TRON: Legacy 3D

Kosinski (pravděpodobně) zůstane tvůrcem jednoho filmu. Kdo zhlédne jeho reklamní spoty na YOUtube a pak Tron Legacy, pochopí, že tenhle režisér je sice designérským géniem s naprosto ojedinělým citem pro vizuálno, což dokonale podtrhují Daft Punk svojí hudbou, ale absolutně nevýrazným vypravěčem. Ty pokusy o epiku jsou hodně úsměvné, zbytek tak nějak nefunkční. A přesto to, pokud mermomocí nebudete chtít seriózní filmové dobrodružství, nedá vydechnout, protože ten primitivní děj vlastně není vůbec na škodu. Každopádně to lze vidět dvojím způsobem. Buďto pouze ‚vidět‘ (třeba časem v HD), anebo to v ‚prožít‘ ve 3D (a to mám k téhle technologii docela averzi jakožto laciné vějičce bezradných tvůrců). (05.01.2011)

Konečně někdo ukázal světu, co ty posrané programy dělají, když je člověk nechá jen tak se zbůhdarma povalovat se na disku! Neví co roupama a kují, jak vyskákat z kejsu vyhladit lidstvo, svině! A mně se hned zdálo, že poslední Fatal error Kernelu32, není až tak Billova chyba, jak mnozí tvrdí! Třikrát za hodinu, to už je fakt podezřelé i na Malého s Měkkým Ltd., který nepochybně děsně touží jen po tom, abych si zpomalil počítač Vistama či dokonce za mrzký peníz downgradoval na Sedmičky! Ne, za tím bude tutově něco jiného. Horšího! Je to jasná diverze k odlákání mé pozornosti, aby se mezitím, co budu vztekle mlátit do klávesnice a kopat do šasi, mohla ta lidožravá armáda jedniček a nul nenápadně prokousat SATA kabelem až ke sběrnici! A Oni dobře vědí, že odtamtud už je to k ATI-ně co by megabajtem dohodil a PCI Expres jezdí každou milisekundu až do Ústí HDMI konektoru!!!! Ale na mě si nepříjdou! Pohrál jsem si totiž trochu se Zdrojem! Žádných pět Voltů, milánkové, naperu do vás rovnou dvěstědvacet a pořádně vám zatřepu Assemblerem! A pak si v klidu počkám, až tahle skvělá, nostalgická, osmdesátková reminiscence vyjde v knižní podobě, přejdu zpět na deskové hry a účetnictví si povedu pěkně postaru, ručně! Nemíním si totiž udělat ve svém čerstvě vymalovaném obýváku bordel tím, že se po něm budu honit na virtuálních motorkách s nějakým nezdravě ambiciózním softwarem! (02.03.2011)

Fascinující podívaná, která je navíc úvahou o dokonalosti umění a fikčních světů. A jinak unikátní film propojující obraz a zvuk způsobem, kdy je těžké určit, co je vlastně dominantní. ______________________ Mezi IMAX verzí a 3D verzí pro normální kina je rozdíl zážitku tak třetinový, možná větší. V normální 3D projekci je obraz příliš tmavý, neostrý (tváře jsou až rozrastrované), zvuk MNOHEM slabší. V IMAX verzi je obraz křišťálově čistý a přehledný i v tmavých záběrech, zvuk je intenzivnější a hudba vnáší do děje silné emoce. _________________ Může se to zdát jako prkotina nebo důkaz toho, že Tron stojí čistě na technologii. Jenomže technologie má vliv na styl a styl má vliv na emoce. Koukat se na Trona v normální 3D projekci nebo dokonce 2D projekci je rozdíl jako mezi tím, když jste na technopárty, nebo si pustíte nějaké techno z kazeťáků (ano, z kazeťáku, žádného vinylu přes bedny nebo MP3 do sluchátek.) Tímto chápu i všechny zklamané diváky... (17.12.2010)

Parádní vizuální podívaná, ale tím to pro mě končí. Příběh mě nijak zvlášť neohromil. Taková světelná sci-fi šou a nic víc. V komentářích svých kolegů uživatelů jsem si všimla opěvování hudebního doprovodu. Kamenujte mě, ale ničeho výraznějšího jsem si nevšimla. Spíše jsem si říkala, že místo té klávesové improvizace mohli vymyslet něco lepšího. Něco, z čeho by si člověk sedl na zadek a měl chuť dát více hvězd, ale sorry jako ... (18.02.2017)

Přiléhavější by byl název Tron 2.0, neboť po příběhové stránce jde skutečně jenom o pokročilejší verzi originálu. Zadání zůstalo totožné – dostat se z bodu A do bodu B, spasit hodné a rozložit na bity zlé. K původnímu filmu odkazují postavy, hlášky i prostředí. Kdo jej neviděl, bude ochuzen o pár uchechtnutí. Po technické stránce je ale nový Tron o několik desetiletí dále. Vypadá… naprosto… dokonale! Jako dílo, na němž spolupracovali přední světoví designéři. Virtuální svět, stvořený ve filmu trochu vyčpělým Jeffem Bridgesem (jeho persifláž Stvořitele se svatozáří na zádech je komická stejně jako většina filozofujících mudrců ve velkých sci-fi), ze své podstaty vylučuje existenci nedokonalostí. Každý objekt slouží svému účelu a stejně tak mají zvláštní význam veškeré zvuky. Tron nás oproti Avatarovi do svého smyšleného světa nenápadně nevtahuje, neustále na něj a na jeho smyšlenost upozorňuje, nutí nás kochat se jím zvnějšku. Jistě, je to zřejmě nejdražší videoklip Daft Punk, ale videoklipové a přitom strhující jsou dodnes i velkoměstské symfonie, natočené před nástupem zvuku (Muž s kinoaparátem, Berlín: Symfonie velkoměsta). Nejen víra, že Tron bude ještě za několik desítek let podrobován kritickým rozborům, ale také ohromení z nadreálného audiovizuálního (!) zážitku mne vede k přehlédnutí mnoha otravností, zahrnujících mizerné herecké výkony, nezajímavý úvod či připitomělé hlášky, a udělení pěti hvězdiček. Apendix: první v IMAXu viděný film, který za ty peníze fakt stál. 90% Zajímavé komentáře: Adrian, Lavran, Rosomak, Arbiter, Martinius, Traffic (29.01.2011)