Bílá stuha

Film je konstruován pomocí sítě spojitých obrazů, ve kterých vystupuje hloubka vztahů (genealogie násilí ve společnosti před válkou - i když motiv války pro mě jako pro diváka nebyl zase tak moc zásadní, kromě toho, že ukotvoval děj do specifického období). Není zde hlavní hrdina, resp. dal by se za něj považovat vypravěč - vesnický učitel -, ale ten nakonec nedostává víc prostoru než ostatní, je vypravěčem proto, že je zde cizincem a děj se v jeho mysli (duši) odráží, aby byl poté přenesen zrcadlově do filmu samotným tvůrcem, který tak činí bez pomocí ustálených narativních postupů filmové řeči. ______Film nemá takovou narativní strukturu, která by většině diváků dala pocit jakéhosi percepčního bezpečí, že to co sledují má smysl, protože je jim něco řádně (ve vyprávěcím „řádu“) sdělováno a na konci je dovršeno explicitní pointou, která dá veškerým peripetiím smysl a završí dílo do uzavřené formy filmového fikčního prostoru. Toto Haneke nedělá – vyprávění se zde ubírá podobným způsobem jako v Kódu neznámém, ale tady je mnohem důmyslněji a hlouběji propracované – dotažené k dokonalosti a proto hodné skutečného obdivu. V hlavní roli zde vystupují vztahové struktury mikrospolečnosti „jedné vesnice“ a ty sami o sobě nemají smysl, pointu či katarzi, dějí se v obrazech, které jsou vzájemně hluboce vztažené, ale stejně jako „skutečný“ život (tj, to simulakrum fikčních světů, které pociťujeme jako realitu ;-)) plynou bez uzavření, bez odpovědí a otázek po „skutečných“ příčinách. Haneke dokázal vytvořit neuvěřitelnou hloubku obrazu - každý záběr je dokonalý ve své strohosti a čistotě. Jedná se bezpochyby o nejlepší Hanekeho dílo, ve kterém své tvůrčí přístupy dotáhnul ke skutečné čistotě. Dal bych tomu i šest hvězdiček, kdyby to šlo. (více viz zde: http://www.indiefilm.cz/2011/02/02/dvd-bila-stuha/ ) (26.02.2010)

Tak to byla bomba. Náročné, nepříjemné a neskutečně silné psychologické drama. Bezprostředně po zhlédnutí se cítím, jako by mě Haneke přejel parním válcem. Bílá stuha je nesmírně působivou mozaikou vztahů v jedné rakouské vesničce před první světovou válkou, odkrývá původ lidské zloby a zkaženosti. Takové realistické Městečko Twin Peaks. (01.01.2010)

Od rezisera thrillerov FUNNY GAMES (1997) a FUNNY GAMES USA (2007) som cakal nieco lepsie, ale aj napriek tomu som sa vobec necudoval niektorim zbytocne zdlhavym zaberom, ktore ma skor uspavali. S Terrencom Malickom si moze Haneke podat ruky :-) Celkom zaujimavy namet o zivotnych pribehoch viacerich ludi v dedine, pricom film skoncil s viacerymi otazkami a vo mne zostal skor pocit sklamania. Sklamanie skor zo zaveru, ako z celkoveho filmu, preto tie 3 hviezdicky, aj ked s odretymi usami. __________ BAFTA Awards - 1 nominacia: Najlepsi cudzojazycny film ________ Christian Friedel - (Učiteľ) +++ Leonie Benesch - (Eva) +++ Ulrich Tukur - (Barón) +++ Ursina Lardi - (Barónka) +++ Fion Mutert - (Sigi) +++ Burghart Klaußner - (Pastor) +++ (27.12.2011)

Otcové se snaží vtlouci do svých dětí ctnosti, matky mlčky přihlížejí, mezi partnery panuje navenek respekt, v soukromí to kypí pohrdáním, po ulicích chodí vzpříměně upjatě děti, které zdvořile leč chladně odpovídají dospělým. Spory se neřeší otevřeně, ale dobře promyšlenou pomstou, vina se stíhá i na dětech a dětech dětí. Nečekejte vroucí slova ani vřelé objetí, city se projevují velice skromně, skoro neznatelně. Film, ze kterého mrazí, ale který ledacos vysvětluje.                                     NABÍZÍ SE SROVNÁNÍ SE DVĚMI FILMY:                                                                                                                               Prvním je Fanny a Alexandr od Ingmana Bergmana. Je tu podobná chladná askeze v domě duchovního, ale ovzduší široké rodiny je příjemné, vládne tu radostná uvolněná atmosféra, hýří to barvami. Postava přísného duchovního je v řadě prvků podobná otci rodiny, který je také přesvědčen, že páchá dobro, ale na své děti se ani jednou neusměje.                              Druhý snímek, který řeší viny otců předávané na syny pochází z Čech. Je třeba zabít Sekala Zde je uzavřená komunita malé vesnice, kde si všchni vidí do talíře, krom každodenní dřiny zbývá chvíle jen na skleničku. O panchartech se ví a opovrhuje se jimi i jeich matkami, zatímco otcové se těší vážnosti. Všichni chodí do kostela, což jim nebrání v nenávisti jednoho k druhému. Rozdílnost v náboženství se řeší vyobcováním, ten kdo škodí se likviduje nájemnou vraždou. Sama likvidace ovšem v důsledku nic nepřinese, protože systém pohrdání zplodil dalšího dědice. Všechny tři filmy mají něco společného. Ukazují, že násilí plodí násilí a není snadné se z takto vygenerovaného společenství vymanit. Odpověď, kdo spáchal všechny nepravosti v obci je pouze jedna - zloba v lidských srdcích.                                                                                  Zajímavé komentáře: charlosina (02.11.2014)

Ten film jsem si opravdu užila. Téměř dvě a půl hodiny utečou jako voda a vy se chvílemi smějete, chvílemi děsíte, diskutujete nad postavami a jejich činy, jindy se rozplýváte nad malým Rudim nebo roztomilým nejmladším synem faráře, pousmíváte nad 'taktikou' pana učitele a nakonec řešíte dilema, jak to teda všechno bylo. Kromě výborné technické stránky má příběh skvělý psychologický příběh, na druhou stranu jsem pořád čekala něco víc. Něco, co dělá tenhle film tak výjimečným, kvůli čemu o něm všichni tak básní, kvůli čemu všichni obdivují Hanekeho. A to jsem tam bohužel nenašla. (04.10.2010)