Symptom Pandorum

Takhle si zhruba představuji kvalitní horor z vesmíru. Členové posádky se postupně probouzejí z umělého spánku, trpí částečnou amnézií a aby toho nebylo málo, systémy lodě kolabují a kolem panuje nevysvětlitelný chaos. Hlavní hrdina se snaží co nejrychleji zorientovat a problém vyřešit, ale během své mise na něj čeká mnoho děsivého dobrodružství. Řekl bych, že i mimo něj byly všechny ostatní postavy bezchybně zvoleny a přestože vyznává každý úplně jiné hodnoty, se svými úděly se moc hezky vypořádají. I když se jedná relativně o starší kousek, masky příšer působily věrohodně a jednotlivé scény vcelku účinně vystraší. Kusy skládačky do sebe postupně zapadají až k neočekávanému vyvrcholení. Dodávám, že teprve tam jsem se rozhodl udělit čtyři hvězdy. 70% (09.10.2022)

Začalo to Heinleinovými Sirotky Oblohy, pro mě osobně vrcholilo Aldissovým Nonstopem, ale kvalitně žilo dál, třebas v podobě Harrisonova Zajatého vesmíru. Řeč je o kosmické lodi vyslané za účelem osídlení vesmírných dálav, jejíž posádka tak docela neví, co se to nyní s lodí děje. V Pandoru nejsou příčinnou neznalostí řady generací, ale amnézie způsobená dlouhodobou hibernací. Rozdíl je to podstatný jen v tom, že v Pandoru všichni vědí, že jsou na kosmické lodi. Jaký nečekaný faktor však může vyhodit z kolejí největší triumf technického umu všeho lidstva? Je to trapné, ale jsou to zombíci. Sice nejenom oni, ale právě technonemrtví jsou mlýnským kamenem, který Alvart svému filmu přivázal ke krku a ten pak zpola utonul v šestákových vodách. Škoda, první minuty filmu si uzurpovala opuštěná, skřípotem naříkající, blikáním o pozornost žadonící a temná loď, v které se není koho zeptat, co se stalo, natož jak. Uzurpovala je a očarovala. Vidím, pravda, že tu loď navrhovali filmaři spíše než inženýři, ale může mi to vadit, když jako inkubátor strachu a paranoie svůj úkol plnila na sto procent? Nemohla by mít taková loď lepší obyvatele než paranoidní sexy Němku s doktorátem v bojové gymnastice, Vietnamce cvičeného v boji s čímsi na způsob naginaty, kůsy či čeho (jenže zubatější, poněvadž zubaté zbraně jsou filmovější), negroidního gangsta šamana a dva pány piloty? A samozřejmě ty zombíky... Také bych velmi ocenil, kdyby šokující závěrečná odhalení byla šokující i pro ty, kdo již něco o generačních a podobných lodích četli a nějaký ten film viděli. Ale máš kliku, Pandorum, Elysium, ta loď milá, ta ti tu třetí Subjektivovu hvězdu vybojovala. (08.03.2010)

Tak tohle mne fakt dostalo!! Jednak nejsem moc příznivce "sci-fi horrorového" subžánru (až na kultovní výjimky samozřejmě ...). A pokud jde o film "raketa letí vesmírem a posádka má problémy s navidací, přemýšlí kde přistane, zblázní se jim robot atd.", tak tohle vůbec neberu ... Ale pokud do rakety tvůrci filmu lupnou nějakou tu příšeru, tak už mne to baví víc ... Tohle byl ale fakt mazec ... V tom filmu je naprosto všechno ... od postupného probuzení v obrovské raketě, kdy si nikdo nic nepamatuje, přes naprostou vzájemnou paranoidní nevěřícnost a souboje posádky mezi sebou, útěky a souboje s neskutečně nebezpečnýma stvůrama jako by vytaženýma z pekla, všudypřítomné tajemno a záhada co a kdo je vůbec postižen nemocí "pandorum", nebezpečí na každém kroku, temnota, cyberpunková obrazová-vizuální témata atd. Někdo může říct, že režisér nasekal všechna možná klišé a hodil je do hrnce ... jenže ten film je perfektní v tom, že všechny tyto části a pocity, které z něj divák má, jsou skvěle provázané a vyvíjí se přirozeně a postupně ... Hlavní, co ale zvedá film o několik řádů výš, je DOKONALÁ atmosféra!! Od první minuty jsem měl klaustrofobicky staženej zadek a od pomalého rozjezdu, který se stal po chvíli docela zajímavým, film neustále gradoval a nepovolil ani o kousek ... Po celou stopáž filmu se ozývají skutečně nepříjemné pazvuky, všechno duní, nebo hraje nářezová hudba u akčních scén a film strašně intenzivně atmosféricky působí na diváka (doporučuji domácí kino nebo kvalitní sluchátka ...). Ta intenzita působení na diváka je opravdu značná a naprosto mne uchvátila. Naštěstí se nejedná o nějaké rádoby "poselství", ale "hardcore čistý" horror, který ze sebe nedělá víc než je a věřím, že nejednomu divákovi dá docela na prdel ... V rámci subžánru naprostý skvost!!! (12.11.2009)

Chudák Ben Foster vůbec nepochopil, v čem hraje, a proto hraje dobře a svědomitě. Z Pandora je cítit obyčejný bakelitový Anderson s nulovým smyslem pro dobře znějící dialog, "šokující" mytologií, plošnými WTF charaktery (vietnamský predátor a roštěnka s otřesným dialektem v obepnutém tílku, pomoc) a spoustou přestylizovaných lidí nacpaných v kostýmech tak, že se při boji nemohou ani přirozeně hýbat (o špatných úhlech kamery a rychlých střizích - o těch zejména - nemluvě). V dnešní době k uzívání. Úvodní dvacetiminutovka (do prvního setkání) je přitom TAK super. (23.11.2009)