Režie:
Dennis IliadisKamera:
Sharone MeirHudba:
John MurphyHrají:
Sara Paxton, Monica Potter, Garret Dillahunt, Tony Goldwyn, Josh Coxx, Spencer Treat Clark, Aaron Paul, Riki Lindhome, Martha MacIsaac, Michael BowenVOD (2)
Obsahy(2)
Mari Collingwoodová přijela s rodiči strávit prázdniny na jejich letní sídlo utopené uprostřed hlubokých lesů. Dívka poprosí matku, ať jí půjčí auto, a sama se vydá do nedalekého městečka navštívit starou známou. Zatímco si obě kamarádky referují o svých životních peripetiích, náhodně se seznámí se sympatickým chlapcem s tajuplně nevinnou tváří. Za chvíli se už všichni tři ocitnou v jeho motelovém pokoji a balí jeden joint za druhým. Jejich drogový večírek přeruší příchod mladíkových příbuzných. Ti se chtějí nepohodlných svědkyň zbavit. Obě dívky totiž vstoupily do cesty uprchlému psychopatickému vězňovi Krugovi a jeho kumpánům. Paige zavraždí, ale Mari, navzdory tomu, že ji znásilní a postřelí, dokáže utéct. Snaží se dostat k rodičům, ale do jejich domu shodou okolností také směřují kroky zabijáků, kteří se potřebují schovat před blížící se bouřkou. Manželé jsou velmi pohostinní, když ale domů dorazí polomrtvá Mari a rodiče zjistí, koho mají pod svou střechou, musí chtě nechtě odhodit civilizační návyky a vzít vykonání trestu do vlastních rukou. (TV Nova)
(více)Videa (1)
Recenze (600)
Utahané, velezbytečné a samoučelnou brutalitou skoro až konkurující Saw. Chápou šokovou hodnotu filmu v 70. letech, ale dneska už je to černobílá fraška s přesahem do gore-porna, kde jsou všichni špinaví buď od bahna nebo od krve. Finále tomu trochu vylepšuje skóre, zvlášť pokud jste rodič anebo prostě máte rádi pomsty s happyendem, ale jinak další z nekonečné řady hororových vycpávek, které možná plní kasy, ale rozhodně ne očekávání. ()
Craven je prostě originál, ale naštěstí je to poměrně dávno, co jsem měl tu čest ho vidět, takže už nejsem schopen bezprostředního srovnání. Remake jsem si vychutnal plnou měrou a i přes drobné nedostatky a trochu zbytečně natahovaný závěr jsem relativně spokojen. Nevadilo ani, že jsem znal víceméně celý děj, film si i tak dokázal udržovat po celou dobu slušnou atmosféru a nezklamali ani hlavní představitelé, i když David Hess je nenahraditelný. Technicky taktéž příjemná podívaná. Po hodině a půl jsem byl rozhodnut dát čisté čtyři, i když posledních 20 minut mě trochu zviklalo. ()
Kardinální otázka: jak je možné, že film, kde muži znásilňují ženy, hodnotí lépe ženy než muži? (dle IMDb) Vysvětluji to následujícím (-spoilery-): Horor na rozdíl od lehčích mainstreamových žánrů neumisťuje ženu do patriarchálního rozvrhu světa a nepřisuzuje ji v něm pasivní roli, ba naopak, kupř. „final girl“ není nic jiného než feministická ikona emancipující se ženy. Konkrétně tento film pak pracuje s revenge subžánrem – založeným na ublížení a následné pomstě –, jen s tím rozdílem, že oboje nevkládá do jedné ženy, jak je zvykem, ale do dvou, do dcery a do matky, které tímto můžeme chápat jako tutéž osobu. Dobrá, ale jak se tím vysvětluje vyšší hodnocení, které filmu udělují ženy? Jednoduše, ublížení (znásilnění) představuje maximální možnou submisivitu, to jest touhu ženy být ovládnuta a najít silného a spolehlivého muže, naopak pomsta zastupuje maximální možnou dominanci, tedy touhu po oné emancipaci. Horor nabízí ženám potěchu v takovém rozsahu, o němž se mužům může jen zdát. Horor je ženský žánr. Ovšem výše řečené je ve filmu přepsáno něčím ještě mnohem silnějším – důrazem na rodinu, ale zejména vyzdvihnutím mateřské lásky a ženských instinktů (dokonce i záporačka vnitřně ucítí, když se zbídačená dívka doplazí zpátky k rodičům). Poslední dům nalevo je de facto variace na onen notoricky známý autobus, který matka pozvedne, když pod ním leží její dítě. Nadto se ve filmu přepisuje Oidipův komplex, odvěké stigma klasického Hollywoodu (jistý badatel ho údajně našel ve všech filmech této éry), neboť vztah mezi matkou a dcerou se zdá být mnohem intenzivnějším než mezi otcem a dcerou. A co jiného je záporačka, pobíhající s odhalenými „Venušinými“ prsy než apel na rodinu. Chtěla by také poctivého muže a děti. Chtěla by kojit. Jenže není koho. Vážně oceňuji, kterak se tu přímluva za konzervativní hodnoty mísí s oslavou liberalismu. ____ Proč jsou horory tak přitažlivé? Protože horor je žánr velice přízemní a zemitý (bahno, voda, země v centru dění), ale současně revoluční a subverziví (proti-systémový) a idealistický – o velkých věcech se tu vypovídá způsobem, který je nám všem dobře znám. Horory překračují naši vlastní zkušenost, ale neopouštějí člověka a neukazují mu nic nového. ____ Dokonalý a precizní film. V každém detailu (rovněž však v polodetailech, celcích a v polocelcích). ()
Rodina musí držet při sobě a kdo se pokusí pevný kruh narušit, tvrdě zaplatí. Sadistický dovětek, s přesahem do černé komedie nebo ještě černější satiry, nenechá nikoho na pochybách. Záměr tvůrců je stejně jako celý film explicitnější než Pramen panny a Cravenův Poslední dům. Snížení počtu mrtvých má pramalý vliv na jeho děsivost a brutální msta nadto budí ambivalentnější pocity (neuplatňuje se zde logika „oko za oko, zub za zub“). Do kategorie původnímu filmu zcela cizí posunuje tento remake vysoká řemeslná úroveň a smysluplnost v chování postav. Chyběl nepříjemný dojem, že sleduji kamerové hrátky partičky chovanců nějakého ústavu s tlustými zdmi a zamřížovanými okny. 80% Zajímavé komentáře: Flipnic, JFL, Džebe, SeanLSD ()
Ku tomuto snímku som sa dostal viac menej omylom. V rámci skompletizovania si tvorby amerického režiséra Wesa Cravena som si chcel pozreť jeho rovnomenný debut, ktorý natočil v roku 1972 a odštartoval nim svoju úspešnú kariéru. No na miesto toho sa mi dostal do rúk zmodernizovaný remake tohto diela. Ten ma však nijak zvlášť nezaujal. Je to nevýrazný, zdĺhavý a v mnohých smeroch dosť naivný revenge thriller. Dúfam, že Cravenova originálna verzia ma bude baviť viacej. ** ()
Reklama