Lovci lidí

Film je Norsky a Česky ale původní znění neobsahuje české titulky, škoda. 17. Července 1974, zde máme jakýsi začátek, pak se děj přesune do současnosti. Čtyři mladí lidé, tentokrát Norové, si udělají výlet někam do norských lesů. Jsou nevychovaní ( v obchodě nepozdraví ) a hádají se mezi sebou. Proč se nám v podobných filmech nesnaží ty postavy ukázat spíše v tom dobrém světle, abychom pak mohli mít komu fandit, až je banda úchylů začne honit po lese ? Pokud mi je ukážou z té negativní stránky, přestanu jim fandit a jen tak ze srandy začnu tipovat v jakém pořadí zemřou. Smrt jednoho z nich mě rozesmála SPOILER - ten co byl přivázán ostnatým drátem ke stromu - KONEC SPOILERU - chudáček. Naprosto běžný děj, který jsme už viděli snad stokrát. Na dvd je nějaký bonus, ale ani mě nelákal a nepodíval jsem se. Originál dvd stálo dvacet korun, ještě že tak. (07.11.2010)

Zavítá-li ve filmech měšťák do přírody, je z toho horor (Eden Lake, Deliverance), zavítá-li naopak venkovan do města, je z toho komedie (Krokodýl Dundee, Nástrahy velkoměsta). Ale proč tomu tak je, proč tomu není například obráceně? A když už musí být zachován výchozí model, proč není úvodní dvacetiminutovka věnována představení zálesáků, do jejichž rajónu vrazí nevycválaná partička z města? Evidentně proto, že v éře masového turismu a velkopanského vztahu k přírodě, kterou mnozí z nás považují za zásobárnu potravin, energie a zábavy, je poslední zvíře-venkovan, které zatím nepodlehlo, nepříjemnou anomálií. Soustředění filmových studií, dnes bychom řekli spíše clearingových bank, a obrovitých továren vyrábějících filmy do měst dosti jasně napovídá, kdo a z jakých pozic filmové příběhy vlastně vypráví. Scénáristé, producenti, režiséři ad., ti všichni se rekrutují z velkých měst. Zjednodušující a zpátečnický pohled kinematografie je pak daný i tím, jaké postavy v příběhu sleduje a favorizuje kamera. To si jako jeden z mála uvědomil Rob Zombie, který ve svém diptychu Dům tisíce mrtvol a Vyvrženci pekla schéma hixploitationu dodržel, ale oba své filmy odvyprávěl očima padouchů – pro něž je příznačné ono werfelovské „ne vrah, zavražděný je vinen“. (19.09.2009)

Nepodařilo se. Lesy v sobě pro horror skýtají velký potenciál ale tady ho nedokázali využít. Rovněž příběh ničím nezaujme. Takovýhle běhání po lese bez nějak zvlášt povedené atmosféry by mohl natočit každý. Severská produkce tak po několika světlých momentech trochu zklamala. Jako ztrátu času bych to nepopsal ale film mně zkrátka ničím nezaujal. Až na pár děsivějších momentů o žádný zázrak nejde. Jako lepší alternativa horroru v lese se mi zdá Jezero Smrti, celkem slušný norský snímek Temné Lesy nebo terror zdeformovanců v Pachu krve. Alternativa: Eden Lake, Vacancy, Villmark. (03.01.2010)

Autoři Rovdyru si poctivě odškrtávali vše, co do správného buranského horroru patří, až se nakonec jejich dítko stalo příliš dokonalým. Absentující moment překvapení by ještě šel odpustit, vždyť kvůli tomu tady nejsme a občas se dá vyvážit hromádkou střev, ale to že v celém filmu není jediná zapamatování hodná scéna je už na pováženou. Herci jsou samozřejmě neokoukaní, ještě aby ne, ale atmosféru sedmdesátek neuděláte jen obřími kotletami, věřte mi, vím o čem mluvím. Souhlasím s několikrát uváděným přirovnáním k Fritt vilt, Rovdyr je stejně dobře natočený a stejně nezáživný. Srovnání s Villmarkem už notně pokulhává, ten měl totiž atmosféru. (01.09.2008)

Atmosféra, exteriéry, herci a napätie boli super. Stopáž bola tiež výborná a na "pohodový" večer je tento film ako stvorený. Aj brutalita bola primeraná a vôbec nebola nútená. Dojem mi kazí len nezmyselné správanie postáv, úvodné naťahovanie a vysvetlenie. Prečo to vlastne robili? Ale ono je to pri takýchto no-brain hororoch bežné. Taktiež sa ponúkali rôzne vychytávky, celkovo sa dalo z celého priebehu vyťažiť viac. Škoda... (23.11.2008)