to tak úplně vážně a je to spíš sranda. Tenhle Sweeney Todd je psychopatickej padouch a svoje vraždy skutečně prožívá - ať už jde o to uspokojení nebo šok z toho, co provedl. A není úplně necitelnej, může se klidně i zamilovat nebo si někoho oblíbit a pak mu vadí, když ho musí zabít. Takovej je to chudák, no! Ray Winstone tu předvedl celou škálu různejch stavů a nelze než mu vyseknout poklonu. Atmosféra tohohle díla je těžce psychoidní a asi Vám nezpůsobí zrovna euforické opojení. A emoce jako hněv, depresi, frustraci, výčitky, lásku, vinu a pod., se z toho podařilo vyždímat mnohem víc, než z Burtona, odkud si nepamatuju nic krom švábů v koláčcích paní Lovettové, knírku Šáši Cohena a basu Alana Rickmana. (28.09.2012)

Prvý film zameraný na spracovanie príbehu vražedného holiča Sweeney Todda som videl, zrejme ako väčšina z vás, v roku 2007, keď prišiel do kín snímok, ktorý natočil môj obľúbený americký režisér Tim Burton. Ten to celé pojal vo forme muzikálu, ktorý nesie jeho charakteristický kreatívny filmársky rukopis. Do hlavných úloh obsadil svojho hereckého favorita Johnnyho Deppa a svoju vtedajšiu životnú partnerka Helenu Bonham Carter. Okrem toho, že to bolo filmársky výborne zvládnuté, vzbudilo to i môj záujem o túto tému. Takže som sa dostal aj ku snímku, ktorý bol natočený rok pred tým. Ide o anglický televízny film "Sweeney Todd", ktorý režíroval David Moore. Na rozdiel od mainstreamovej hudobne štylizovanej Burtonovej verzie sa jedná o hodne drsný, krvavý psycho horror. Bol som veľmi príjemne prekvapený. **** (10.04.2022)

V domnění, že se jedná o film od Tima Burtona, jsem si pustila tuto verzi. Jsem ráda za to, že došlo k této záměně, protože jsem po zhlédnutí Moorova filmu byla tím Burtonovým zklamána. Je totiž realistický, a tedy děsivější a působivější. Dokonce jsem chápala i počínání hlavní postavy. Takže jestli vás baví sledovat zvrácené podivnosti ze starého Londýna a oceníte navození iluze, že jste jejich přímými svědky, vězte, že tento film si zaslouží pozornost. (14.12.2007)