Satan nikdy nespí

Po pravdě čekal jsem ten ideologický nános (už podle toho názvu) tlustší. Tam kde takový je, film nejvíc ztrácí dech a odevšad vykukuje "papundeklovost" čínského venkova. I konec ve stylu "padouch nebo hrdina, vždyť jsme jedna rodina" je silně krátkodechý. Naproti tomu "milostná" zápletka mezi Siu Lan a otcem O'Banionem za podezřívávé přítomnosti otce Bovarda je daleko zajímavější a je škoda, že zbytek filmu jí nesekunduje příliš zdatně. (10.09.2007)

Spíše kýč než drama (takže s troškou nadsázky se tenhle film blíží >milostnému dramatu s motivy víry a akcí na pozadí bouřlivých historicko-politických událostí s happyendem< ... ;-) a odmyslíme-li ono vsazení příběhu do Číny na úsvitu komunizmu, vizuálně připomíná typickou rutinní hollywoodštinu někdy ze čtyřicátých let. Otázkou pak zůstává, proč zrovna tohle dílko by mělo neznalému divákovi ukázat cosi jako >politicko-náboženský< film - coby součást jakéhosi povrchního cyklu České televize "Filmové návraty - Za železnou oponou" ... V jeho rámci pak uvedení filmu spíše svědčí o nevzdělanosti, tuposti a ignorantství dramaturgů této, o typicky hrozném televizáckém dabingu (snad opravdu záměrně shazujícím jakékoli skutečné vyznění filmu) nemluvě. Filmu tedy dvě hvězdičky, pseudoveřejnoprávní čítýví pak za >snahu< upřimně pochcat. Opravdu důkaz toho, že >debil nikdy nespí< ... (12.11.2006)

Vážné, příliš vážné téma a tak uboze, či spíš nevhodně zpracované! Povrchně, prachmizerně! Kašírované kulisy lze prominout, ale ta plytkost a komediální pojetí v prvních dvou třetinách filmu, no to bylo fakt těžko stravitelné sousto! Výstižný komentář http://www.csfd.cz/uzivatel/111061-hedka/. Z toho komediálního marasmu vybředl film až v poslední třetině a v závěru, který však působí tak trošku nedůvěryhodně. Ráda bych dala tu čtvrtou *, ale nedám. Téma bylo spíš zneužité než využité. (30.08.2014)

Snímek má poměrně pohodovou atmosféru a celkem pobaví. Daleko zajímavější než hlavní příběh (církev vs. Čínská armáda) však byla milostná zápletka - otec O'Banion a Siu Lan. Škoda jen pomalého tempa a příliš dlouhé stopáže.. Z herců se mi líbila nejvíc France Nuyen v roli zamilované dívky Siu Lan, ta byla naprosto rozkošná.. (11.01.2007)

Nejsem si jistý, jestli se v tomto případě jedná tak úplně o propagandistický film. Autorka předlohy Pearl S. Buck byla dcerou misionářů v Číně, která se po studiích v Americe vrátila na začátku dvacátého století zpět a tak prostředí i situace musela znát. Mimochodem dostala Nobelovku za literaturu. A z toho mi plyne, že situace převzetí Číny komunisty klidně mohla být taková, jak to ukazuje tento film. Že komunismus je nepřítelem náboženství je obecně známý fakt a v počátečním nadšení Číňanů se určitě mohlo dít cokoliv. Navíc, masy jsou snadno ovlivnitelné, pokud je řečník dostatečně výřečný a charismatický. Pravda, konec filmu je jemně řečeno nadnesený a nereálný a plně v duchu amerických happyendů, ale předtím se na něj dívat dá. Prostředí je jako z nějaké studiovky a nedá se ani moc mluvit o nějaké výpravě, ale William Holden je přesvědčivej a ta zamilovaná Číňanka se směje opravdu hodně zamilovaně. Občasné humorné situace nechybí a finále je i akční. Pravda, člověk se na to nemůže dívat desetkrát denně, ale jako průměrný dobrodružně-dramatický film to není vůbec špatný a zbytečný mi to nepřišlo. (17.11.2006)